08. 09. 2022
ECB zvýšila sazby o historických 75 bazických bodů
Evropská centrální banka se na dnešním zasedání rozhodla pokračovat v normalizaci měnové politiky a v souladu s očekáváním trhu zvýšila depozitní sazbu o 75 bazických bodů na 0,75 %. To je z hlediska velikosti největší jednorázový nárůst úrokových sazeb od vzniku eurozóny. ECB se zároveň díky takto razantní reakci přiblížila dolní hranici pásma tzv. neutrální sazby (odhadované mezi 1-2 %), nad kterou by měla měnová politika začít působit restriktivně.
Dnešní rozhodnutí Rady guvernérů potvrdilo jestřábí komentáře posledních týdnů, které akcentovaly sílící inflační tlaky (v srpnu dosáhla meziroční inflace v eurozóně 9,1 %) a riziko ztráty kredibility. Dle šéfky ECB Christine Lagardeové bylo navíc rozhodnutí o sazbách přijato jednohlasně, což implikuje zřetelný posun Rady guvernérů jestřábím směrem v obavách o inflační vývoj. To, že inflace zůstane vážným problémem i v příštích měsících koneckonců potvrzuje i nová prognóza – výhled na inflaci v tomto roce se zvýšil z 6,8 % na 8,1 %, v roce 2023 z 3,5 % na 5,5 %. Centrální banka však zřejmě bude ve svém rozhodování netypicky spíše vzad hledící, tj. bude akcentovat poslední inflační čísla spíše než vlastní inflační prognózu, která v posledních čtvrtletích růst spotřebitelských cen výrazně podstřelovala.
Podobně významně pak ECB přepsala i výhled na hospodářský růst. Po oživení ekonomiky eurozóny v prvním pololetí 2022 očekává centrální banka její stagnaci později během letošního roku a v prvním čtvrtletí 2023. Ke zvláště citelné revizi směrem dolů došlo ve výhledu na rok 2023, kdy má ekonomika eurozóny růst tempem 0,9 % (vs. předchozí odhad 2,1 %). Z pohledu nastavení úrokových sazeb by však ani takto významné zpomalení aktivity nemělo ECB donutit přerušit nebo dokonce zvrátit cyklus utahování měnové politiky. Z vyjádření některých členů Rady guvernérů v čele s prominentní Isabel Schnabelovou je navíc zjevné, že ani pád ekonomiky eurozóny do recese nemusí být důvodem k zastavení normalizace měnové politiky.
Jinými slovy, podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu. Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci potvrdila odhlodání centrální banky dostat inflaci pod kontrolu, a přestože budou měnově-politická rozhodnutí nadále závislá na příchozích datech, oproti očekávání zaznělo i forward guidance. Rada guvernérů očekává, že na příštích několika zasedáních bude úrokové sazby dále zvyšovat s cílem utlumit poptávku a ochránit před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání. To je v souladu s naším očekáváním pokračujícího utahování měnové politiky, přičemž vrcholu by mohla depozitní sazba dosáhnout na úrovni 2,5 % v první polovině 2023.
V neposlední řadě v rámci Rady guvernérů zatím nezačala debata o kvantitativním utahování (QT). Ta bude na stole nejdříve v posledním čtvrtletí tohoto roku, přičemž v první fázi půjde o to, jak naložit s programy APP a PEPP, u kterých zatím dochází k reinvestování jistiny ze splatných cenných papírů. Narozdíl od Fedu, jenž od září prodává každý měsíc aktiva v hodnotě 95 mld. dolarů, si však ECB může jen těžko dovolit podobně agresivní redukci velikost bilance s ohledem na riziko destabilizace dluhopisových trhů, zejména států jižního křídla eurozóny.
Dominik Rusinko
Analytik ČSOB