Investice do vhodného oznamovacího systému ušetří firmě peníze

Nové povinnosti (nejen) pro veřejný sektor

S ohledem na přímý účinek směrnice je dnes whistleblowing povinný pro veřejnoprávní instituce. Podle Michala Nulíčka z advokátní kanceláře ROWAN LEGAL se však povinnostem stanoveným směrnicí v nejbližších měsících nevyhne velká většina zaměstnavatelů.

„V souvislosti s whistleblowingem by nyní měli zbystřit zástupci soukromého sektoru. Ačkoliv zákon upravující pravidla pro whistleblowing by měl být účinný až v první polovině roku 2023, zavést interní mechanismy by již nyní měly především společnosti, které mají smluvní vztahy s veřejným sektorem nebo se pohybují v jiných exponovaných oblastech, a dále společnosti, od kterých zavedení whistleblowingu vyžaduje mateřská společnost nebo obchodní partneři. Navíc zavádět whistleblowingová opatření neznamená jen realizaci nějakých nutných pravidel. Řada průzkumů totiž ukazuje, že fungující ochrana whistleblowerů může firmám přinést jak finanční úspory, tak také zlepšit zaměstnanecké prostředí,“ vysvětluje Nulíček.

Implementovat včas mechanismy pro ochranu whistleblowerů je důležité u uchazečů o veřejné zakázky nebo u podnikatelů v regulovaných odvětvích, kde má činnost firmy vliv na životní prostředí, anebo tam, kde dochází ke zpracování osobních údajů ve velkém rozsahu. „Takové společnosti mají vysokou rizikovou expozici vůči trestní či správní odpovědnosti právnické osoby, kterou může správně nastavený a dodržovaný compliance systém účinně snížit,“ doplňuje Michal Nulíček.

Navrhovaná právní úprava whistleblowingu

Nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů již prošel meziresortním připomínkovým řízením. Ačkoliv některé změny oproti předchozí verzi lze hodnotit kladně, jiné úpravy čelí kritice.

^REKLAMA

Jednou z novinek má být to, že povinnost zavést interní oznamovací systém dopadne nově pouze na zaměstnavatele s více než 50 zaměstnanci. S tím ostatně počítá i směrnice. Navrhovatel tak odstoupil od goldplatingu v předchozí verzi zákona, kdy mělo být zavedení systému požadováno i po firmách s více než 25 zaměstnanci.

Zároveň dochází k zúžení rozsahu činů, při jejichž oznámení bude oznamovatel chráněn před odvetnými opatřeními. Ponovu se nebude jednak o jakýkoliv trestní čin nebo porušení právních předpisů České republiky nebo Evropské unie, ale pouze o činy ve vybraných oblastech. I zde nový návrh reaguje na rozsah upravený směrnicí.

Podle právníka Transparency International Jana Dupáka je ale zúžení rozsahu posunem k horšímu. „Místo toho, aby bylo možné oznámit jakýkoliv trestný čin nebo přestupek, bude věcný rozsah zákona tak komplikovaný, že bude velice náročné ho vysvětlit, natož aplikovat v praxi,“ připomíná Dupák, podle něhož budou pravidla bez právníka oznamovatelům i zaměstnavatelům velmi těžko srozumitelná.

Transparency International kritizuje též další změnu. Nový návrh počítá s podáváním anonymních opatření, bude však na zaměstnavateli, zda se anonymně podanému oznámení bude dále věnovat. Má-li být oznamovatel chráněn před odvetnými opatřeními dle zákona, musí být dodatečně identifikován.

„Právě anonymní oznámení ale často vedou k odhalení té nejzávažnější trestné činnosti. V takových případech se totiž oznamovatel obává dopadu na sebe i přes zákaz odvetných opatření a povinnost zachovat důvěrnost oznámení,“ píše Transparency International.

Vhodné řešení šetří peníze

Typových řešení je již dnes na trhu k dispozici celá řada – například platforma SmartWhistle advokátní kanceláře ROWAN LEGAL, FairWhistle od HAVEL & PARTNERS nebo oznamovací kanál platformy NNTB (Projekt Nenech to být) a další.

Investice do vhodného systému se vyplatí, připomíná Jan Sláma, CEO a spoluzakladatel platformy Nenech to být. Zaměstnanci, kteří nejsou v rámci oznamovacího systému dostatečně chráněni totiž o problémech mlčí, anebo s informacemi vystoupí veřejně. „Zatímco finanční ztráty je možné dohnat, poškození dobrého jména společnosti je nevratné. Přitom většina problémů se dá díky zaměstnancům vyřešit jednoduše, pokud se o nich vedení dozví,“ říká Sláma.