Energetická stabilita v ČR a její budoucnost
Energetická soběstačnost zaplavuje titulky médií. Spotřeba energie na jednotku HDP je v Česku vysoká. Je o více než 40 procent vyšší než v Německu a ve srovnání s Dánskem je dokonce dvojnásobná.
Dovážíme především minerální paliva: ropu, plyn a uhlí. Za prvních sedm měsíců roku jsme za ně zaplatili o 150 miliard více než ve stejné době vloni. Co je to vlastně energetická soběstačnost, o které se všude tak mluví? Je měřena několika parametry, mezi které patří dovozní závislost, soběstačnost v dodávkách elektřiny a výkonová přiměřenost.
Dovozní závislost je definována jako podíl čistého dovozu primárních energetických zdrojů k celkovým primárním energetických zdrojům. Z hlediska čistého dovozu do Česka je nejvýznamnějším energetickým produktem ropa a ropné produkty (55 %) a zemní plyn (40 %).
Některým státům, například Finsku, Švédsku nebo Estonsku, se zásadním způsobem podařilo svoji energetickou závislost snížit. V období let 2000-2020 se dovozní závislost EU mírně zvýšila o asi 5 p.b.
Soběstačnost v dodávkách elektřiny je stanovena jako podíl hrubé výroby elektřiny a hrubé domácí spotřeby elektřiny. Cílem je zajištění soběstačnosti trvale na úrovni nejméně 90 %. Této hodnoty ČR dlouhodobě dosahuje. Výkonovou přiměřenost lze definovat jako schopnost energetické soustavy vyrovnávat spotřebu a výrobu elektrické energie a schopnosti reagovat na výkonové změny.
REKLAMA
Domácí produkce ropy představuje do 2 % celkové tuzemské spotřeby. Plynárenská soustava ČR je robustní, propojená se soustavami v Německu, Slovensku a Polsku a disponuje velkými kapacitami zásobníků plynu. Pouze necelá 2 % plynu na českém trhu pochází z domácí těžby.
Služby výkonové rovnováhy
V souvislosti s tímto tématem se také hodně mluví a přenosu energie. Služby spojené se zajištěním rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektrické energie v reálném čase se v české republice stará ČEPS (Česká elektroenergetická přenosová soustava). Zajišťuje přenos elektřiny mezi výrobci a distributory, systémové a podpůrné služby, rovnováhu výroby a spotřeby, spolupracuje na přidělování přeshraniční kapacity formou aukcí. Společnost ČEPS přispívá k rozvoji trhu s elektřinou a podílí se na rozvoji evropského energetického trhu.
Od roku 2022 je jedním z tuzemských agregátorů, který společnosti ČEPS pomáhá stabilizovat elektrickou síť v ČR i UCED Elektrárna Prostějov. Prostějovská elektrárna je takzvaný „špičkový zdroj“ elektrické energie. To znamená, že slouží na vykrývání špiček – krátkodobého nedostatku elektrické energie v síti. Jeho výhodou je, že dokáže „nastartovat“ ze studena na plný výkon 58 MW za 12 a půl minuty a může pomoci ve vyrovnání výroby a spotřeby v elektrické rozvodné síti.
Pravidla provozování přenosové soustavy (Kodex PS) otevřela v roce 2021 trh podpůrných služeb i menším poskytovatelům. Právě do tohoto segmentu skupina UCED cílí i prostřednictví svého agregačního bloku.
Přenosová soustava
Elektroenergetická přenosová soustava 400 a 220 kV, často nazývaná „páteřní“, slouží k rozvedení výkonu z velkých elektráren do celého území České republiky a zároveň je součástí mezinárodního propojení Evropy. Napájí elektřinou distribuční soustavy, které ji dále rozvádějí až ke konečným spotřebitelům. Přeshraničními vedeními je přenosová soustava ČR napojena na soustavy všech sousedních států, a tím synchronně spolupracuje s celou elektroenergetickou soustavou kontinentální Evropy.
Velmi důležitým aspektem přenosové soustavy je velikost napětí. K přenosu elektrické energie na velké vzdálenosti se využívá velmi vysokého a zvláště vysokého napětí z důvodu snížení přenosových ztrát, které vznikají průchodem elektrického proudu. Z Ohmova zákona lze odvodit, že zvyšováním napětí se snižuje protékající proud a tedy i tyto ztráty. V České republice je nejvyšší použitá napěťová hladina rovna 400 kV, v zahraničí se setkáme i s hladinou 1000 kV (Rusko, Čína).