Bude se bitcoin těžit v Africe?

Ještě tak před deseti lety platilo, že místa s vysokou spotřebou energií byla u nás podezřelá z toho, že se tam pěstuje marihuana. V posledních letech se tak ale dají spíš vystopovat místa, kde se těží bitcoin.

Jak se těží bitcoin

Bitcoinová síť je mnoho počítačů v soukromém vlastnictví, které počítají složité matematické úkoly, a tím potvrzují transakce v bitcoinové síti. Celou elektrickou spotřebu sítě tak tvoří výpočetní výkon připojených počítačů po celém světě. Celková spotřeba elektrické energie je odhadována na téměř 80 TW/h za rok, což je více, než za rok spotřebuje celá Česká republika. Je to zhruba tolik energie, kolik by vyrobilo o kousek více než 5 jaderných elektráren Dukovany.

Elektrická spotřeba sítě je tedy opravdu veliká, není divu, že se bitcoin stal v posledních letech terčem různých aktivistů. Asi třetina této energie se vyrábí obnovitelnými zdroji a tento podíl postupně roste. Pro těžbu bitcoinu se používají menší vodní elektrárny i solární panely.

Velká část bitcoinu se tradičně těžila v Číně, což pokrylo dvě třetiny světové těžby ještě před třemi lety. Od té doby se ovšem podíl Číny stále snižuje. A po zakázání kryptoměn v září 2021 se čínský podíl nejdříve úplně vytratil a v současnosti tvoří asi pětinu světové těžby. Mezi země, které převzaly těžbu, se poté výrazně dostaly především Spojené státy, které dosáhly na dvou pětinový podíl těžby.

^REKLAMA

Cena bitcoinu vs. ceny energií

Náklady na energie představují zhruba 90 – 95 % celkový nákladu na výrobu bitcoinu. Proto se také významní těžaři vždy přemísťovali za levnou energií. V minulosti to byla levná vodní a uhelná elektřina v Číně, v současné době je lákavý například Island nebo Texas s levnou elektřinou z obnovitelných zdrojů. Experti predikují, že další těžařskou destinací by se mohla stát Afrika.

Dalším aspektem je pak ovšem fakt, že jsou využívány stále efektivnější počítače pro těžbu, takže náklady na energie se postupně snižují. I tak se ale těžaři dostali během letošního roku do nevýhodné pozice. Od roku 2020, po třetím halvingu, je cena za vytěžení blockchainu stanovena na 6,25 bitcoinů. Od začátku letošního roku cena bitcoinu klesá, až na polovinu předchozí tržní ceny. Zatímco ceny energií rostou několikanásobně. Jaký bude mít toto vliv v dalším období?

Logicky by se totiž předpokládalo, že cena bitcoinu poroste, protože rostou „výrobní náklady“ bitcoinu. Takto ale bohužel kryptoměnový trh nefunguje, takže cena bitcoinu spíše stagnuje, zatímco cena energií ještě poroste. Těžaři tak stojí před otázkou další rentability těžby a optimalizace svých nákladů.

Přemístí se místa těžby?

Pravděpodobně dojde k další optimalizaci a těžaři budou dále hledat možnosti snížení svých nákladu. Je ale otázkou, kam se vůbec stěhovat za levnými energiemi. Nabízí se Afrika, která ostatně může na současném rusko-západním dělení světa v dlouhém období vydělat, neúčastní se totiž západních sankcí. Pro africkou těžbu navíc hovoří i spousta jiných faktorů.

Ceny energií a především kupní síla obyvatelstva jsou v afrických zemích nižší. Africké doly tak sice dostanou stejných 6,25 BTC, ale v kupní síle dostanou více než například na Islandu. Afrika má také velmi dobré zdroje pro obnovitelnou energii, ať už vodní, větrnou nebo solární. Byla by tak logickým geopolitických nástupcem těžby.

V dnešní době se v Africe zpracovává méně než 1 % všech bitcoinových transakcí (konkrétně asi 0,14 %). Překážky k rozvoji těžby pak rozhodně nejsou zanedbatelné: výrazné počáteční náklady na hardwarové vybavení, rostoucí komplexita těžby, nejistota budoucí ceny bitcoinu nebo stávající energetická krize. To vše zatím představuje výrazně ztížené podmínky pro přesun těžby do afrických zemí. A nebo je jen otázka, než se toho chopí ten správný kryptoinvestor?