Co se stalo „Big Techu“?
Velké technologické firmy se aktuálně denně objevují na předních místech světových médií, přitom mnohé z nich ne zrovna z nejlepších důvodů. V jakém stavu se aktuálně nacházejí? A kdo za to může?
Společnost Meta, tedy majitel Facebooku, minulý týden oznámila, že propustí 11 tisíc lidí, což je její dosud největší propouštění. O práci přijde každý osmý zaměstnanec, přitom se ale ještě v létě nabíralo a stavy vyrostly na dosavadní maximum. Možná zajímavější informací pro okolní svět jsou důvody, které šéf společnosti Mark Zuckerberg uvádí – firma je prý přeinvestovaná, což se odráží i v počtech zaměstnanců.
„Na počátku covidu se svět rychle přesunul na internet a prudký rozvoj elektronického obchodování vedl k obrovskému růstu tržeb. Mnoho lidí předpovídalo, že půjde o trvalé zrychlení, které bude pokračovat i po skončení pandemie. Já jsem v to věřil také, a proto jsem se rozhodl výrazně zvýšit naše investice. Bohužel to nedopadlo tak, jak jsem očekával,“ napsal Mark Zuckerberg zaměstnancům.
Meta chystá různá opatření, ale od svých futuristických plánů neupouští. „V tomto novém prostředí se musíme stát kapitálově efektivnějšími. Přesunuli jsme více zdrojů do menšího počtu prioritních oblastí růstu – jako je náš vyhledávací engine s umělou inteligencí, naše reklamy a obchodní platformy a naše dlouhodobá vize pro metaverza,“ dodal.
Ne úplně odlišnou zprávu zaslal svým zaměstnancům i nový šéf Twitteru Elon Musk. Předeslal, že se všichni musí vrátit z home office zpět do kanceláří, ale hlavně se rozepsal i o finanční situaci sociální sítě. „Bez významných příjmů z předplatného je velká šance, že Twitter nepřežije nadcházející hospodářský pokles,“ uvedl Musk.
REKLAMA
„Konglomerátový syndrom“
Britský týdeník The Economist uvádí, že technologičtí giganti roky táhli (nejen) americký akciový trh. Ovšem po třetím čtvrtletí jejich tržní kapitalizace letos klesla téměř o 40 procent. Ekonomický magazín nabízí i teorii, která se snaží pokles dřívějších es vysvětlit. Spolu s tím, jak podniky rostou, se jejich výsledky provazují s ekonomickým cyklem.
Oborem většiny těchto firem už dávno není jen jejich původní funkce – například Amazon třeba býval online knihkupectvím, Meta je zase stále méně kontroverzní sociální sítě a naopak posiluje posun k pozici vizionářské technologické firmy. Zmíněný týdeník to přirovnává k chorobě „konglomeritidě“ a nabízí srovnání a impériem General Electric, které proniklo do různých segmentů, ale po krizi v roce 2008 muselo z mnohých vycouvat.
Co to způsobuje? Touha po expanzi je pochopitelná, ovšem ne každý nový nápad je dobrý – vzpomeňme různé futuristické a „vizionářské“ projekty. Obstojí třeba v dobrých časech, ale v těch horších se stává zátěží. The Economist mluví dokonce o egománii, přičemž považuje firmy se silnějším představenstvem a aktivistickými akcionáři za úspěšnější. Nejlépe si například vedou Microsoft a Apple. Ty spojuje fakt, ve vedení již nemají zakladatele a jejich vedení dokáže naslouchat lidem zvenčí. Podobně se i Jeff Bezzos neobejde bez akcionářů. Nejhůř je na tom právě Meta, kde mají „otcové zakladatelé“ rozhodující vliv. V případě potřeby ho mohou využít k převálcování odporu zbytku.