22. 11. 2022
Celoživotní úspory pod polštářem? To už dávno neplatí, Češi přecházejí na spořicí účty, ukázal průzkum
- Částky nad 50 000 korun si doma schovávají jen necelá 3 % Čechů, ukázal průzkum Response:NOW pro Garanční systém finančního trhu
- Úspory lidé přesouvají na spořicí účty, ve srovnání s rokem 2017 jejich obliba vyrostla o více než 20 procent
- Při výběru finanční instituce je pro potencionálního klienta nejdůležitější výše poplatků, pověst instituce a výše úroků. Zda jde o českou instituci velkou roli nehraje
Praha, 22. listopadu: Celoživotní úspory si Češi už dávno neschovávají doma, ukázal průzkum, který výzkumná agentura Response:NOW provedla na reprezentativním vzorku 1139 respondentů pro Garanční systém finančního trhu letos na podzim. Z dat vyplývá, že si je naopak přesouvají na spořicí účty, pro které nyní banky začaly nabízet zajímavější úroky.
K tomu, že si alespoň nějakou hotovost schovávají doma, se přiznalo 56 % Čechů. Šestatřicet procent však má doma částky jen do pěti tisíc korun, které slouží k pokrytí náhlého výdaje. Dalších 17 % uvedlo, že si schovávají doma hotovost maximálně do výše 50 000 korun.
Vyšší částky pak doma uchovává jen zlomek obyvatel – konkrétně do 100 000 korun pouze 2 % a částky vyšší než 100 000 korun 0,7 % dotázaných. „Z toho nám vyplývá, že lidé chtějí mít peníze v bezpečí. A proto si zbytečně velké obnosy nenechávají doma. Pokud si své úspory uloží do banky, stavební spořitelny nebo družstevní záložny, vztahuje se na ně zákonné pojištění vkladů. Tato garance bezpochyby pomáhá tomu, že lidé finančním institucím důvěřují stále více,“ vysvětluje ředitelka Garančního systému finančního trhu Renáta Kadlecová. Data hovoří jasně – zatímco v roce 2017 bankám důvěřovalo 84 % Čechů, letos je to už 89 %. Podobný nárůst zaznamenaly i stavební spořitelny nebo družstevní záložny.
Peníze? Na „spořák“!
V porovnání s dobou před pěti lety velmi vyrostla obliba spořicích účtů. Zatímco v roce 2017 je využívalo 41 % dotázaných, dnes toto číslo vyrostlo na 65 %. „Spořicí účet je oblíbený finanční produkt k flexibilnímu uložení finančních prostředků. Většinou se na něj nevztahují žádné podmínky, za jakých je možné úspory vybírat, jako je tomu třeba u termínovaných vkladů. V posledních měsících se navíc zvýšila úroková sazba, kterou se úspory na účtu úročí. A co je nejdůležitější – na vklady na spořicích účtech se vztahuje zákonné pojištění vkladů. Takže v případě krachu finanční instituce získají lidé své úspory zpět, a to až do výše ekvivalentu 100 000 euro,“ vysvětluje Renata Kadlecová.
REKLAMA
O 7 procent se také zvýšil počet uživatelů běžných účtů, o 11 % zase těch, kteří využívají stavební spoření. Zvýšil se i počet těch, kteří využívají termínované vklady – z 6 % na 14 %. Na všechny tyto produkty se taktéž vztahuje zákonné pojištění vkladů.
Jak vybrat banku? Lidé mají jasno
Za nejdůležitější atributy při výběru finanční instituce dotazování Češi považují pověst a důvěryhodnost dané instituce (81 %), výši poplatků (80 %) a nabízenou výši úroků nebo výnosů z investice (79 %). Další důležité atributy jsou výše rizika, která je spojená s investicí (77 %) a fakt, zda je produkt, kam člověk své peníze ukládá, pojištěn (76 %).
Naopak jako méně důležité označují lidé to, zda má instituce sídlo v České republice (53 %), zda jsou lidé již klientem finanční instituce (42 %) a to, zda jim finanční instituci doporučil někdo známý nebo příbuzný (37 %).
„Z hlediska pojištění vkladů doporučujeme sledovat, zda je finanční produkt, kam lidé své peníze ukládají, pojištěn. Informace o tom získají lidé přímo od dané finanční instituce, která je povinna klienta o pojištění nabízeného produktu informovat, anebo na webu Garančního systému. Důležité je také vnímat limit pojištění vkladů – ekvivalent 100 000 euro. Pokud mají lidé k uložení více než 100 000 euro, doporučujeme tuto částku rozdělit mezi více finančních institucí – tak, aby se limit pojištění vkladů vztahoval na celou výši částky,“ uzavírá Renáta Kadlecová.
