Každý desátý Čech se zadlužuje rizikově

Index rizikového zadlužování ČBA je letos 10 %

S půjčkami má zkušenost 74 % Čechů. Nejčastěji si půjčili na auto či motorku (30 %), rekonstrukci bytu (27 %), spotřební elektroniku (26 %) nebo bílé elektro (26 %). Naopak na dovolenou nebo na zážitky by si nikdy nepůjčily dvě třetiny dotazovaných (68 %) a zdrženliví jsou Češi i pokud jde o půjčování na sportovní vybavení (46 %) nebo na splácení půjčky další půjčkou (41 %). Přesto se desetina lidí, kteří mají zkušenost s půjčkami, zadlužuje problematicky. Proti loňsku, kdy šlo o 11 %, se tak situace mírně zlepšila.

Když půjčku, tak u banky

Nejčastěji si Češi půjčují u banky, tu využila více než polovina dlužníků (53 %). U splátkových společností si pak půjčku vzala necelá třetina (28 %). Přibližně pětina si v případě potřeby půjčila od příbuzných nebo známých (23 %). Pokud si Češi berou půjčku od nebankovních institucí, většinou se nezajímají o to, zda tito poskytovatelé mají licenci od České národní banky. Tento fakt si ověřuje pouze čtvrtina dotázaných. U půjček přímo od prodejců zboží to bylo ještě méně (18 %). „To, že Češi nejčastěji chodí pro půjčku do banky je dobrá zpráva, protože míra rizika je v tomto případě velmi nízká. Zarážející ale je, že lidé se často u nebankovních společností nezajímají například o to, jestli vůbec mají licenci od centrální banky. Míra rizika je v takovém případě velmi vysoká a může dojít k neočekávaným situacím, upozorňuje Filip Hanzlík, hlavní právník a náměstek výkonné ředitelky České bankovní asociace.

Platební morálka se paradoxně zlepšuje

Schopnost lidí splácet je navzdory vysoké inflaci a dopadům kovidové pandemie pořád na dobré úrovni. Česká bankovní asociace pravidelně sleduje vývoj problematických úvěrů. Ke konci října podíl nevýkonných půjček v nominálním vyjádření stagnoval na 27 miliardách a v relativním vyjádření tak klesnul na 1,2 %. U hypoték je tento podíl 0,58 %, stejný jako v září, šlo ale o historické minimum. „Na to, že ekonomika podle všeho vstoupila do recese a mediální obraz je špatný, je to velmi dobrá zpráva. Souhrnné statistiky sice neposkytují plastický pohled na finanční pozici jednotlivých domácností, nicméně nadále platí, že domácnosti mají v bankách uloženo více prostředků, než kolik jim dluží, a nadále velmi dobře splácejí, říká Filip Hanzlík, hlavní právník a náměstek výkonné ředitelky České bankovní asociace.

Lidé si nejčastěji půjčují hodně, nebo naopak málo

Necelá pětina Čechů si půjčuje nebo půjčila nad půl milionu korun, nebo naopak méně než 20 tisíc korun. Menší objemy peněz si Češi půjčují především proto, že nemají dostatek hotovosti (59 %), 18 % nechce čekat a šetřit na vybrané zboží, 12 % pak využívá výhodných akcí na splátky. Na 14 % respondentů uvedlo, že nemá možnost šetřit. Desetina (9 %) pak chtěla koupit zboží ve slevové akci a nechtěla spoléhat na to, že akce bude trvat až do chvíle, kdy bude mít peníze. Na 7 % lidí si vzalo půjčku, protože nechtělo sahat na svoje úspory. Co je alarmující, že zhruba každý desátý Čech  by si vzal půjčku na splátku jiné půjčky, a to nejčastěji od banky (45 %), nebo příbuzných a známých (36 %). „Právě sjednání půjčky pro splátku jiné půjčky patří mezi velmi rizikové chování. O svůj příjem můžeme přijít ze dne na den, například kvůli zranění. Pak nejsme schopni splácet své závazky a dostáváme se do takzvané dluhové spirály. Je tedy důležité i nadále posilovat finanční gramotnost české společnosti“, dodává Michal Straka z agentury Ipsos.

Když nemohou splácet, zkusí odklad splátek

Necelá třetina dlužníků (29 %) by v případě problémů se schopností splácet zkusila s poskytovatelem půjčky vyjednat odklad splátek. Necelá čtvrtina (24 %) by si půjčila od příbuzných či známých. Téměř pětina (17 %) by pak zkusila půjčky sloučit v bance a 9 % dotázaných uvedlo, že by situaci vůbec neřešilo.