Po třiceti letech od rozpadu federace Češi „porážejí“ Slováky prakticky ve všech klíčových makroekonomických ukazatelích

V roce 1993 vytvářela česká ekonomika v přepočtu na obyvatele o zhruba 8500 dolarů více než slovenská. Letos to bude o 8700 dolarů na hlavu více. Nůžky ve výkonnosti obou ekonomik se tedy mírně rozevřely ve prospěch Česka, a to přesto, že Slováci začínali z mnohem nižší základny, z níž se teoreticky roste snáze. Uvedené částky vycházejí ze statistik Mezinárodního měnového fondu. Jsou vyjádřeny v takzvaných mezinárodních dolarech, tedy po zohlednění parity kupní síly měny, a to v konstantních cenách roku 2017. Poskytují tedy relativně dobré srovnání napříč časem i prostorem.

Podle nejnovějších dat Eurostatu, která zachycuje vrchní graf níže, dosahoval loni výkon české ekonomiky v přepočtu na obyvatele v paritě kupní síly měny celkem 92 procent průměru zemí EU. Na Slovensku to bylo jen 69 procent. Z hlediska tohoto ukazatele se tak loni rozevřely nůžky mezi ekonomickou výkonnosti Česka a Slovenska do největší šíře od roku 2001. V letech 2002 až 2010 přitom Slovensko český náskok v ekonomické výkonnost výrazně stahovalo.

S odstupem času lze dnes hodnotit také přijetí eura, k němuž došlo na Slovensko před takřka třinácti lety, 1. ledna 2009. Slovenskou ekonomiku však v porovnání s tou českou evropská jednotná měna nijak viditelně „nenakopla“. V době, kdy eurem platí, naopak dochází z hlediska ekonomické výkonnosti spíše k rozevírání nůžek ve prospěch Česka. Což samozřejmě nemusí vůbec souviset s používanou měnou. Zároveň je však zřejmé, že společná evropská měna sama o sobě neposkytuje Slovákům jakkoli viditelný růstový impuls, potenciálně plynoucí například z větší angažovanosti na jednotném vnitřním trhu EU nebo z citelnějšího přílivu přímých zahraničních investic.

Největšího rozmachu dosáhla totiž slovenská ekonomika zhruba v letech 2002 až 2007, kdy tehdejší tamní vlády uskutečňovaly úspěšné reformy. Ty byly z části motivovány snahou přijmout euro, takže v tomto smyslu jednotná evropská měna Slovensku pomohla. Po vlastním přijetí jednotné měny na Slovensku mu však už Česko svým ekonomickým výkonem opět utíká, takže nůžky mezi oběma zeměmi se právě v uplynulém desetiletí rozevřely ve prospěch Česka.

^REKLAMA

Potenciálním palčivým problémem obou zemí někdejší federace je závislost na tradiční automobilové výrobě. V přepočtu na obyvatele vyrobí Slovensko ještě více aut než Česko. Je první na světě, Česko druhé. Tedy obě ekonomiky jsou na automobilovém průmyslu opravdu vysoce závislé. Na Slovensku, které má 5,5 milionu obyvatel, se vyrobí více aut než třeba v Itálii nebo Británii, které obě země mají zhruba 60, resp. takřka 70 milionů obyvatel. Auta a součástky tvoří v Česku zhruba 20 procent exportu, na Slovensku dokonce 30 procent. Takže Slovensko je celkově na autoprůmyslu ještě více závislé než Česko. V obou zemích je ale závislost silná a představuje značné riziko už pro nejbližší léta.

Slovensko v ekonomickém rozletu přibrzdila hlavně etapa mečiarismu druhé poloviny 90. let. Poté tam uplatnili velmi úspěšné liberální reformy, takže Česko opět začali dohánět. Po přijetí eura roku 2009 a světové finanční krizi však Češi zase Slovákům utíkají. Po celou dobu od roku 1993 vykazuje Česko citelně nižší míru nezaměstnanosti, zpravidla dvoj- až trojnásobně nižší. Míra nezaměstnanosti byla v Česku v ročním sledování vždy jednociferná, na Slovensku v letech 1993 až 2015 vždy dvouciferná. Až od roku 2016 vykazují Slováci nižší než desetiprocentní míru nezaměstnanosti, jež je ale stále notně vyšší než ta česká.

Slováci jsou také od rozdělení federace zpravidla citelně zadluženější než Češi (viz spodní graf níže). Jen v roce 2008 se jim podařilo veřejný dluh v poměru k HDP stáhnout jen těsně nad úroveň českého ukazatele. V letech 1997 až 2001, tehdy v souvislosti se zmíněným mečiarismem, a pak také v letech 2020 a 2021, tentokrát v souvislosti s pandemií, přesáhl slovenský dluh v poměru k HDP tentýž český ukazatel o dvacet nebo více procentních bodů. V uvedených časových obdobích, včetně současnosti, tedy byl – a je – rozdíl mezi slovenským a českým zadlužením historicky vůbec nejpropastnější.

Oběma státům ovšem nepochybně prospěl vstup do Evropské unie v květnu 2004. Jak Česko, tak Slovensko z něj vytěžily mnoho, zejména díky začlenění do jednotného vnitřního trhu. Slovensko však mělo větší předpoklady než Česko vytěžit ještě více, neboť v době vstupu do EU vykazovalo citelně nižší základnu hospodářského výkonu než ČR. Z nižší základny se teoreticky roste snáze.

Přitom růst obou zemí po vstupu do EU je srovnatelný. Slováci však museli za účelem jeho dosažení hlouběji sáhnout do dluhu. Dluh se Slovákům zvýšil od prvního celého roku v EU, tedy od roku 2005, až do loňska z 34,7 procenta HDP na 63,1 procenta HDP. Tedy o zhruba 28 procentních bodů. Česku narostl za stejnou dobu z 27,7 na 42 procent HDP, tedy jen o zhruba 14 procentních bodů. Čili jen o polovinu slovenského nárůstu.

Graf 1: Z hlediska ukazatele výkonu ekonomiky v přepočtu na obyvatele v paritě kupní síly měny se loni rozevřely nůžky mezi Českem a Slovenskem do největší šíře od roku 2001 (zdroj: Eurostat, Bloomberg).

Graf 2: Slováci jsou od rozdělení federace zpravidla citelně zadluženější než Češi. Jen v roce 2008 se jim podařilo veřejný dluh v poměru k HDP stáhnout jen těsně nad úroveň českého ukazatele (zdroj: Bloomberg).

Autor: Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank