Kam investovat? Rok 2023 se ponese v duchu nové energetiky

Stále by běžely jaderné reaktory v Temelíně a Dukovanech, bez potřeby výstavby nových jaderných bloků, a s pokrytím zimního období by pomáhaly plynové a biomasové zdroje, například účinné teplárny či bioplynové stanice na odpad vyrábějící elektřinu i teplo.

Kromě konce spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla modelování ukázala, že v roce 2050 již mohou energetika i doprava fungovat bez fosilních paliv. Zároveň studie ukázala problémy, které jsou zatím s dosažením tohoto cíle spojeny – zejména příliš velké nároky na využívání biomasy pro výrobu elektřiny a tepla. Studie proto otevírá debatu o hledání řešení konce fosilních paliv, které bude slučitelné s ochranou přírody, udržitelným zemědělstvím a lesním hospodařením. Ekologické organizace jsou přesvědčeny, že ochrana klimatu je pro naši budoucnosti stejně nezbytná jako ochrana biodiverzity a jako jedinou reálnou cestu tedy vidí hledání společného řešení jak pro stabilní klima, tak pro zdravou přírodu.

„Tato transformační výzva zároveň představuje i příležitost, jak snížit výdaje za dovoz fosilních paliv ze zahraničí, vytvořit kvalitní pracovní místa a snížit náš negativní vliv na místní i globální životní prostředí,“ podotýká Jiří Jeřábek z Greenpeace.

Ekologické organizace i odborníci proto navrhují jako řešení podrobně se zabývat potenciálem biomasy a větrné energie a stanovit, jaké množství je udržitelně využitelné a uvažovaný energetický potenciál modifikovat na základě výsledků. Je také žádoucí zaměřit se na investice do technologického rozvoje způsobů bezemisní výroby a ukládání energie s cílem snížit tlak na využití biomasy a větrné energie (zvyšování efektivity fotovoltaických článků, využití geotermální energie a podobně).

^REKLAMA

Je také nutné zabývat se otázkou, zda je dosažení úplné dekarbonizace v roce 2050 možné při současném zachování ekonomiky postavené na trvalém růstu a zda není vhodné současný model upravit tak, aby se snížila jeho náročnost na využívání zdrojů, zatímco by zůstala zachována kvalita života a dostupnost služeb.

Karel Polanecký z Hnutí Duha uvádí, že modelování ukazuje, že naše se energetika v roce 2030 bez uhlí může obejít. Ukazuje ovšem také jak velkým úkolem je celková dekarbonizace energetiky a dopravy – tedy konec spalování ropy a zemního plynu do roku 2050. Nemůžeme ovšem couvnout, protože pokračování fosilní energetiky by mělo fatální následky – dvacet let staré odhady dopadů klimatické krize se naplňují se zarážející přesností. „Je zřejmé, že enormní množství dnes využívaných fosilních paliv nelze nahradit pomocí několika stovek tisíc střešních fotovoltaik. Podmínkou je rychlý restart sektoru obnovitelných zdrojů a rozvoj nových technologií typu vodíkové akumulace. Úkolem příštích let bude sladit zájmy ochrany přírody a rozvoje obnovitelných zdrojů,“ vysvětluje Karel Polanecký.

Budoucností jsou i virtuální elektrárny

Trendem je takzvaná nová energetika a decentralizace. Už nyní se i v tuzemsku staví takzvané virtuální elektrárny – agregační bloky. Jedná se o soubor energetických zařízení sdružených pro účely poskytování zálohy do jednoho celku řízeného poskytovatelem agregačního bloku.

„Potenciál výstavby decentrálních zdrojů je velký. Počet flexibilních zdrojů bude narůstat. Trendy jsou poměrně jasné a technologie se zdokonalují. Není daleko doba, kdy budete mít v domácnosti chytré čerpadlo nebo elektrokotel. U těchto zařízení je vám také jedno, zda „pálí“ elektřinu nebo ohřívá vodu ve dvě hodiny ráno nebo v pět odpoledne. Díky průmyslovému počítači chytrý algoritmus zajistí, že boiler bude fungovat ekonomicky. Základní jednotky virtuálních elektráren se budou stále zmenšovat,“ vysvětluje odborník na novou energetiku a obchodní ředitel skupiny UCED Václav Skoblík.