Za celý rok 2022 skončil rozpočet v deficitu 360 mld. Kč

Výsledný deficit je o zhruba 15 miliard nižší, než se kterým počítala novela schválená v říjnu 2022. Vzhledem k turbulentním událostem si rozpočet prošel několikanásobnou úpravou. Původní podoba schválená vládou Andreje Babiše počítala s deficitem ve výši 380 mld. Kč. Na jaře nová vláda snížila plánovaný schodek na 280 miliard, načež po vypuknutí války došlo v rámci vlády ke schválení navýšení schodku na 330 miliard Kč. Na základě dvou koaličních návrhů byl pak v říjnu poslanci tento návrh „upraven“ na poslední podobu s 375miliardových deficitem.

Proti loňskému roku došlo k nárůstu jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Samotné příjmy vzrostly o 9,2 %, což odpovídá 137,2 mld. Kč. Celkové výdaje pak rostly o něco pomalejším tempem, +4,1 %, což v absolutních hodnotách představuje 77,9 mld. Kč. Celkové příjmy v letošním roce dosáhly 1,62 bilionu Kč. Výdaje těsně nepřesáhly 2 biliony a za rok 2022 činí 1,98 bln. Kč.
Na straně příjmů tvoří hlavní položku daňové příjmy a výnosy z pojistného, na kterých se státu podařilo vybrat proti předchozímu roku o 10,2 % více (+131,7 mld. Kč). Mimo pojistné tvoří největší část inkaso daně z přidané hodnoty, kde příjmy státu rostly o 15,6 % (+46,7 mld. Kč) v důsledku vyšší cenové hladiny a částečného oživení poptávky ve srovnání s rokem 2021 ovlivněným covidem.

Dopady pandemie ostatně ovlivňují i stranu výdajů, kde se státu podařilo ušetřit 36,1 mld. Kč (-28,8 %) na transferech podnikatelům. Celkový účet výdajů přesto vykázal proti loňskému roku nárůst o 77,9 mld. Kč (+4,1 %). Nemalou část tohoto rozdílu tvořily důchody, na kterých díky třem valorizacím v roce 2022 stát musel vydat o 10,9 % více (+57,6 mld. Kč). Kapitálové výdaje dosáhly v roce 2022 necelých 187 mld. Kč a 9,4% podíl na celkových výdajích je tak srovnatelný s roky 2020 a 2021.

Ministr financí Zbyněk Stanjura v komentáři k rozpočtu uvedl, že „ambicí pro příští rok je snížení strukturálního deficitu zhruba o třetinu, tedy nejméně 70 miliard“. Konsolidace rozpočtu je nevyhnutelná a vysoký strukturální deficit je aktuálně hlavní výzvou, kterou bude patrně nutné řešit nejen na výdajové ale i na příjmové straně. Očekáváme, že v roce 2023 dosáhne deficit zhruba 4 % vůči HDP, těsně pod 3% hranici by se pak mohl dostat již v roce 2024. Celkový dluh na konci roku 2022 vzrostl na 2,895 bilionu, což dle údajů MF ČR odpovídá 43,4 % HDP. Samotný deficit vůči předběžnému výsledku HDP činil v loňském roce podle našeho odhadu 5,4 %.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank