Koruna může krátkodobě posílit. Výhledově oslabí

Úrokové sazby ČNB a očekávání trhu

Koruna ve středu 15.2. pokračovala na vlně posilování. Prolomila hranici 23,70 za euro a dostala se na nejsilnější hodnoty od roku 2008, kdy přišla vlna spekulací. Koruna tehdy během dvanácti měsíců posílila z úrovní na 28,00 pod úroveň 23,00 za euro. Posilování z týdne od 13.2. přišlo vlivem úpravy tržních očekávání v oblasti nastavení úrokových sazeb České národní banky. Zatímco ještě minulý měsíc trhy očekávaly pokles sazeb v ČR o 150 bazických bodů do konce roku 2023 z důvodu poklesu inflace a zpomalení české ekonomiky, tak nyní očekávají pokles o méně než sto bazických bodů.

Guvernér Michl na tiskové konferenci po měnověpolitickém zasedání na dotaz ohledně tržního výhledu sazeb odpověděl svým přesvědčením, že úroveň sazeb bude vyšší, než trhy očekávaly. Výrazně tak omezil spekulace o razantním snižování sazeb. Michl dodal, že rada ČNB ponechá po určité období vyšší úroveň sazeb. Přesvědčení trhů o udržení vysoké úrovně úrokového diferenciálu proti zahraničním měnám vedlo k posílení koruny.

Dobrá nálada na globálních trzích

Současné období silné koruny vychází ale také z obratu nálady na světových trzích. Tuzemské, ale i mezinárodní prognózy k výkonu světové ekonomiky jsou nyní optimističtější, než byly na podzim loňského roku, kdy vrcholily obavy z energetické krize v topné sezóně. Na komoditním trhu lze vidět pokles cen pod předválečnou úroveň. Zlepšení výhledu pomohla i úspěšná diverzifikace v oblasti dodávek strategických surovin. Z pohledu sentimentu se jako klíčové projevilo i znovuotevření čínské ekonomiky, která se s pandemií koronaviru trápila déle než Evropa, USA a další velké ekonomiky. Zlepšení nálady na trzích je pro kurz rizikových měn, jako je právě koruna, spojeno s tlakem na jejich posílení.

Vysoký úrokový diferenciál a drahá spekulace na kurz koruny

Korunová aktiva a s ním i tuzemská měna jsou z pohledu obchodníků v současné době velmi zajímavá. Jedním z hlavních důvodů je stále vysoký úrokový diferenciál. Výše úrokových sazeb ČNB je na vyšší úrovni než v případě Fedu, ECB, Bank of England a dalších světových centrálních bank. Vyšší výnosy korunových aktiv zvyšují zájem o korunu, která posiluje. Z vyjádření guvernéra ČNB by výhoda úrokového diferenciálu měla minimálně v první polovině letošního roku, ale spíše po celý rok 2023 přetrvávat. Výrazný rozdíl v nastavení úrokových sazeb také způsobuje, že držení krátkých pozic na koruny, tedy spekulace na její oslabení, je v současné době velmi drahé. Objem krátkých pozic a s nimi i tlak na oslabení koruny je proto velmi malý. Obchodníci na krátkých pozicích by navíc museli soupeřit s ČNB, která se na posledním zasedání opět zavázala k pokračování devizových intervencí v případě výkyvu kurzu koruny.

^REKLAMA

Devizové intervence

Začátek režimu devizových intervencí ještě z doby, kdy guvernérem ČNB byl Jiří Rusnok, vedl k posílení kurzu koruny. V současné době ale vidíme velmi silnou korunu, přestože je aktivita ČNB na devizovém trhu od října roku 2022 minimální. Naopak, od začátku roku pozorujeme několik epizod dalšího posilování. Důvodem je tzv. psychologický efekt. Česká národní banka totiž přesvědčila trhy, že v blízké budoucnosti nenechá korunu výrazně oslabit. Výrazně tak omezila zájem o spekulace na oslabení koruny. Navíc umazala výraznou část kurzového rizika u korunových aktiv, což opět posílilo zájem o korunu. To vedlo k vytvoření dalších tlaků na její posílení.

Výhled kurzu koruny

Silná koruna není bez svých rizik. Tlak na její oslabení by vyvolal obrat k horšímu v sentimentu na globálních trzích. Potenciálních důvodů je v současné volatilní době spousta. Dalším rizikem je pokles úrokového diferenciálu a případná holubičí rétorika ČNB. V Roklenu počítáme s naplněním části výše zmíněných rizik. Vedle sledování makroekonomických ukazatelů bude důležité sledovat i postoj ČNB v oblasti nastavení úrokových sazeb a k již některými členy bankovní rady diskutovanému ukončení devizových intervencí. V průběhu letošního roku očekáváme pozvolné posílení koruny k úrovni 24,50 za euro.

Autor: Pavel Peterka, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen