Svěřenský fond s vyděděním nepomůže, majetek do něj není možné před dětmi s jistotou schovat
Obliba svěřenských fondů stále roste. Ale vzhledem k tomu, že tento způsob právní ochrany majetku nemá v České republice v moderní podobě žádnou tradici, neuvědomují si mnozí všechna úskalí takového řešení. Jak upozorňuje advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad, lidé mnohdy chtějí svěřenský fond využít pro ochranu majetku před nároky svých dětí, tedy tzv. nepominutelných dědiců. V praxi však může nastat přesný opak.
„Zřízení svěřenského fondu lidé často požadují v rámci zajištění právní ochrany svého majetku, přitom takové řešení má v českých podmínkách celou řadu úskalí. Zatím totiž k němu neexistuje dostatečná judikatura a ustálený výklad klíčových otázek. Zatím je tak více rizikem než spolehlivým řešením,“ říká advokát Pavel Strnad. „Setkali jsme se například s tím, že se svěřenský fond zneužívá pro skrytí majetku před nároky nepominutelných dědiců. Takové řešení nedoporučujeme, protože tím může dojít k obcházení zákona, být v rozporu s dobrými mravy a jako takové by to bylo neplatné.“
Svěřenský fond založený ještě za života zůstavitele pro ochranu majetku před nárokem nepominutelných dědiců fungovat nebude, pokud dědicové prokáží, že svěřenský fond byl založen účelově – pouze k jejich zkrácení. V praxi tak zpravidla čím kratší bude doba mezi zřízením svěřenského fondu a smrtí zůstavitele, tím pravděpodobnější bude úspěch dědiců. Čas však není jediným kritériem.
„Velká nejistota stále panuje ohledně toho, zda majetek vyčleněný do svěřenského fondu pro případ smrti (např. v závěti) má být projednán v dědickém řízení. Nikdo s jistotou neví, zda takový majetek bude považován za součást pozůstalosti, a zda tak i z jeho hodnoty bude stanovena hodnota povinného dílu, který náleží dětem jako nepominutelným dědicům. To může působit velké problémy a může tak dojít i ke vzniku pohledávky nepominutelných dědiců vůči svěřenskému fondu,“ vysvětluje advokát Pavel Strnad.
Dle zákona jsou tzv. nepominutelnými dědici děti zůstavitele. Mají tak nárok na povinný díl, který u nezletilých činí 3/4 jejich zákonného dědického podílu a u zletilých 1/4 jejich zákonného dědického podílu. Zůstavitel tak sice může například závětí dědický podíl dětí snížit, ty ale vždy mají nárok na hodnotu odpovídající alespoň povinnému dílu z toho, co by zdědili, kdyby závěť neexistovala.
Pokud rodič nechce některému ze svých dětí odkázat nic, nebo chce snížit jeho dědický podíl ještě pod hranici jeho povinného dílu, musí jej vydědit. Je to možné pouze ze zákonných důvodů a v praxi je to zpravidla velmi obtížné a u některých důvodů spíše jen v teoretické rovině. Vydědit lze nepominutelného dědice, který:
- neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi,
- neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, jaký by projevovat měl,
- byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze,
- vede trvale nezřízený život (např. závislost na alkoholu, drogách, gamblerství),
- je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. V takovém případě však musí být povinný díl zůstaven dětem tohoto nepominutelného dědice, resp. jejich potomkům.