Egypt, oficiálním názvem Egyptská arabská republika, získal nezávislost v roce 1922. Vlastní ústavu, která prohlašuje zemi za republiku s demokratickým systémem, však přijal až v roce 1971. Od roku 1981 je prezidentem a zároveň hlavním orgánem výkonné moci Mohamed Hosny Mubarak. Ten se od roku 2004 pustil do zásadních ekonomických reforem, jejichž zavádění se podobně jako v naší kotlině ještě několik let potáhne a výsledky se projeví až v daleké budoucnosti.
Důležité však je provést všechny klíčové reformy dříve, než přijde nějaká rozsáhlejší krize. Navíc Egypt je nyní do velké míry usměrňován akčním plánem na roky 2007 – 2010 v rámci tzv. ENP (European Neighbourhood Policy). Jeho dodržování mimo jiné pro Egypt znamená přísun nemalých finančních prostředků z fondů Evropské unie.
Egypt, podobně jako v minulém díle zmiňované Turecko, těží z výhodné geografické polohy pro mezinárodní obchod. Odehrává se zde mnoho mezinárodních obchodních a politických jednání. Tomu nahrává také dobrá znalost angličtiny na úřadech i v hotelech, stejně jako možnost platit americkými dolary či eurem. Akorát můžete mít problém s pronajmutím automobilu, ale to už je trochu jiná kapitola.
Egyptská ekonomika nevykazuje v posledních letech špatná čísla. HDP vzrostl za poslední fiskální rok (do června 2007) o 6,9 %, což je lepší výsledek než v předchozích dvou letech (6,1 % červen 2006 a 5 % červen 2005) a za celý rok 2007 se očekává růst ve výši 7,5 %. Nezaměstnanost byla v prosinci 2006 na úrovni 9,5 %. To odpovídá dlouhodobému standardu. Problematičtější se stává inflace, která se v prosinci 2006 dostala až na 12,4 %. Cílová inflace pro rok 2007 ve výši 8,5 % bude pravděpodobně mírně překročena. (Zdroj dat: National Bank of Egypt)
Vliv inflace je dále umocněn tím, že největší dopad zpravidla pocítí nejchudší část obyvatelstva. Podle oficiálních údajů CIA žije v zemi faraónů 20 % obyvatelstva pod hranicí chudoby, neoficiální údaje však hovoří až o 40 %. Tyto údaje do značné míry korespondují s tím, že zhruba 30 % populace starší patnácti let neumí číst a psát.
Z dlouhodobého hlediska nelze podceňovat ani nezaměstnanost. Při stávajícím ročním přírůstku obyvatelstva o 1,72 % musí stát každoročně najít nová pracovní místa pro více než 600 000 lidí, aby se nezaměstnanost držela na stejné úrovni. Věková struktura obyvatelstva (viz graf predikované struktury obyvatelstva v roce 2025) však na druhou stranu neindikuje možné problémy s penzijním systémem v dohledné době.
 |
Z pohledu investorů se jako nejzávažnější problém jeví výrazné zadlužení Egypta, které podle vládních statistik dosahuje 92 % HDP, podle neoficiálních zdrojů však jde o více než 140 % HDP. Každopádně zahraniční dluh se Egyptu daří pomalu snižovat. Jeho aktuální výše je 28 % HDP, před třemi lety šlo o 42,5 %. To je částečně dáno snížením dluhu v absolutním vyjádření, ovšem z velké části pouze kouzlem matematiky díky růstu HDP.
Velké příjmy do státní pokladny přináší provoz Suezského průplavu a potrubní dopravy Sumed, sloužící především pro transport ropy přečerpané z tankerů, které díky hlubokému ponoru nemohou kanálem proplout.
Další nezanedbatelnou položku HDP tvoří turistický ruch. Navzdory několika teroristickým útokům v uplynulých letech se počet zahraničních turistů rok od roku zvyšuje. Turistický ruch je společně se Suezským průplavem a s transfery peněz od Egypťanů pracujících v zahraničí hlavním zdrojem zahraničních deviz. Ty jsou důležité pro stabilitu egyptské měny, potažmo celé ekonomiky.
Stabilita měny je samozřejmě důležitá také pro investory. Ačkoliv Egypt o své měně hovoří jako o relativně stabilní, je třeba se ptát, vůči čemu je stabilní. Ano, v porovnání s americkým dolarem je vývoj poměrně stabilní. Ovšem z pohledu evropského investora již nejde o nejrůžovější obrázek. Jak je vidět na následujícím grafu, za uplynulý rok poklesla hodnota egyptské libry vůči euru přibližně o devět procent.
 |
Egypt je významným exportérem ropy, daleko známější je však textiliemi a bavlněnými výrobky. V této oblasti musí dnes čelit silné konkurenci asijských zemí, což nutí místní firmy k investicím do nových zařízení a zefektivňování výroby. Lze očekávat těžká léta pro domácí textilní a oděvní průmysl, což by mohlo mít neblahé důsledky na zaměstnanost. Mezi dovozem hrají hlavní roli elektrické spotřebiče a automobily.
Podívejme se nyní na vývoj egyptských akcií. Vůdčí index burzy v Káhiře CASE 30 si jen za uplynulých dvanáct měsíců připsal úctyhodných 53 %. Na tříleté periodě může jako jeden z mála konkurovat čínským akciím s výnosem necelých 300 %.
 |
Při pohledu na takto vysoká čísla by si každý měl několikrát zopakovat onu nudnou formulku, která se objevuje na všech propagačních materiálech týkajících se investic: „Historická výkonnost není zárukou budoucích výnosů.“ U zemí, jako je Egypt, to platí dvojnásob. Také je třeba zdůraznit, že s P/E okolo 20 nejsou egyptské akcie zrovna nejlevnější.
Kdo přesto věří v pokračující růst, nemá na výběr mnoho instrumentů, pomocí kterých by participoval přímo na vývoji akcií obchodovaných v Káhiře. Fond čistě orientovaný na Egypt na našem trhu nenajdeme. Nabízí se pouze open end certifikáty od třech významných emitentů: Deutsche Bank, ABN Amro a Goldman Sachs.
