CZK/€ 25.355 +0,10%

CZK/$ 24.337 +1,15%

CZK/£ 30.464 +0,17%

CZK/CHF 27.279 +0,12%

Jak zdanit akcie a podílové listy

 


 

Stručný právní pohled na akcie a podílové listy

Kolektivní investování prostřednictvím otevřených podílových fondů je považováno za nejvhodnější formu pro začínající soukromé investory. Podílové listy jsou cenným papírem, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu. Konkrétní podílový list mění svoji aktuální hodnotu na základě vztahu mezi vlastním jměním fondu a počtem podílových listů.

Samotný podílový fond ovšem není právnickou osobou. Tou je investiční společnost, která obhospodařuje prostředky podílového fondu svým jménem na účet podílníků.

Investiční společnost může spravovat majetek fondů otevřených i uzavřených. Drobní investoři v dnešní době nejčastěji investují do fondů otevřených, které nemají omezen počet vydávaných podílových listů a je pro ně typické, že lze do nich kdykoli vstoupit a kdykoli vystoupit. Každý podílník musí mít zaručeno právo na zpětné odkoupení podílového listu investiční společností.

Jedna investiční společnost může v praxi spravovat i desítky otevřených podílových fondů různého zaměření a investuje prostředky podílníků do různých investičních aktiv.

Vlastní investování do vybraného podílového fondu probíhá velmi jednoduše. Investor na základě již podepsané smlouvy s investiční společností zašle finanční prostředky na účet podílového fondu pod příslušným variabilním symbolem a investiční společnost mu během několika dní zašle změnový výpis, ze kterého je patrná mimo jiné i nákupní hodnota podílových listů. Obdobně probíhá zpětný odkup, kdy investor zadává příkaz ke zpětnému odkupu a investiční společnost je povinna tento příkaz vypořádat.

REKLAMA

Při investování do konkrétních akciových titulů získává investor na rozdíl od investic do otevřených podílových fondů také obvyklá akcionářská práva. Těmi jsou zejména:

• podíl na jejím řízení,
• podíl na zisku a
• podíl na likvidačním zůstatku.

Na druhé straně drobní investoři kupují akcie především s cílem dobře nakoupit a draze prodat. Investiční horizont akcií je sice v obecné rovině pět a více let, ale zejména v případě prudkého nárůstu kurzu akcie investoři prodávají už po několika týdnech, dnech či dokonce hodinách. Nejčastější obchody drobných investorů jsou realizovány buď přes burzovní nebo mimoburzovní trh, avšak prostředek nákupu akcie není pro daňové účely vůbec důležitý.

Šestiměsíční test se vyplatí, někdy ale cit investora velí prodat dříve

Zabývejme se tedy situací, kdy drobný investor realizuje investici do některého podílového fondu či akciového titulu a následně dojde k prodeji. V podstatě může dojít ke dvěma základním situacím:

REKLAMA

Příjem z prodeje je osvobozen – doba mezi nákupem a prodejem cenných papírů překročí časový test šesti měsíců a drobný investor je nezahrnul do obchodního majetku.

Zdaňuje se jako "Ostatní příjem" – dle § 10 odst. 1 písm. b) Zákona o dani z příjmů pokud doba mezi nákupem a prodejem nepřesáhla časový test šest měsíců. Daňovým výdajem bude pořizovací cena navýšená o případné výdaje, které poplatník měl s uskutečněním nákupu či prodeje (nejčastěji vstupní a výstupní poplatek, poradenské služby, transakční poplatek).

Výše uvedená dvě pravidla sice vypadají jednoduše, ale pojďme je doplnit o několik důležitých a souvisejících tvrzení:

1. Drobní investoři investující svůj soukromý a již zdaněný kapitál nevedou účetnictví ani daňovou evidenci. Na druhé straně by měli být schopni doložit přinejmenším datum nákupu a prodeje konkrétních cenných papírů. Nepodceňujte přinejmenším evidenci změnových výpisů.

REKLAMA

2. Rozhodným okamžikem pro posuzování časového testu je vždy až uskutečněný zpětný odkup či prodej. Dokud nedojde ke zpětnému odkupu podílového listu či prodeje akcie, tak se daňovými povinnostmi nemusíte zabývat. Platí to například i v případě, že vám aktuální hodnota podílového listu či akcie vzrostla za pár měsíců o desítky procent. Jednoznačně platí, že pokud neprodáte, tak pouhý nárůst kurzu nezdaňujete.

3. Velkou výhodou investic drobných investorů oproti investicím z obchodního majetku (například od živnostníků) je fakt, že zdaňovaný příjem z prodeje (při nedodržení časového testu) nevstupuje do vyměřovacího základu pro odvody sociálního a zdravotního pojištění. Jde tedy o daňově šetrnější způsob vydělávání peněz než kupříkladu příjmy z podnikání.

4. Při zdaňování v § 10 nelze pracovat s daňovou ztrátou. V případě, že není dodržen časový test a poplatník uskutečnil ztrátový obchod, tak tato ztráta není daňově účinná. Na druhou stranu zde existuje možnost kompenzace, kdy proti sobě lze postavit ziskový a ztrátový obchod s cennými papíry a jejich výsledek vzájemně daňově vykompenzovat. Opět ovšem platí výše uvedené – daňově lze tyto dva či více obchodů maximálně vynulovat.

Příjmy z prodeje cenných papírů se zdaňují v rámci daňového přiznání

Pokud jste se jako poplatníci dostali do situace, že musíte podat daňové přiznání a uvést tam příjmy z prodeje cenných papírů, tak vás bude zajímat Příloha č. 2 daňového přiznání. Zde tiskopis Ministerstva financí nabízí poplatníkovi tabulku, ve kterém uvedete druh příjmů dle § 10 (cenné papíry mají kód D). Do této tabulky uvedete příjmy a výdaje a výsledkem je dílčí základ daně.

Pokud je z transakcí s cennými papíry ztráta, tak dílčím základem je nula. Jinými slovy si musíme zvyknout na to, že ztrátu z prodeje cenných papírů nelze kompenzovat s jinými ostatními příjmy – například s prodejem movitých věcí, či si o ni snižovat daňovou povinnost jako celek.

Povinností poplatníka je transakce s cennými papíry do daňového přiznání uvést, nejsou-li osvobozeny. Záleží na posouzení berního úředníka, zda bude po poplatníkovi chtít okopírovat nějaké dokumenty týkající se hodnot uváděných v daňovém přiznání. Domnívám se, že takový úředník bude mít asi zájem o doložení přinejmenším změnových výpisů, které mu potvrdí poplatníkem uváděné hodnoty.

V příštím díle seriálu se zaměříme na cizoměnové a zahraniční investice do otevřených podílových fondů a akcií.

Loading

Vstoupit do diskuze 42 komentářů



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Jan Traxler

    2 listopadu, 2007

    Ahoj Vlado,

    ve svem clanku pises…

    „Daňovým výdajem bude pořizovací cena navýšená o případné výdaje, které poplatník měl s uskutečněním nákupu či prodeje (nejčastěji vstupní a výstupní poplatek, poradenské služby, transakční poplatek).“

    Mam dotaz, zda mas nejake konkretni zkusenosti s uplatnovanim vydaju za poradenske sluzby. Zrovna dneska jsem totiz na toto tema psal jednomu klientovi, ze jako fyzicka osoba (nepodnikatel) muze krome nabyvaci ceny uplatnit jako vydaj pouze transakcni naklady spojene s nakupem i prodejem CP, ovsem ne poplatek za poradenske sluzby. Je to nejen muj nazor, ale mam takovou informaci i od danoveho poradce. Otazkou je, jaky na to ma nazor urednik FU, na ktereho narazime. ;-))

    V §10 odst. 4 je uvedeno „Základem daně je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení.“
    V odst. 5 dale „U příjmů z prodeje cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie a pořizovací ceny ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů.“

    Lze za vydaj souvisejici s uskutecnenim prodeje povazovat i poradenske sluzby, nebo pouze transakcni naklady?

    Odpovědět

  • Vladimir Zdražil

    2 listopadu, 2007

    Ahoj Honzo, zdravím tě jako bývalého kolegu z pingpongu. K tvé připomínce na webu. Tvůj dotaz je obvyklý a často pokládaný. Moje stanovisko je takové, že poradenská činnost přímo související s investicí (například konzultace s finančním poradcem) určitě patří do výdajů, které lze v daňovém přiznání zohlednit a uplatnit jako účinný daňový výdaj. Ale pozor. Je nutné, aby si takový poplatník připravil solidní vyjednávací pozici vůči bernímu úředníkovi.
    To znamená asi není ideální, když si na ty poradenské služby pouze nechá poplatník napsat stvrzenku – kde je napsáno poradenství v ceně 2.000 Kč. Pokud bude takhle průstřelný, tak ho každý úředník snadno rozpráší. Doporučuji asi následující postup – z preventivních důvodů si napsat jednoduchou objednávku na konzultační služby související s nákupem podílových listů a zároveň by asi z pohledu prevence vůči FÚ mělo k takové investici na základě této objednávky dojít v horizontu dní nebo maximálně týdnů. Asi vypadá hloupě, když mám z února finanční poradenství a investuji například v srpnu.
    Suma sumárum – finanční poradenství určitě do daňově účinných výdajů dát, ale postavit si kolem sebe nějakou pozici na obhajobu. V. Zdražil

    Odpovědět

  • Honzajs

    2 listopadu, 2007

    Dobrý den,
    jak by to bylo s placenými službami, typu roční předplatné investičního zpravodaje?
    A co když mám placené 2 různé zpravodajě, ale reálnou pozici mám pouze podle jednoho z nich?

    Děkuji

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    2 listopadu, 2007

    Kazdopadne pokud by se jednalo o sirsi portfolio, tak se musime bavit pouze o urcite pomerne casti poplatku za poradenske sluzby. Jinak logicky to za naklad povazuji, ale uvedenou citaci zakona si vykladam tak, ze vedle nabyvaci ceny je mozne uplatnit pouze transakcni naklady. Osobni zkusenost s tim vsak nemam, takze diky za Tvuj nazor.

    Hezky den

    Odpovědět

  • Zdražil Vladimír

    2 listopadu, 2007

    Moje už docela dlouhodobá zkušenost s kontrolami finančních úřadů je asi následující. Finanční úřady jdou při svých kontrolách po smlouvách doprovázejících náklad či výdaj. Poplatník si dá jednoduše něco do nákladů a považuje to za daňově účinný výdaj. První na co se vás berní úředník zeptá má-li pochybnost o relevantnosti konkrétního výdaje či nákladu je na smlouvu či objednávku. Čili kdo si chce správně krýt záda, tak s tím musí počítat a do textu toho honoráře či doprovodné smlouvy si to tam napsat – to je výdaj související s investičním rozhodnutím atd.

    Jak sám víš tak zákon taxativně nevypočítává konkrétní náklady a jejich daňovou relevantnost, takže se jde trošku po citu a jak říkám je nutné to přikrýt nějakým správně formulovaným dokumentem.
    V. Zdražil

    Odpovědět

  • Fredy

    2 listopadu, 2007

    Také je to otázka ceny, přiměřenosti a zda to stojí za to….
    Pokud točíte v investicích ročně miliony, tak nějaké náklady na poradenskou činnost v řádu desetitisíců nebudou považovány za nepřiměřené. Ovšem pokud si občas něco koupíte za pár tisícovek a dáte přitom na rady poradců za cenu také pár tisícovek, tak bych byl s daňovou uznatelností opatrný. Bernák je stát ve státě. Co někde neprojde, jinde třeba i sami poradí.

    PS: Kdo točí větší částky, tak je lepší si na to pořídit softwate, který sleduje i 6 měsíční test.

    Odpovědět

  • Vladimír Zdražil

    3 listopadu, 2007

    Dobrý den a díky za vaši vhodnou připomínku. Přesně tak, vazba na přiměřenost hraje důležitou roli v postoji finančního úřadu. Na druhou stranu ani přiměřenost nemusí stačit, podobně jak bylo již zmíněno v jiném příspěvku.

    Odpovědět

  • MD

    2 listopadu, 2007

    A jak to bude, kdyz poprve koupim 10 podilovych listu, za tri mesice dalsich 10 a za dalsi ctyri mesice jich 15 prodam? Bude od dane osvobozeno vsech 15 nebo jen tech 10?

    Odpovědět

  • Vladimír Zdražil

    2 listopadu, 2007

    Od daně jich bude osvobozeno 10, protože překročila doba mezi koupí a prodejem časový test šest měsíců. Těch zbývajících pět budete muset v rámci DP zdanit dle popsaných tezí.
    V. Zdražil

    Odpovědět

  • MD

    2 listopadu, 2007

    Tech 20 podilovych listu bude z jednoho fondu. Ve svem internetovem bankovnictvi dam pokyn k prodeji tech 15. Jak banka pozna, jestli chci prodat prvnich 10 + 5 z druheho nakupu nebo obracene? A jak to bude pri pravidelnem investovani kazdy mesic do jednoho fondu? To mi porad nejde na rozum, to se nemuze nechat spocitat… 🙂

    Odpovědět

  • Vladimír Zdražil

    2 listopadu, 2007

    Dobrý den,
    já nerozumím tomu, proč by banku mělo zajímat „které“ PL vy fakticky prodáváte. Já zůstanu na platformě povinností vůči FÚ a tam musíte zdůvodnit existenci či neexistenci časového testu. Na banku v tomto ohledu zapomeňte.
    Ale jinak, vy jako drobný investor nevedete žádné účetnictví ani daňovou evidenci a nejste vázán žádnými metodami z hlediska oceňování. To je jenom teorie, ale poradím vám prakticky. Aplikujte takzvanou metodu FIFO – first in first out. Veďte si tedy přesnou evidenci, kdy a kolik PL průběžně dokupujete a když náhodou prodáte zpět investiční společnosti, tak testujte z hlediska času prodej vůči těm nejstarším co máte v portfoliu. Buď nedosáhnete šesti měsíce a zdaníte anebo dosáhnete a neděláte nic.
    V. Zdražil

    Odpovědět

  • Michal Kára

    2 listopadu, 2007

    AFAIK mohou prodat „ktere chci“, neexistuje zadny zakon nebo narizeni ktere my mne nutilo pouzivat FIFO. Ale musim mit jasnou evidenci toho, ktere jsem prodal a které ne (tady je FIFO jednduché).

    Odpovědět

  • Jaromír

    11 listopadu, 2007

    Však Vladimír netvrdil, že je nakázané FIFO, jen řekl, že je pro začátečníky vhodné.

    Jasně, jde prodat kterékoliv akcie, pokud jsem nakoupil 10 v lednu a 10 v dubnu a prodám 10 v prosinci, sám se mohu rozhodnout, jestli jsem prodal ty z ledna a nebo z dubna, je to jen na mě.

    Odpovědět

  • Martin Bugner

    12 listopadu, 2007

    Banka to nepozná, ale udělá to Investiční Společnost (IS). Při podávání pokynů klientů na zpětný odkup Podílových Listů (PL) je automaticky prodáno to nejstarší. Back-office solidní IS dokonce může kontaktovat klienta (má-li uvedený telefon), pokud je to „na hraně“ šestiměsíčního testu 😉 Prakticky ve Vašem případě opravdu projde jen 10 PL „6M testem“. Zisk z prodeje 5 PL byste měl uvést v DP. Vše lze zjistit z výpisů historie investování, které má IS k dispozici a určitě Vám je na požádání vytiskne.

    Odpovědět

  • Marie

    2 listopadu, 2007

    Když se prodají jednoho roku akcie se ztrátou a jiné akcie s výdělkem,
    pro zdaňovaný výnos lze odečíst od výdělku i tu ztrátu z akcií držených několik let , pravda ?
    Musí být prodáno oboje ve stejném jednom roce a musí být prodány výdělečné akcie do šesti měsíců, aby vubec vznikla nutnost platit daně. Ale ty ztrátové akcie mohly býti drženy i více let, na tom už nezáleží pravda ?

    Odpovědět

  • Michal Kára

    2 listopadu, 2007

    Nee, nad 6m se to do dani nedava, at ztrata nebo zisk.

    Odpovědět

  • Nox

    2 listopadu, 2007

    Pokud prodam pred 6 mesicnim testem, ale se ztratou, musim to uvest v danovem priznani?

    Odpovědět

  • Michal Kára

    5 listopadu, 2007

    Teoreticky ano. Respektive tam uvedete nulu, protoze ztratu tam uvest nemuzete.

    Odpovědět

  • Nox

    10 listopadu, 2007

    SKvele, takze budu muset platit za vypracovani danoveho priznani, ktere mi uz zamestnavatel neudela jen proto, abych uvedl nulu.

    Odpovědět

  • Petr Zámečník

    10 listopadu, 2007

    Není to tak tvrdé. Pokud máte příjmy od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů, tak daňové přiznání podávat nemusíte, jestliže příjmy z ostatních činností (včetně kapitálových) nepřesahují 6 tis. Kč. Viz např. http://www.mesec.cz/texty/podani-danoveho-priznani/

    Odpovědět

  • stowaway

    6 listopadu, 2007

    Zdravím všechny diskutující…když už se většina příspěvků níže zabývá zdaněním, nemůžete mi někdo poradit, jak se zdaní můj vklad coby občana ČR ve slovenské bance ve slovenských korunách? Při výběru mi tam úroky zdaní nějakou místní srážkovou daní, a poté to musím ještě přiznat ve svém daňovém přiznání v ČR a zdanit to znovu jako příjem ? Dvojí zdanění i v rámci EU ? Děkuji…

    Odpovědět

  • zdenek jurak

    6 listopadu, 2007

    V SK by nerezidentům dle smlouvy o ZDZ neměly srážet daň. Dle směrnice EU o úrocích však bude informace o vyplacených úrocích poslána na ČR FÚ, proto je nutné je zdanit.

    Odpovědět

  • stowaway

    6 listopadu, 2007

    Děkuji – jasné, stručné…o tom vzájemné informování mezi státy jsem už věděl…zdanění mi nevadí, dvojí zdanění už ano 🙂

    Odpovědět

  • miquell

    21 listopadu, 2007

    Omlouvám se za svoji nízkou morální úroveň, ale pokud jsem soukromá osoba a příjem z podílových listů nebo akcií nepřiznám, tak na mě finančák nemůže přece přijít. Chtěl bych vidět toho poctivce, co by to zdanil.

    Odpovědět

  • P.C.

    25 listopadu, 2007

    Stačí se jen někde trochu znelíbit a cestičky se hnedle najdou.

    Odpovědět

  • delcop

    19 března, 2008

    Jsem fyzicka osoba a mam prijem plynouci pouze ze zahranicni zavisle cinnosti a v zahranici take zdanen (uzemi CR navstevuji zhruba 5x rocne na dobu jednoho tydne). Zadne jine prijmy v CR nemam. Jak velky zisk mohu v pripade nakupu a prodeji akcii realizovat (za predpokladu nesplneni casoveho testu), abych nemusel podavat danove priznani v CR? Pokud vim, takovyto prijem neni osvobozen v zadne vysi (limit 20.000 plati pouze pro prilezitostnou cinnost a s tim obchodovani s akciemi nesouvisi). Mohu tedy pocitat s tim, ze danove priznani nemusim podat, kdyz v prubehu jednoho kalendarniho roku realizuji zisk pouze do 15.000 Kč? Nebo se ptam zbytecne a tento prijem se ridi pravidly zeme, ve ktere docasne bydlim (trvaly pobyt mam v CR)? Tzn. casovy test je zde zrejme jiny? Obchoduji pomoci stranek jednoho ceskeho obchodnika, se kterym mam i uzavrenou smlouvu. Prosim odpovezte mi, nechci si zpusobit zbytecne neprijemnosti… Dekuji

    Odpovědět

  • Zdanění akcií

    19 března, 2008

    S největší pravděpodobností jste rezident té drugé země, což by znamenalo, že akcie budete danit tam, kde jste rezident. Určení rezidence závisí rovněž zda máte v ČR nějakou nemovitost, rodinu atd. a rovněž na smlouvě o ZDZ.

    Odpovědět

  • Míla

    26 března, 2008

    Ahoj, zdravím všechny investory. K diskutovanému tématu se přidám následujícím dotazem. Jak zahrnout do výdajů vzniklé náklady na přistavení úvěru, úroku z úvěru při nákupu CP na úvěr poskytnutý investiční společností. Musím ho nějak rozpočítat, nebo při absurdní skutečnosti – přistavený úvěr – poplatek 5 000,- můžu dát jako výdaj, i když jsem ještě žádný CP z úvěru nekoupila?

    Odpovědět

  • Martin

    27 června, 2008

    Zdravím, jsem stále trochu zmaten. Takže když do doby 6 měsíců uskutečním prodeje se ztrátamy, které převíší obchody se zisky, čili výsledek součtu bude minusový či nulový, tak nemusím podávat daňové přiznání, či musím a uvedu v něm tyto obchody jak kladné tak záporné s výsledkem 0?
    Díky za odpovědi

    Odpovědět

  • Jirka

    9 března, 2009

    Zdravim,

    uplatnuji se tedy i ztratove obchody?
    Jirka

    Odpovědět

  • Radek

    9 března, 2009

    Přiznání podávat tuším musíte. Zkuste si ale zavolat přímo na váš finanční úřad, tam vám to řeknou (snad?) nejpřesněji.

    Odpovědět

  • Ferin007

    9 března, 2009

    Obávám se, že nemusí.

    Odpovědět

  • Ferin007

    18 listopadu, 2009

    Dobrý den.
    Články o investicích jsou plné „šestiměsíčního testu“, ale to hlavní v nich chybí. A sice, kdy přesně test končí. V den číselně se shodující s dnem pořízení CP? Nebo až v den následující po dni číselně se shodujícím? Či se to dokonce počítá na minuty?
    Troufne si někdo odpovědět?
    Díky.

    Odpovědět

  • irča

    14 února, 2010

    Jak počítat 6 měsíční lhůtu, jestliže jsem akcie nakoupila v listopadu 2008 a prodala se ziskem až v dalším zdaňovacím období 2009 v dubnu? Převádí se zdanění těchto akcíí do dalšího roku?

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    14 února, 2010

    Zdanitelny prijem mate pri prodeji CP, tedy v roce 2009. Za rok 2009 davate danove priznani nyni (do konce brezna 2010). Aby tento prijem byl osvobozeny od dane z prijmu, musi doba od nakupu byt vetsi nez 6 mesicu, coz ve Vasem pripade asi neni.

    Rozhrani let nehraje zadnou roli. Rozhodujici je doba mezi nakupem a prodejem. Danova povinnost vznika vzdy (tedy u fyzicke osoby) az prodejem. Inkasovane penize z prodeje jsou Vasim prijmem (podle §10 ostatni prijmy). Proti tomuto prijmu pak date jako naklad porizovaci cenu CP (+ poplatky). Z toho Vam vyjde zisk, ktery zdanite, nebo ztrata a do danoveho priznani uvedete nulu.

    Na to pozor, pokud mezi nakupem a prodejem neuplyne 6 mesicu, musite danove priznani podavat vzdy, i kdyz transakce byla ztratova.

    Dulezite pak jeste je, zda se jednalo o CP v korunach, nebo v zahranicni mene. V pripade zahranicni meny totiz nevstupuje do hry zmena kurzu… prijmy i naklady prevadite jednotnym kurzem stanovenym ministerstvem financi. Muze se tak nekdy stat, ze fakticky na transakci prodelate (diky posileni koruny), ale z pohledu dani muzete byt v zisku. A nebo naopak. 😉

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • stegr86

    16 února, 2010

    Dobrý den, chápu povinnost zdanit transakci provedenou do půl roku, ale zároveň mne mate další pravidlo o osvobození od daňové povinnosti, cituji:

    „V případě příležitostných příjmů pak platí, že pokud tyto příjmy nepřesáhnou 20.000 Kč, jsou od daně z příjmů osvobozeny,…“.

    Takže musím podávat daňové přiznání, když má transakce proběhla do půl roku, ale nejvyšší objem financí byl pod 20000 (konkrátně nákup za 10000 a prodej za 17000)?

    Odpovědět

  • PetrP

    16 února, 2010

    Dobrý den, dejme tomu, že jsem v roce 2009 nakoupil akcie a prodal v roce 2010(neuplynula doba časového testu šesti měsíců). Budu zahrnovat poplatky za nákup do daňového přiznání v roce 2009 nebo 2010? Do jakého roku budu zahrnovat uskutečněný prodej 30.12.2009, když do střediska cenný papírů bude zapsán až v roce 2010?
    Zahrnuji do DP polatky za nákup a prodej v případě, zě jsem splnil 6M daňový test?

    Děkuji

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    16 února, 2010

    1) „Dobrý den, dejme tomu, že jsem v roce 2009 nakoupil akcie a prodal v roce 2010(neuplynula doba časového testu šesti měsíců). Budu zahrnovat poplatky za nákup do daňového přiznání v roce 2009 nebo 2010?“

    … Jedna se o prijem roku 2010, tedy tento prijem (v hrube vysi penez inkasovanych pri prodeji) zahrnete do danoveho priznani za rok 2010, ktere budete podavat az zacatkem roku 2011. Jako vydaj vuci tomuto prijmu uplatnite porizovaci cenu cennych papiru a poplatky spojene s nakupem a prodejem… podle me nehraje vubec roli, ze k nakupu doslo v roce 2009, jedna se o vydaje vztahujici se k prijmu v roce 2010.

    2) „Do jakého roku budu zahrnovat uskutečněný prodej 30.12.2009, když do střediska cenný papírů bude zapsán až v roce 2010?“

    … To je orisek. Spravnou odpoved neznam. A domnivam se, ze kdyz se zeptate na financaku, budou na Vas hledet jak na martana. Ja osobne bych volil jako rozhodujici datum uskutecneni obchodu a ne jeho vyporadani, ale je to skutecne diskutabilni. Kazdopadne zasadni pravidlo je, ze jakmile se rozhodnete nejak postupovat, musite stejny postup dodrzet i priste… hlavne si nemuzete vymyslet jeden rok tak a druhy jinak, jak se Vam to zrovna hodi. ;-))

    3) „Zahrnuji do DP polatky za nákup a prodej v případě, zě jsem splnil 6M daňový test?“

    … Ne.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    P.S. Nejsem danovy poradce, mohu se mylit.

    Odpovědět

  • SaLE

    17 února, 2010

    Dobrý den, dnes jsou na internetu k dispozici online internetové aplikace, do kterých se zaregistrujete, vložíte nějaké finanční prostředky a můžete začít nakupovat a prodávat online. (např. http://www.plus500.cz, http://www.Easy-Forex.com nebo http://www.cz.saxobank.com) Jak se daní přímy z tohoto druhu obchodování. Při nákupu a prodeji nemáte k dispozici potvrzení o nákupu nebo prodeji v papírové podobě. Není co doložit k daňovému přiznání. Nebo se nedaní příjem z tohoto?

    Odpovědět

  • Ludvik

    9 srpna, 2012

    Informace o akciové fondy ale hlavně o obchodování na forexu a forex signálech http://www.akciove-fondy.eu

    Odpovědět

  • Zdeněk

    6 března, 2013

    Program na zdaňování akcií je na <a href=„http://­www.silvergate­.uvadi.cz/por­tfoliod/“>Por­tfolioD</a>.

    Odpovědět

  • Lada

    7 března, 2021

    Dobry den. Pokud jsem drobny investor a za minuly rok jsem behem cca 3 mesicu udelal zisk kolem 70.000 CZK. Ktere jsem nevybiral a mam je stale zainvestovane v jinem aktivu.
    Ma smysl vubec danove priznani podavat? Ma financni urad data od brokera, nebo je dostava az na vyzadani. Ma vubec sanci na takovejo maleho investora prijit?

    Odpovědět