CZK/€ 25.355 +0,10%

CZK/$ 24.337 +1,15%

CZK/£ 30.464 +0,17%

CZK/CHF 27.279 +0,12%

Jak zdanit akcie a podílové listy v cizích měnách

 


 

V úvodním díle seriálu o zdanění výnosů z investic jsme se věnovali zdaňování příjmů z prodeje cenných papírů v tuzemsku. Dnes záběr rozšíříme o pohled na zahraniční cenné papíry včetně cenných papírů denominovaných v jiné než v české měně.

Investování pouze do českých cenných papírů a investování výlučně v české měně by byla docela nuda. Poměrně úzký český akciový trh anebo nepříliš pestrá nabídka akciových fondů v české měně nutí zkušenější investory ohlédnout se přímo do zahraničí za přímými nákupy anebo do v tuzemsku distribuovaných zahraničních podílových fondů. Bez takových investic se kvalitní, na akciových investicích založené portfolio, budovat nedá.

Na druhé straně je příjemným zjištěním, že se v posledních letech nabídka sektorových či regionálních fondů nabízených zahraničními investičními společnostmi výrazně zlepšila a český investor má k těmto investičním příležitostem dobrý přístup.

Nyní přejděme k tomu, jak se zdaňují takové příjmy z prodeje cizoměnových a zahraničních cenných papírů.

Daňový rezident má neomezenou daňovou povinnost

Začneme-li se zabývat daňovými povinnostmi v oblasti zdaňování zahraničních cenných papírů, tak musíme začít s rozdělením poplatníků k dani z příjmů na daňové rezidenty a daňové nerezidenty.

REKLAMA

Zatímco daňový rezident (daňový tuzemec) má v ČR takzvanou neomezenou daňovou povinnost, tak daňový nerezident (daňový cizozemec) má v ČR (asi ne překvapím) povinnost omezenou. Omezená daňová povinnost se vztahuje pouze na vybrané příjmy uvedené v § 22 zákona o daních z příjmů. Drtivá většina čtenářů bude s největší pravděpodobností daňovým rezidentem ČR, a proto se věnujme detailněji jim.

Neomezená daňová povinnost u daňových rezidentů znamená, že podléhá v ČR zdanění všemi svými příjmy – tuzemskými i zahraničními. V případě fyzických osob je daňovým tuzemcem taková osoba, která má na území České republiky bydliště anebo se na území České republiky v průběhu kalendářního roku zdržuje déle než 183 dnů.

V určitých případech se konkrétní poplatník může dostat do situace, že si není jist svým daňovým rezidentstvím anebo může nabývat dojmu, že je rezidentem ve dvou státech. V takovém případě má možnost požádat finanční úřad, aby mu jeho daňový domicil potvrdil a vydal k tomu písemné stanovisko. Další variantou při určení daňové příslušnosti je nahlédnutí do smluv o zamezení dvojího zdanění, které by měly při pochybnosti daňového domicilu mezi dvěma státy rozhodnout.

Smlouvy o zamezení dvojího zdanění nás budou provázet i v dalších dílech, a proto pár slov o jejich smyslu. Jak je patrné z názvu, tak jejich hlavním smyslem je zabránit tomu, aby nějaký příjem nebyl zdaněn ve dvou státech, tedy dvakrát. Na druhou stranu smyslem těchto smluv je také zajištění zdanění právě v jednom státě. Zabývají se tedy konkrétními případy příjmů a vymezují, kde takový příjem má být zdaněn.

REKLAMA

Příjmy z prodeje zahraničních cenných papírů budete zdaňovat doma, podle našich pravidel
Znovu připomínám, že v tomto díle se věnujeme příjmům z prodeje akcií, podílů či podílových listů. Zde platí zásada (případná úprava bývá ve článku 13 smluv o zamezení dvojího zdanění), že příjmy z takových prodejů jsou zdaňovány v zemi daňového rezidenta – investora. Koupí-li si český občan například akcie francouzského podniku a prodá je, tak příjem z jejich prodeje podléhá zdanění v ČR a aplikuje se její legislativa.

Podobně to funguje i například u podílových listů v zahraničí sídlících investičních společností, které si nakoupil český daňový rezident. Podílové listy nakoupíme za kurz v den připsání peněz na příslušný účet a v případě zpětného odkupu se aplikuje kurz dle podepsání objednávky ke zpětnému odkupu. Výsledkem je v lepším případě zisk, který musíme daňově testovat dle platné legislativy.

Šestiměsíční časový test, podobně jako u tuzemských investic

Dojde-li v příslušném zdaňovacím období skutečně k nějakému prodeji zahraničního cenného papíru nebo podílu na zahraniční společnosti, tak bychom měli testovat podobně, jak jsme si ukázali v prvním díle, lhůtu šesti měsíců mezi nákupem a prodejem. V případě splnění tohoto časového testu je tento příjem od daně z příjmů osvobozen, zatímco v případě nesplnění se zdaňuje v § 10 – Ostatní příjmy.

Drobným investorům doporučujeme použít jednotný kurs vyhlašovaný v polovině ledna
Při zdaňování neosvobozeného příjmu narazí drobný investor na problém ocenění takové investice do naší měny. Zatímco účetní jednotky jsou vázány striktním obsahem Zákona o účetnictví a českých účetních standardů, tak drobní investoři žádné takové legislativní vodítko nemají. Na druhé straně přiznání k dani z příjmů fyzických osob není postaveno na cizích měnách, a tudíž je nutné provést nějaký přepočet na české koruny.

REKLAMA

Všem poplatníkům lze v takovém případě doporučit aplikaci jednotného kurzu, který je pravidelně vyhlašován v polovině ledna zpětně za uplynulé zdaňovací období. V tomto jednotném kurzu je možné přepočíst nákup včetně případných vedlejších nákladů a zároveň i prodej a výsledné hodnoty lze uvést do přílohy č. 2 daňového přiznání.

Při investici do zahraničí si smlouvu o zamezení dvojího zdanění přečtěte

Rozhodně není na škodu si před jakoukoli investicí do zahraničí přečíst smlouvu o zamezení dvojího zdanění (má přednost před obsahem našeho Zákona o daních z příjmů). Ta se detailně věnuje v článku 10 dividendám a zdanění příjmů z prodeje cenných papírů či podílů se buď nevěnuje vůbec, anebo se jim věnuje v článku 13.

Pokud se smlouva zdanění cenných papírů nevěnuje, je obvyklou praxí, že daňoví tuzemci ČR zdaňují takové příjmy z prodeje zahraničních cenných papírů v České republice. Těmto poplatníkům ani nevzniká žádná administrativní povinnost v zemi původu těchto cenných papírů. Moje praktická zkušenost s investováním do evropských a amerických akcií mi potvrdila, že žádná daň nebo srážka v této zemi neexistuje. Povinnosti tedy z takových investic máme pouze v České republice.

Navzdory tomu doporučuji si smlouvu o zamezení dvojího zdanění přečíst. Dost často obsahuje poměrně nečekané informace. Tak například se vám může stát, že investujete do nějaké francouzské firmy zabývající se pronájmem nemovitostí. Přestože se domníváte, že byste měli zdaňovat vaše příjmy z této investice v České republice, tak se mýlíte. Smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi Francií a ČR totiž říká, že týká-li se investice příjmů spojených s nemovitostmi, tak se zdanění takových příjmů musí uskutečnit v zemi, kde se nemovitost nachází. Přestože jde o zprostředkovaný příjem z nemovitosti (prostřednictvím podílu na společnosti), tak by se měl takový příjem zdaňovat ve Francii. I takové zajímavosti se ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění můžete dočíst.

Závěrem tohoto dílu lze konstatovat, že zkušený investor se bez cizoměnových a zahraničních investic neobejde. Příjmy z takových prodejů by měl zdaňovat v České republice, avšak zároveň by se měl seznámit s obsahem konkrétních smluv o zamezení dvojího zdanění.

Loading

Vstoupit do diskuze 6 komentářů



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Josef Mrázek

    9 listopadu, 2007

    Pane Zdražile,
    je dobře, že činíte osvětu mezi drobnými investory ve smyslu zdaňování investic. Horší je, že samotní brokeři prostřednictvím kterých drobní investoři investují v cizině, tak klientům klidně řeknou, že v zahraničí se daně neplatí. Realita je taková, že nikdo z cizích cenných papírů nic nepřiznává. Jedná se o velký daňový únik jako hrom a finanční úřady zatím nepřišly nebo nechtějí přijít na to, aby kontrolovaly brokery nebo vlastně investice přes tyto brokery v zahraničí. Jinak díky za článek, ten je dobrý, je jen otázkou kolik lidí vaší osvětou přesvědčíte ke placení daní.

    Odpovědět

  • tom

    13 listopadu, 2007

    Obchoduji v USA a pro klid bych raději případný zisk zdanil (zatím ovšem mírná ztráta). Dělám daytrading, takže mám třeba 10 obchodů každý den, kdy se tomu věnuju. Dosud jsem trejdováním snížil portfolio za cca půl roku o asi 1000 USD, dalších 10% korunové hodnoty mi umazal pokles dolaru. Takže mne zajímá, jestli se portfolio bere jako celek nebo se ziskové obchody musí zdanit a ztrátové se ignorují (je to nelogické, ale daňové zákony často logiku postrádají). Dále je zde hypotetická otázka – kdybych v dolarech vydělal třeba 5%, poklesem kurzu jsem vlastně v korunách prodělal. Brát jednotný kurz je pak dost nevýhodné a vlastně by takové zdanění nebylo férové. Mohl by mi to někdo, kdo se vyzná, objasnit? Myslím, že právě kvůli těmto nejasnostem se pak řada lidí na danění vykašle. Ono totiž finančák nemá žádnou možnost dokázat příjem – broker v USA není povinen mu žádné informace poskytovat a domnívám se, že by je ani neposkytnul. Já bych považoval danění za žádoucí v případě, že se příjem určí jako hodnota deviz ke konci roku (nákup) minus prokazatelné výdaje na zřízení portfolia (nákup dolarů + poplatky). Pokud bych měl platit daň, když jsem v korunách prodělal, můžu se na to akorát píp.

    Odpovědět

  • Vladimír Zdražil

    17 listopadu, 2007

    Děkuji za věcný příspěvek a můj názor k problému je následující.

    Daně skutečně logiku a ani spravedlnost nemají. Měnové riziko skýtající pohyb dolaru vůči CZK jak uvidíte se skutečně nikde daňově nezohlední. Může se tedy stát, že nominálně za zdaňovací období vyděláte, ale reálně potom realizujete ztrátu právě kvůli slábnoucímu dolaru. Prakticky považuji za správný postup v oblasti daní, že musíte nákup i prodej v dolarech přepočíst tím jediným jednotným kurzem a výsledek dle výše uvedených postupů potom zdanit. Námitka, že v době nákupu byl kurz 20 Kč za dolar a v době prodeje potom 18 není relevantní z pohledu správce daně.

    K možnosti kontrol ze strany FÚ: Začnu takhle. Máte pravdu prozatím. Sám jsem byl svědky asi třech nalíváren českých brokerů pro nové klienty a ti se holedbali tím, že žádné přehledy uskutečněných obchodů klientů neposílají a už vůbec ne ze zahraničí. Často lze na takových akcích slyšet, že není nutné takové obchody např. v USA vůbec zdaňovat. Pravda je, že správce daně to zatím nechává být. Na druhou stranu si myslím, že ne na dlouho. Pokud ovšem bude chtít, tak si z USA informace o vašich obchodech získá. Nástroje na to má a budu se jim věnovat v jednom z posledních dílů seriálu.

    Odpovědět

  • oddTom

    17 listopadu, 2007

    Dobry den,

    jak je to s danenim akcii koupenych v jednom kalendarnim roce a prodanych ve druhem roce (pred uplynutim testu), resp. pri kombinaci? Napr. koupim v listopadu 2007 za 1000 Kc po akcii od dvou firem. Nebudu uvazovat poplatky apod. Jednu akcii prodam za 1100 v prosinci 2007, druhou drzim do brezna 2008 a pak prodam rovnez za 1100. Co uvedu do priznani za rok 2007? Me celkove prijmy/naklady za rok 2007 na akcie jsou -900 Kc (pokud jsem dobre pochopil paragrafy, pocitaji se akcie jako celek, neparuji se konkretni tituly a transakce), danovy zaklad tedy 0, prijmy za rok 2008 1100 Kc (prodej + zadny odpocet za nakup). Nebo uvedu za rok 2007 100 Kc (uvazuji jen akcii, kterou jsem koupil a prodal) a za rok 2008 rovnez 100 Kc (zapocitam i kupni cenu)? Preci jen danit 1100 Kc nebo 200 Kc je rozdil.

    Dale by me zajimalo, jak je to s danenim dividend – proc FU potrebuje znat udaje i o tech dividendach, ktere jsou daneny v zahranici stejne jako u nas (napr. americke.), a jejichz zdaneni je osetreno smlouvami o zamezeni dvojimu zdaneni? Zada snad Cesko USA o vraceni teto dane? Nebo jen z nejakeho duvodu chce mit prehled?

    Predem dekuji za odpovedi.

    Odpovědět

  • Honzyk

    22 listopadu, 2007

    Dle mého názoru, v momentě, kdy koupim dolary za 22, pak za ne akcie, akcie pote se ziskem 20 procent prodam a dolary zpetne vymenim na koruny, rekneme za 20… tak bych mel preci danit jen rozdil v korunach, tzn. ztratu z propadu dolaru bych danit nemel… 22*1000$ je 22000 me stoji nakup, 20*12000 je 24000.. danit bych tedy snad mel 2000??? nebo mi to prosim vyvratte, jestli je to spatne:)
    je jasne, ze problem nastava, kdyz dolary na koruny nevymenim. proc bych to take delal, kdyz za spread meni nakupem a prodejem zaplatim cca 5%…

    Odpovědět

  • a

    25 prosince, 2011

    International business company (IBC) je specifický právní typ společnosti, který je standardně rozšířen do téměř všech klasických offshore center. Je to společnost, která v místě své rezidence neplatí vůbec žádnou daň z příjmu, nemusí vést účetnictví a nepodléhá ani jiné informační povinnosti. Jedinou její povinností je odvést každoročně místní vládě paušální poplatek za svoji existenci. Tím je tedy jasné, proč vlády jednotlivých států, kde se dá IBC založit (Panama, BVI, Gibraltar, Kaymanské ostrovy, Samoa, Seychelly a další), mají snahu na tom, aby těchto společností bylo co nejvíc. A o motivech podnikatelů, které je zde zakládají, jsem se zmínil již v úvodu. Dá se tedy říci, že všechno funguje k oboustranné spokojenosti.

    Hlavní výhodou daňových rájů od země, kde je nutné danit, je:

    1. nulová či téměř nulová daň
    2. nižší požadavky na kapitál
    3. nižší transparentnost účetnictví
    4. možnost využití mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění, kterým se země se zvýhodněným daňovým režimem liší od daňových rájů (tj. společnosti daní svůj příjem jen jednou, a to právě v zemi se zvýhodněným daňovým režimem).

    Země se zvýhodněním zdaněním sice nulovou daň nemají, ale jsou velmi výhodné pro operaci s firemními penězy na legální bázy. Mezi země se zvýhodněným daňovým režimem se např. řadí : Lucembursko, Malta nebo Holandsko.
    Lucembursko se využívá k zakládání mateřských společností, jejichž zisky z dceřinných společností se daní ve výhodném Lucembursku. Tato země je vhodná pro založení investičních společností či investičních fondů. Lucembursko je velice důvěryhodná adresa s léty prověřeným daňovým systémem (vznik již ve dvacátých letech 20. století). Vyniká však dražšími službami a díky velkému zájmu zakládání společností menší pružností místních orgánů.
    Malta se díky přistoupení do Evropské Unie zařadila v posledních 10 letech k jedněm z nejlepších míst, kde zakládat holdingovou nebo akciovou společnost. Stejně jako u Lucemburska se jedná o zakládání mateřských společností a daňení celkového zisku na Maltské půdě. Navíc od Lucemburska jsou tu služby levné a rychlé. Neholdingové firmy si zde ovšem o moc lépe nepovedou.
    Holandsko je oproti minulým dvou snad nejoblíbenější daňová destinace vůbec. Při podnikání na Holandském území lze využít smluv o zamezení dvojího danění a na dividendy přitékající z různých států se tu neplatí srážková daň. Přes všechny výhody, jež má Holandsko s výše uvedenými stejné, se tu budeme potýkat opět s vyššími nároky na kapitál a pomalejšími orgány.
    Tím jsme probral některé země s daňovým zvýhodněním a teď se podívejme na opravdové ráje.
    Kajmanské ostrovy / Seychely / Bahamy
    typ společnosti vhodný pro mezinárodní transakce : a.s. nebo s.r.o. / a.s. / a.s.
    zdanění zahraničních příjmů takové společnosti : ne / ne / ne
    minimální počet jednatelů : 1 / 1 / 1
    minimální počet akcionářů : 1 / 1 / 1
    standardní akciový kapitál : 50 tis. USD / 5 tis. USD / 50 tis. USD
    požadována registrovaná adresa : ano /ano / ano
    požadováno podání daňového přiznání : ne / ne / ne
    požadováno auditované účetnictví : ne / ne / ne
    min. roční paušální poplatek státu : 575 USD / 100 USD / 350 USD
    Kajmanské ostrovy
    Z první stovky světových bank zde mají zastoupení téměř všechny. Je zde registrováno téměř 500 bank. Výhodou zde je nulové zdanění a velkou, opravdu velkou nevýhodou menší důvěryhodnost díky nepodávání daňového přiznání a neauditovaného účetnictví.
    Seychely
    Seychely se využívají především pro zakládání (nebo spíše registrování) společností a trustů. Sídlo zde mají také některé banky či pojišťovny.
    Bahamy
    Bahamská jurisdikce nabízí bezpočet možností při zakládání či registraci společností a je známá svou benevolencí při zveřejňování údajů o společnostech či jejich vlastnících. Bahamy jsou rovněž známy jako země, kde je relativně jednoduché získání bahamského státního občanství a ještě více tak využít výhod, které tato daňová destinace nabízí.
    Na závěr si položme otázku, proč například české firmy utíkají do zahraničí. Odpověď je nasnadě a není to žádný oříšek. Díky vysokým daním, byrokracii a malé ochraně investic.

    Odpovědět