Rozkolísané koruně chybí garance ČNB

Polská centrální banka (NBP) ve středu šokovala středoevropské trhy snížením základní úrokové sazby o 75 bazických bodů na 6,0 %. Takto razantní začátek cyklu uvolňování měnové politiky zdůvodnila NBP zhoršující se růstovou dynamikou, díky čemuž se má inflace vrátit rychleji ke 3% cíli. To je dost diskutabilní vzhledem k desetiprocentní inflaci nebo rekordně nízké míře nezaměstnanosti, která má za následek dvouciferné tempo růstu mezd. A i kdybychom přistoupili na argumenty NBP, pak je ekonomickou logikou těžké opodstatnit snížení sazeb o celých 75 bazických bodů. Pro kontext dodejme, že se v Polsku konají v říjnu parlamentní volby…

Ostrá otočka měnově-politického kormidla se pochopitelně nemůže líbit polskému zlotému, ale pod tlak se okamžitě dostala také česká koruna. Z pohledu velkých zahraničních investorů je totiž středoevropský region tradičně vnímán jako jeden homogenní celek. A někteří investoři tudíž mohou nabýt dojmu, že podobně agresivně jako NBP by mohla postupovat i ČNB, což však z našeho pohledu není vůbec na stole. Tuzemské měně nakonec nepomáhá ani silnější dolar, který obecně rizikovým aktivům – kam spadají i regionální měny – nepřeje.

V nejbližším týdnu bude pro vývoj koruny určující měnově-politické zasedání ECB (14.9.), jehož výsledek zůstává otevřený. Pokud by – oproti očekávání trhu – mělo dojít k ještě jednomu finálnímu růstu sazeb na 4,0 %, česká měna by mohla zůstat pod tlakem z titulu rychlejšího zužování úrokového diferenciálu. Každopádně je třeba počítat s větší rozkolísaností české měny, a to nejen kvůli vývoji na hlavních trzích, ale ve větší míře než dříve také kvůli impulsům přicházejícím z našeho regionu.

Autor: Dominik Rusinko, analytik ČSOB