Objem bezhotovostních plateb dosáhne letos 1,3 bilionu a dál poroste. Důvodem jsou nové digitální platební metody, ukazuje zpráva Capgemini

Rozšiřující se infrastruktura pro digitální platby, otevřené bankovnictví, nová legislativa. To vše rychle mění způsob, jakým zákazníci i podniky platí za zboží a služby. Letošní zpráva World Payments Report Výzkumného institutu Capgemini proto odhaduje, že do roku 2027 budou nové platební metody – například okamžité platby, platby pomocí QR kódů a digitálních peněženek nebo přímé platby z účtu na účet (A2A) – tvořit přibližně 30 % z celkového množství bezhotovostních plateb. Zbylých 70 % zaujmou dříve tradiční typy bezhotovostních transakcí, jako jsou inkasa, platby kartou nebo příkazy k úhradě.

Na exponenciálním růstu bezhotovostních plateb se významně podílí i Evropa. Do konce letošního roku by měl objem bezhotovostních transakcí na starém kontinentu dosáhnout 325,6 miliard. Jedná se o druhý největší objem po asijsko-pacifickém regionu (APAC). „Výzkumný institut Capgemini ve své zprávě dále předpokládá, že do roku 2027 vzroste množství bezhotovostních transakcí v Evropě na 482,2 miliardy (očekávaný meziroční nárůst o 10,7 %), a to nejen díky rozšiřujícím se okamžitým platbám, ale i vlivem legislativních kroků EU. Sem patří letos v létě představený návrh směrnice o platebních službách PSD3 a tzv. evropská digitální peněženka,“ vysvětluje Bernd Bugelnig, Country Manager Capgemini Česká republika.

Bezhotovostní platby jsou čím dál oblíbenější i v České republice. Čeští spotřebitelé upřednostňují platby kartou – podle Sdružení pro bankovní karty (SBK) dosáhl v 2. kvartálu 2023 počet transakcí v obchodních místech 669 milionů, což je meziroční nárůst o 17 %. Razantně vzrostl počet plateb mobily či jinými elektronickými prostředky (tzv. tokeny), a to meziročně o 80 %. Dle dat SBK roste počet transakcí hrazených u obchodníků elektronicky kontinuálně už pět let.

Přesto se vyskytuje množství obchodníků, kteří platby kartou nepřijímají, jak ukázaly mediální zprávy z posledních měsíců. Mezi důvody obchodníci uvádějí poplatky z transakcí (platí se jak bance, která transakci zpracovává, tak vydavateli karty) a za pronájem platebního terminálu, jež se s platbami kartou pojí. „Právě nové platební metody, jako jsou platba QR kódem či transakce na způsob okamžité platby, by přitom mohly být pro obchodníky zajímavou alternativou plateb kartou,“ dodává Bernd Bugelnig.

Změnám a novým nákladům, jež přinášejí inovace, nová zákaznická očekávání i legislativní a regulatorní požadavky, čelí také banky a poskytovatelé platebních služeb. Přestože byl platební sektor dlouhodobě v čele digitalizace, musí platit cenu v podobě dodržování regulačních nařízení (včetně normy ISO20022 a globálního platebního systému SWIFT), což omezuje prostor pro investice do inovací. Respondenti studie z řad vedoucích pracovníků v oblasti platebního styku uvádějí, že téměř 80 % tradičních zdrojů příjmů z plateb je pod tlakem. Poskytovatelé platebních služeb proto musí přehodnotit dosavadní poměr mezi zaměřením na retailové[1] a firemní (tj. ze strany malých a středních podniků a korporací) platby.

Peněžní hodnota firemních platebních transakcí totiž celosvětově přesáhla hodnotu plateb v rámci retailového bankovnictví, a to v poměru 56 % oproti 44 % celkové hodnoty transakcí. Není proto divu, že v globálním měřítku se více než 50 % vedoucích pracovníků v oblasti platebních služeb domnívá, že firemní platby nabízejí vyšší potenciál zisku než oblast retailového bankovnictví.

Komerční platební nástroje, jako jsou virtuální karty, platby A2A a digitální peněženky, zároveň získávají pozornost firemních manažerů v oblasti corporate treasury. Podle World Payments Report bude v roce 2023 až 63 % firemních klientů od svých bank požadovat platební služby podobné těm retailovým. Právě nová platební řešení podporují růst digitálních plateb mezi podniky.