30. 10. 2023
Vyčkávání na první pokles sazeb ČNB, rozhodnout může i výsledek HDP
Čeká nás týden, ve kterém se bude hrát o první pokles úrokových sazeb za poslední více než tři roky. A výsledek je extrémně nejistý. Z našeho pohledu stále lehce převažuje pravděpodobnost, že centrální banka ještě s prvním poklesem sazeb vyčká na prosincové zasedání, kdy bude mít k dispozici HDP za třetí kvartál v detailnější struktuře včetně dynamiky mezd, jasnější představu o efektu lednového přecenění (například podle vývoje cen předplatných/permanentek na rok 2024) a větší jistotu ohledně politiky ECB a amerického Fedu.
Na druhé straně ekonomický výkon viditelně zaostává za letní prognózou ČNB a zatím podle předpokladů zvolňuje také momentum jádrové inflace – první pokles sazeb je tak bezesporu čistě “otázkou času”. I proto podle posledních výroků z bankovní rady naprostá většina členů v tuto chvíli vstupuje do debaty o sazbách relativně otevřeně a bez silného názoru. Nejlépe rozpoložení v bankovní radě podle nás vystihují poslední komentáře Tomáš Holuba: „Dovedu si představit obě strategie: Buď ‚wait-and-see‘, a až ‚uvidíme‘, tak za mě poměrně rychle zamířit se sazbami dolů, pokud lednové přecenění dobře dopadne. Anebo začít pozvolna teď. A pak pokračovat stejným tempem a případně přidat nebo ubrat.“
V takto rozpolcené situaci mohou rozhodnout o výsledku zasedání velmi dobře i poslední impulsy z trhu. K těm výraznějším bude bezesporu patřit první odhad HDP za třetí kvartál (v úterý). Poslední horší čísla ze zahraničního průmyslu nás vedla k dalšímu kosmetickému zhoršení odhadu na -0,2 mezikvartálně s tím, že rizika jsou dál vychýlena směrem ke slabšímu číslu.
Na českou ekonomiku aktuálně nepříjemně dopadá globální útlum poptávky po průmyslovém zboží, což by mělo mít svůj odraz na jedné straně v nižší dynamice vývozu, slabších investicích a výraznějším poklesu zásob. Na druhé straně klesající inflace by měla pomáhat spotřebě domácností kompenzovat negativní výkon exportů. Pokud by nakonec došlo k ještě výraznějšímu poklesu HDP (na který ukazují některé naše nowcasty), mohl by to být pro některé centrální bankéře důvod jednat již v listopadu (letní prognóza ČNB předpokládala růst o 0,7 %).
I kdyby tomu bylo tak a ČNB se odhodlala k poklesu sazeb již tento týden, první krok by byl velmi opatrný (-25bps) a náš odhad sazeb pro konec roku na 6,50 % by se s vysokou pravděpodobností neměnil.
Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance