Hlavní témata příštího roku: Opatrnost a hypoteční krize
Stejně jako v minulém článku o hodnocení letošního a výhledu do příštího roku, i dnes na naše dotazy odpověděli Petr Kalina, vedoucí obchodování s akciemi ve společnosti RSJ Invest, Milan Vaníček, hlavní analytik společnosti Atlantik FT, Pavel Hadroušek, makléř společnosti Fio, Roman Koděra, vedoucí makléř společnosti Patria a Jan Procházka, hlavní analytik společnosti Cyrrus.
Domácí investoři se samozřejmě nezajímají pouze o dění na pražské burze. I zahraniční burzy letos prošly několika korekcemi, přesto však v průběhu roku překonávaly svá historická maxima. Čím byl tedy tento vývoj, podle odborníků z řad obchodníků s cennými papíry, ovlivněn a které faktory podle nich budou ovlivňovat trhy v příštím roce? Budou dozvuky hypoteční krize ovlivňovat trhy i nadále?
Pavel Hadroušek byl nejstručnější: "Hlavními faktory ovlivňujícími dění na trzích byly hypotéční a úvěrová krize, posilující ropa a naopak oslabující dolar. Zmíněné aspekty budou ovlivňovat dění rovněž v příštím roce. Stejně tak jako postoj FEDu k otázce úrokových sazeb, přičemž trhy by uvítaly jejich další výrazné snižování (aktuálně 4,25 % v USA)."
Podle Romana Koděry "hypoteční krize jako taková odhalila selhání určitého systému, který se do rozhodující chvíle choval jako fungující mechanismus. Obavy a nejistota, jež poté opanovaly trhy, byly jedním ze spouštějících mechanismů celé spirály, která se roztočila v realitním sektoru a která se tak přenesla do sektoru bankovního. Také obavy z přehřátí asijských ekonomik, zejména té čínské, vedly v prvním čtvrtletí k prvnímu razantnímu vybírání zisku.
Přes zpomalování růstu americké ekonomiky, i přes výrazný pokles amerického dolaru se však akciové indexy dokázaly vzpamatovat jak z asijského vybírání zisku, tak zejména z hypotečního šoku, když konečným výsledkem bylo dokonce dosažení nových historických maxim v první polovině záři. Z předešlých vět lze tedy usuzovat, že minimálně v 1Q roku 2008 bude hypoteční krize jedním z nejvíce skloňovaných témat, a to nejen kvůli případnému pokračování, ale také z důvodu bitvy o Bílý dům."
Pan Kalina si myslí, že "dozvuky hypotéční krize budou patrné i v příštím roce a zásadní otázkou bude promítnutí této krize a dalších faktorů do výše ekonomického růstu USA. Pokud se FEDu podaří růst ekonomiky USA opět nastartovat, dočkáme se z pohledu akciového investora dalšího růstového roku na významných světových trzích."
REKLAMA
Jan Procházka se vyjádřil poněkud obšírněji: "Hypoteční trh USA lze označit za jeden z hlavních faktorů, které ovlivňovaly dění na akciových trzích. Na druhé straně je fenoménem roku připravenost centrálních bank v případě problémů zasáhnout a trh podpořit. Tato připravenost se projevila jak během tržních turbulencí v létě 2007, tak i na samotném konci roku. Vědomí, že centrální bankéři sledují pozorně dění na finančních trzích a jsou ochotni v případě problémů zasáhnout, je významnou zprávou tohoto roku, která může dát podporu trhům i v roce následujícím.
Celkově ovšem trh těžil především z neustávajícího silného růstu globálních ekonomik, především těch asijských. Z pohledu jejich vysoké energetické náročnosti nepřekvapuje, že letošními "vítězi" na trhu jsou právě společnosti z energetického sektoru, těžící z vysoké poptávky po komoditách a tedy z vysokých cen ropy, elektřiny a dalších komodit.
Tzv. hypoteční krize není jednorázovou záležitostí, která by se projevila ve výsledcích finančních institucí v jednom čtvrtletí a následně odezněla. Jde o poměrně rozsáhlý problém, který může ovlivnit fungování hypotečního trhu USA po delší dobu. Podobně dlouhou dobu se také může projevovat ve výsledcích bank a dalších finančních institucí. Především na počátku roku tak lze očekávat další možné vlivy tohoto jevu na trzích, zvláště v době, kdy bude probíhat sezona zveřejňování výsledků za čtvrtý kvartál roku 2007 (v únoru a březnu). S postupem času by měly ovšem vlivy problémového hypotečního trhu odeznívat.
Na první otázku navazuje dotaz, které trhy (regiony, odvětví) mají v příštím roce největší růstový potenciál a kterým by se měli investoři radši vyhýbat?
Podle Jana Procházky "lze vzhledem k propojenosti světových trhů očekávat, že vývoj v jedné části světa (například v USA) bude i nadále do značné míry ovlivňovat vývoj ostatních trhů. Přesto lze předpokládat, že dobrou pozici budou mít i nadále některé asijské země. Příkladem může být Vietnam nebo Thajsko, kam v posledních měsících proudí velké množství zahraničních investic. V Evropě by se mělo dařit trhům, jejichž ekonomika má dobře našlápnuto – to se týká například Polska nebo pobaltských zemí. REKLAMA
Z hlediska odvětví se bude pozornost investorů zřejmě soustředit jednak na ty sektory, které nebudou negativně ovlivněny případným přetrvávajícím slabým kurzem dolaru (telekomunikace, utility, maloobchod), jednak na ty, které poskytují vyšší dividendový výnos vzhledem k tomu, že lze očekávat pokračující zvýšenou volatilitu na trzích a investoři tedy budou alespoň částečně hledat bezpečný přístav v podobě právě dividendových titulů. Pro větší spekulanty se pochopitelně může otevřít zajímavý prostor v bankovním sektoru."
Milan Vaníček se domnívá, že "pořád budou zajímavé tituly spojené s energií, zejména díky dobrému vývoji jejich cash flow. Od nás to může být ČEZ, nebo Unipetrol -myslím si, že zahraniční investoři tento titul ještě pořádně neobjevili. Pak jsou to i tituly z oboru telekomunikací, které jsou velmi málo zadlužené, a vyplácejí zajímavé dividendy.
Složitější je odhadnout, které nebudou preferované. Hodně bude záležet na aktuálním trendu. Problematické mohou být například technologie. Aktuálně jsou na docela vysoké úrovni a domnívám se, že utlumení poptávky v USA díky zvýšené inflaci apod. může utlumit poptávku po těchto titulech a titulech, které jsou navázány na spotřební zboží. Z titulů z pražské burzy bych se vyhnul akciím Philip Morris. Tlak na zvyšování ceny, přechod k jiným značkám a snižování tržního podílu bude aktuální přinejmenším pro příští rok.
Pavel Hadroušek očekává, že "hlavně v první části roku u investorů budou oblíbená témata z předchozích let. Komodity či tzv. EM trhy proto budou v kurzu. Na rozvíjející se trhy však, nežli přímo, doporučujeme investovat zprostředkovaně v podobě nákupu akcií velké nadnárodní korporace, která v daném regionu působí. Za zajímavé tak stále považujeme např. akcie Intel."
Roman Koděra věří, že "v případě přiblížení se americké ekonomiky zóně recese a výrazného zpomalení ostatních velkých ekonomik budou vítězit defenzivní tituly, kde jsou vždy v popředí energetické společnosti, ale také společnosti vyrábějící a prodávající tabákové výrobky a alkohol. Také výrobci prostředků běžné spotřeby patří mezi oblíbené přístavy v dobách rozbouřených kapitálových trhů. REKLAMA
Osobně si rovněž myslím, že by v příštím roce mohly růst akcie telekomunikačních společností poté, co se jim podařilo udržet růst nákladů na rozumné úrovni a již nedělají neuvážené investice do nových technologií. Ty totiž zastarávaly rychleji, než je samotné společnosti byly schopné představit zákazníkům a díky vysoké konkurenci nebyly ani rentabilní, protože nedocházelo k navyšování cen služeb."
Podle pana Kaliny "skýtá nejvyšší růstový potenciál v příštím roce trh Ruska díky své obrovské velikosti, nakumulovaným fondům z prodeje ropy a snaze diverzifikovat své hospodářství směrem ke snížení závislosti na ceně surovin. Přestože politická situace v Rusku má daleko k ideálu, současné rozložení politických sil v Rusku je přijatelné pro investory.
Přes mírnou korekci v závěru roku bych se v příštím roce vyhnul čínským akciím, jejichž vývoj připomíná bublinu technologických akcií v roce 2000. Jak uvedl Charlie Robertskon z ING: Fakt, že několik atletů bude kroužit příští léto na olympijské stadionu v Pekingu neznamená, že čínský akciový trh nemůže v příštím roce výrazně poklesnout…"
Na závěr jsme chtěli vědět, o které trhy a proč je mezi českými investory největší zájem.
Pan Kalina si myslí, že "čeští investoři relativně konzervativně zůstávají se svými akciovými investicemi v ČR, případně na rozvinutých západních trzích. Na východní trhy se pouštějí zejména prostřednictvím indexových certifikátů. Situace se však rychle mění a zejména bohatší klientela se zkušenostmi z podnikání hledá cesty, jak investovat na trhy východní Evropy."
Podobně to vidí i pan Procházka: "Čeští investoři stále častěji hledají alternativy k obchodování s tuzemskými cennými papíry. Českých akciových titulů je na pražské burze jen omezený počet a klienti proto vyhledávají nové investiční možnosti. Největší poptávka je zatím po polských akciích a růst zájmu o ně očekáváme i do budoucna. Pokud bude tento trend pokračovat je pravděpodobné, že v příštím roce zobchoduje společnost CYRRUS více akcií polských než českých společností. Ukazuje se, že nabídka obchodování zahraničních akciových titulů v českých korunách byl jednoznačně krok správným směrem."
Trochu jiný názor na oblíbenost trhů má naopak pan Koděra: "Největší zájem je o americké trhy a to nejen z důvodu vysoké likvidity a množství nabízených cenných papírů, ale také z důvodu silného poklesu americké měny. Ta na jednu stranu přináší možnost nakupovat akcie levněji i po jejich růstu, avšak ten samý argument platí obráceně, když někteří investoři raději věří domácí měně a tak zvažují riziko ztrát v případě dalšího posilování CZK. Jako další trhy nám příbuzné a našimi klienty vyhledávané jsou trhy v Polsku, Maďarsku a ruské akcie obchodované na londýnském trhu. Stranou zájmu nezůstávají ani akcie zemí Eurozóny, ale také například díky ETF registrujeme zájem investovat do asijských trhů, Indie nebo Latinské Ameriky."
Podle pana Hadrouška je to zase "především domácí trh, který retail investoři znají nejlépe, a bude mít vždy prioritu. Mají o akciích větší množství informací v porovnání se zahraničím a pohybují se na trhu už od kupónové privatizace a mají své tituly "osahány". Česká republika stále vykazuje vyšší tempo růstu HDP než ekonomiky Západu a tím poskytuje i větší prostor pro růst cen akcií.
Trhy v USA nabízí velice širokou škálu možností kam a jak investovat. Investoři mohou nakupovat domácí americké podniky na NYSE, NASDAQ, AMEX, akcie zahraničních emitentů na těchto trzích, rizikové akcie obchodované na OTC nebo Pinksheets. Obchodují se celosvětově známé společnosti – bluechips. Trh je více informačně otevřen než evropské burzy, spousta informací je na internetu volně dostupná a investor nemusí mít přístup na národní burzu každého státu jako je tomu v Evropě, i když i tady je integrace na postupu, např. EURONEXT.
Postupem času se bude větší část úspor alokovat do zahraničních trhů. Stále budou dominovat trhy v USA, následovány západní Evropou. Za nimi v závěsu budou země středoevropského regionu, země BRIC a východní Evropy.
Pan Vaníček vidí "stále větší zájem o zahraniční trhy, které jsou nám poměrně blízko, jako jsou Polsko, Rakousko, Maďarsko, které si investor dokáže dobře představit. Zájem je jak o akcie, tak o různé druhy certifikátů. Ty poměrně jednoduchou cestou, a hlavně levně, umožňují investovat do zahraničních titulů, nebo do celé skupiny titulů či už zastoupených oborově, nebo regionálně. To investorům nabízí zajímavé příležitosti. Kromě trhů střední a východní Evropy, investoři vnímají také růst v zemích emerging markets, v módě jsou země BRIC. V poslední době investoři začínají projevovat zájem i o ostatní typy aktiv, jako jsou např. komodity, k čemuž jsou kvůli své jednoduchosti vhodné právě zmiňované certifikáty."