91 % bank a pojišťoven přechází do cloudu. S přechodem do větších cloudových řešení však stále otálejí. To může mít dopad například na využití umělé inteligence
Implementace cloudu ve velkém měřítku je zásadní pro plné využití investic do AI.
Každá druhá banka a pojišťovna nepřesunula své hlavní podnikové aplikace do cloudu.
Praha, 20. listopadu 2023 – Ze zveřejněné zprávy World Cloud Report – Financial Services, kterou vypracoval výzkumný institut Capgemini, vyplývá, že 91 % bank a pojišťoven již začalo přecházet do cloudu. Jde o výrazný nárůst proti roku 2020, kdy se do cloudové transformace pustilo pouze 37 % firem. Ačkoli je nárůst vysoký, firmy stále otálejí se zaváděním cloudu ve větším měřítku. Více než 50 % dotázaných firem přesunulo do cloudu pouze minimální část svých klíčových podnikových aplikací.
89 % vedoucích pracovníků v oblasti finančních služeb je dnes přesvědčeno, že cloudová platforma je klíčová pro zajištění agility, flexibility a produktivity, které jsou nezbytné pro splnění rostoucích obchodních požadavků. Přesto většina firem stále není cloudově nativní[1] a místo toho volí přístup „lift and shift“[2] , který brání plnému využití výhod škálovatelnosti a flexibility cloudových systémů.
Implementace cloudu ve velkém měřítku je rozhodující pro plné využití investic do AI
Téměř dvě třetiny firem poskytujících finanční služby (62 %) začaly používat umělou inteligenci (AI) a v příštích dvou letech ji chtějí využívat v celém hodnotovém řetězci. Navzdory svému potenciálu se umělá inteligence, včetně generativní umělé inteligence a technologií strojového učení, v odvětví finančních služeb zatím ve velkém měřítku nevyužívá, a proto má omezený dopad.
Průzkum rovněž zjistil, že doposud byla velká část investic do cloudu použita do moderních, uživatelsky přívětivých aplikací založených na AI, které jsou určeny pro zákazníky. Méně se investuje do back-endových systémů pro základní zpracování dat, které poskytují vstupy pro front-endové aplikace zaměřené na spotřebitele, což má za následek špatnou celkovou uživatelskou zkušenost.
Podle zprávy je migrace interních klíčových systémů do vhodných ekosystémů a platforem s podporou cloudu rozhodující pro plné využití potenciálu a efektivity umělé inteligence a generativní umělé inteligence. To na oplátku podnítí vznik širší škály příležitostí pro růst podnikání v nadcházejících letech. V bankovnictví a pojišťovnictví dnes firmy testují případy využití generativní AI v oblasti přijímání zákazníků, úvěrové analýzy, finančního plánování, obnovy pojistných smluv a na podporu modelů obsluhy klientů.
Cloud hraje klíčovou roli při řízení dopadu na ESG
V současné době 95 % firem zohledňuje dopady ESG ve všech klíčových investičních rozhodnutích a cloud v tom hraje klíčovou roli v oblastech pro podporu efektivního řízení a vykazování dosažených cílů udržitelnosti. Poskytovatelé cloudu začínají vyvíjet řešení, která mohou sledovat a vykazovat emise na úrovni rozsahu 1, 2 a 3, a nabízejí tak komplexní přehled o uhlíkové stopě firmy napříč obchodními funkcemi a produkty.
„Pro dnešní organizace poskytující finanční služby není ignorování cloudu jednoduše možné. Přechod na cloud vyžaduje, aby se neomezoval jen na úsporu nákladů, ale aby se soustředil na inovace a získal tak konkurenční výhodu,“ řekl Bernd Bugelnig, Country Manager Capgemini Česká republika. „Zatímco se společnosti předhánějí v adaptaci a implementaci generativní AI, musí mít na paměti, že bez systémů využívajících cloud nebude možné v budoucnu realizovat žádné přínosy AI. Definováním a zavedením efektivního provozního modelu zaměřeného na cloud ve velkém měřítku lze plně využít potenciál těchto nových transformačních technologií.„
Efektivní zavedení cloudu ve velkém měřítku omezují problémy se zabezpečením dat a náklady
Navzdory významným výhodám vyjadřují vedoucí pracovníci v oboru obavy z problémů spojených s migrací do cloudu. Dvě třetiny dotázaných (68 %) se obává o bezpečnost dat a cloudová řešení označují za překážku, zatímco 51 % uvádí jako potenciální překážku vysoké náklady na transformaci a provoz. Dalších 45 % uvádí jako další faktor předpisy, jako je suverenita dat.
Zákon o odolnosti digitálního provozu (Digital Operational Resilience Act – DORA) nedávno nařídil, že finanční instituce podléhající předpisům Evropské unie (EU) musí důsledně zavádět, dokumentovat a udržovat potřebné systémy, protokoly a nástroje, aby zajistily dostatečnou spolehlivost, kapacitu a odolnost. Suverénní cloud, který poskytuje bezpečnou a nezávislou infrastrukturu cloud computingu zemím, aby jim pomohl zajistit soukromí a suverenitu dat, se proto rychle stává běžnou možností nasazení. Pro řešení těchto obav 39 % vedoucích pracovníků uvedlo, že upřednostňuje využití veřejného cloudu, 49 % dává přednost privátnímu cloudu a zbývajících 12 % považuje za nejlepší volbu hybridní cloud.
Metodika zprávy
Zpráva World Cloud Report for Financial Services 2023 cituje globální data a analýzu dvou primárních výzkumných průzkumů a více než 30 rozhovorů s vedoucími pracovníky v oblasti finančních služeb a poskytovateli hyperskalárních / cloudových technologií; do zprávy přispěli také odborníci společnosti Capgemini z více než 20 zemí. Oba průzkumy se týkaly respondentů z odvětví finančních služeb (FSI) a technologického ekosystému. Zpráva se zaměřila na čtyři globální regiony a 14 trhů v rámci těchto regionů – Spojené státy, Kanadu, Velkou Británii, Francii, Německo, Španělsko, Nizozemsko, Spojené arabské emiráty, Singapur, Hongkong, Japonsko, Čínu, Indii a Austrálii.
[1] Nativní cloudové aplikace jsou takové, které jsou od počátku navrženy tak, aby byly umístěny v cloudu, což organizacím umožňuje využívat větší agilitu a odolnost.
[2] V případě přístupu „lift and shift“ jsou aplikace a související data „vyjmuty“ ze stávajících prostředí a „přesunuty“ do cloudu v nezměněné podobě s minimálními nebo žádnými změnami.
Pokles růstu v USA bude mít dopad i na tempo expanze v Asii, nicméně zpomalení také poskytne centrálním bankám v regionu prostor pro snížení úrokových sazeb. Vyplývá to z aktuální analýzy Fidelity International.
Zatímco vloni Česku v pilíři Finančního zdraví patřila 12. příčka, letos jsme se posunuli na 9. místo v EU. Podle zjištění Indexu prosperity a finančního zdraví to však nebylo způsobeno výrazným zlepšením napříč sledovanými indikátory, ale spíše zhoršením států, které byly ještě v loňském ročníku před ČR. […]
Rizika spojená se změnou klimatu mají dopad na naši společnost, narušují potravinovou bezpečnost, infrastrukturu, vodní systémy a pobřežní oblasti. Zvyšování hladiny moří, rozsáhlé požáry a narušení dodavatelského řetězce způsobené drsnějšími a častějšími nepříznivými povětrnostními jevy jsou jen některé příklady těchto rizik.
Text: Redakce
Foto: Shutterstock
19. 08. 2024
Diskuze k článku
Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.