Portfolia fondů na konci roku mohou vypadat jinak než jindy…
Na konci roku, který se rychle blíží, můžeme praktik na zkrášlení portfolií podílových fondů odhalit několik. Objevují se pravidelně ke konci kvartálu, když fondy zveřejňují své čtvrtletní reporty a složení portfolia fondů. I když všichni velmi dobře víme, že minulá výkonnost neznamená záruku budoucích výnosů, portfolio složené z atraktivních titulů vypadá lépe a lépe se rovněž prodává.
Zdobení oken – jak to funguje?
Nejčastější metodou, kterou fondy ke zkrášlení svého portfolia využívají, je tzv. window dressing. Portfolio manažeři zde využívají faktu, že aktuální složení portfolia není běžným investorům kdykoli k dispozici.
Na konci čtvrtletí, případně roku pak mohou vyčistit svá portfolia od cenných papírů, které v průběhu sledovaného období nevydělávaly, a naopak nakoupit tituly, kterým se nadprůměrně dařilo. Potenciální investoři pak mají možnost v reportech ocenit manažerovy schopnosti a snadněji přistoupí na koupi dalších podílových listů, protože si myslí, že kvalitní akcie jsou v portfoliu dlouhodobě.
Nebezpečné pro investory může být například to, že právě akcie, které v poslední době zaznamenávaly zajímavé výnosy, mohou být velmi blízko svého zenitu a právě akcie po korekci mohou mít zajímavý růstový potenciál.
V portfoliích fondů se tak mohou objevovat takové tituly, jako je například First Solar, Apple, Coca Cola, Mc Donalds, Intuitive Surgical, Masimo Corporation, Gazprom, Terxtron apod. Záleží samozřejmě na zaměření fondu.
REKLAMA
U fondů investujících do domácích akcií mohou být na konci roku velmi žádané například akcie společnosti ČEZ (ty tam ale většinou skutečně dlouhodobě jsou), Unipetrolu, nebo CME. Určitě se naopak bude každý chtít zbavit akcií Zentivy, nebo Philip Morris.
Nejen akciové fondy se přetvařují
Metodu windoww dressingu však nevyužívají pouze akciové fondy. Nezřídka se stane, že fond peněžního trhu ani zdaleka neinvestuje pouze do konzervativních investičních nástrojů (dluhopisy rozvíjejících se zemí nebo obligace s vysokým výnosem do takového fondu určitě nepatří), například kvůli snaze překonávat výkonnost konkurence. V době zveřejňování výsledků musí portfolio manažer konzervativního fondu prokázat, že dodržuje investiční styl, mění složení portfolia a investoři jsou spokojeni.
Také dluhopisové fondy mohou při svých investicích takovým způsobem "ulítnout" a klienti se pak, v domnění, že investují do konzervativních produktů, nestačí divit, co se to s výkonností a volatilitou jejich fondu děje.
Jen pro doplnění lze podotknout, že pojem window dressing se nepoužívá pouze jako označení zlepšování image u fondů. Je možné ho rovněž vidět v účetnictví některých velkých společností. V souvislosti se zlepšováním jejich image v očích důležitých investorů pak dochází k "vylepšování" zisků společnosti, zakrývání zhoršující se likvidity firmy apod. Skvělým příkladem, jak to nakonec může dopadnout, je společnost Enron, která svým chováním investorům "zabezpečila" skutečně zajímavé ztráty.
REKLAMA
Jak se pumpuje portfolio?
Další metodou, jak mohou zejména velké fondy vylepšovat své statistiky a výkazy, je tzv. portfolio pumping. Manažer záměrně zvyšuje poptávku po některých cenných papírech, které již drží v portfoliu, aby zvýšil jejich cenu. Většinou jde o akcie malých společností, nebo akcie s malými obchodovanými objemy.
Cena akcie se sice krátkodobě skutečně může navýšit a fond tak potvrdí svou dobrou výkonnost z minulosti (nebo si vylepší pošramocenou pověst), investoři však jásat nemohou. Jednak kvůli tomu, že cena téměř určitě po krátkém čase opět klesne a ti, kdo investují do podílových fondů na konci roku (často například penzijní fondy), pak nakupují podílové listy za zbytečně vysokou cenu. A rovněž kvůli zbytečnému zvyšování nákladů fondu, které v konečném důsledku zaplatí právě klienti fondu, což platí jak pro portfolio pumping, tak pro window dressing.
Pokud jde o kontrolu a postihování fondů za využívání nekalých praktik, možnosti regulatorních orgánů jsou bohužel značně omezené a úplné odstranění je prakticky nemožné.
