Vliv pozdějšího odchodu do důchodu na výši starobní penze
Při dosažení řádného důchodového věku není nutné ihned přestat pracovat a odejít do důchodu, do důchodu lze odejít i později, což zvýší měsíční důchod. Vyplatí se tento krok? Podívejme se na praktické výpočty.
Měsíční částku starobního důchodu ovlivňují rozhodné příjmy dosažené během produktivního života a získaná doba pojištění. Občané, kteří neodejdou do starobního důchodu ke dni dosažení řádného důchodového věku a stále pracují, mají následně výhodnější výpočet starobního důchodu. Za každých odpracovaných 90 kalendářních dní se totiž zvýší zápočet za odpracované roky o 1,5 %.
Žádné příjmové omezení při pobírání starobního důchodu
Na výši možného výdělku a pracovních možnostech nemá vliv, zdali zaměstnanec pobírá starobní důchod či nikoliv. V praxi lze tedy pobírat řádný starobní důchod na účet a nadále pracovat na libovolně vysokou mzdu na klasickou pracovní smlouvu. Z důvodu práce na procenta a pozdějšímu odchodu do starobního důchodu nedochází k žádnému zvýhodnění při uplatnění na trhu práce.
Praktický příklad
Pan Radim má průměrnou hrubou měsíční mzdu (tzv. osobní vyměřovací základ) za odpracované roky ve výši 60 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 45 let. Panu Radimovi je v letošním roce přiznán řádný starobní důchod ve výši 24 594 Kč.
Pan Miroslav má rovněž průměrnou hrubou měsíční mzdu za odpracované roky ve výši 60 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 45 let. Současně však pan Miroslav pracoval půl roku na procenta. To znamená, že odešel do starobního důchodu půl roku po dosažení řádného důchodového věku. Z tohoto důvodu získal zápočet do doby pojištění v rozsahu 3 % navíc. Panu Miroslavovi je v letošním roce přiznán řádný starobní důchod v částce 25 492 Kč. Přesluhování zvýšilo měsíční starobní důchod panu Miroslavovi o 898 Kč (25 492 Kč – 24 594 Kč).
Pan Radim má sice nižší důchod než pan Miroslav, ale začal ho dostávat na účet o půl roku dříve, čili za šest měsíců obdržel státní starobní důchod v souhrnné částce 147 564 Kč (24 594 Kč x 6 měsíců). Výhoda vyššího důchodu o 898 Kč se finančně vyplatí až za 164 měsíců (bez zohlednění valorizací). Výhoda přesluhování se tedy finančně vyplatí až v delším časovém horizontu.
Porovnání u různých příjmů
V přiložené tabulce níže máme vypočten starobní důchod při odchodu do starobního důchodu ke dni dosažení řádného důchodového věku a při přesluhování po dobu 6 měsíců u různých příjmů. Ve všech případech se počítá s dobou pojištění v rozsahu 45 let. Výpočet je proveden dle legislativy roku 2024 a nezohledňuje se výchovné na děti.
| Průměrná mzda | Doba pojištění | Klasický důchod | Přesluhování 6 měsíců | Finanční rozdíl | Smazání finančního náskoku |
| 20 000 Kč | 45 let | 17 574 Kč | 18 160 Kč | 586 Kč | 180 měsíců |
| 30 000 Kč | 45 let | 19 329 Kč | 19 993 Kč | 664 Kč | 175 měsíců |
| 40 000 Kč | 45 let | 21 084 Kč | 21 826 Kč | 742 Kč | 170 měsíců |
| 50 000 Kč | 45 let | 22 839 Kč | 23 659 Kč | 820 Kč | 167 měsíců |
| 60 000 Kč | 45 let | 24 594 Kč | 25 492 Kč | 898 Kč | 164 měsíců |
| 70 000 Kč | 45 let | 26 349 Kč | 27 325 Kč | 976 Kč | 162 měsíců |
| 80 000 Kč | 45 let | 28 104 Kč | 29 158 Kč | 1054 Kč | 160 měsíců |
| 100 000 Kč | 45 let | 31 614 Kč | 32 824 Kč | 1210 Kč | 157 měsíců |
| 125 000 Kč | 45 let | 36 002 Kč | 37 407 Kč | 1405 Kč | 154 měsíců |
| 150 000 Kč | 45 let | 40 389 Kč | 41 989 Kč | 1600 Kč | 151 měsíců |
Vlastní výpočet autora
Závěrem
V praxi volí většina lidí současné pobírání důchodu a mzdy než pozdější odchod do důchodu za účelem vyššího důchodu, neboť práce na procenta se vyplácí až v delším časovém horizontu. U lidí s velmi vysokými příjmy se však případná práce na procenta vyplatí rychleji než lidem s podprůměrnými příjmy, situaci je tedy potřeba řešit individuálně.
