01. 02. 2024
Pokračující rozbroje na Blízkém východě dopadají na ropný trh
Zklidnění ropného trhu z konce loňského roku definitivně končí, do hry se opět více vrací strach z vývoje na Blízkém východě, který může předznamenat výraznější cenový vývoj. Nálada na trhu s ropou v listopadu a prosinci byla převážně na „medvědí“ vlně, protože silná nabídka zemí mimo OPEC+ se srovnávala se zpomalující globální poptávkou po „černém zlatě“. Prodloužení omezení produkce z dílny OPEC+ pro 1Q 2024 stabilizaci trhu nepřineslo. Dno si pak cena ropy WTI (americká lehká ropa, která je definována místem dodání v obchodním bodě Cushing ve státě Oklahoma v USA) našla na úrovni kolem 68 USD za barel.
Zabití tří amerických vojáků a zranění desítek dalších při útoku bezpilotního letounu v Jordánsku vytváří jednu téměř jistotu – Spojené státy podniknou vojenskou odvetu. To by mělo mít za následek další stupňování konfliktu okolo dění v Rudém moři. Právě zde se poslední týdny odehrává potenciální stimul pro prudký růst cen ropy zpět nad 90 USD za barel. Hlavním důvodem je fakt, že v případě vyhrocení sporu mezi Íránem a USA může dojít k restrikci na dodávky, podobně tomu ostatně bylo již v 70. letech. A to v případě, pokud by se odveta USA nevyhnula nějakým způsobem vyloženě režimu v Teheránu. Nezapomeňme v této věci proto na fakt, že se jedná o volební rok a prezident Biden může být pod značným tlakem „něco udělat“. Rovněž Palestinsko – Izraelský konflikt stále nenašel potřebné řešení, což trh stále nutí zásobit se a kalkulovat rizika plynoucí z této mimořádné situace.
Výsledkem výše uvedených událostí je poměrně dost napnutý trh s ropnými produkty, kdy nelze očekávat, že pokud ceny prudce vzrostou, bude na ně moci USA účinně reagovat. Tamní ekonomika totiž v posledních měsících spotřebovala významnou část svých rezerv. Ty se tedy podle zveřejněných ukazatelů nacházejí na svých minimech, a to za více než 40 let. Potvrzením tohoto vývoje je pokles zásob v USA z minulého týdne o 9,2 mil. barelů proti očekávání analytiků ve výši -1,2 mil. barelů. Jedná se o další potvrzení snižujících se zásob pro mimořádné situace ve světové ekonomice.
Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital