„Nelze to přirovnávat k britskému referendu. Italský národ byl vyzván, aby hlasoval o vnitřní ústavní záležitosti, ne o členství v EU,“ řekl Villeroy, který je také guvernérem francouzské banky.
„Svět a Evropa zejména v roce 2016 zaznamenaly období velkých nejistot spojených s bezpečností, hrozbou teroristických útoků, s brexitem a nedávno s vítězstvím Donalda Trumpa v USA. Italské referendum lze chápat jako další zdroj nejistoty, ale nelze ho srovnávat s britským referendem.“ prohlásil Villeroy.
Co se týká dalšího politického vývoje, zásadní otázkou je, kdo povede novou (pravděpodobně přechodnou) vládu, jak rychle volby budou a zda se do té doby podaří změnit volební systém pro dolní komoru. Ve stručnosti jde o to, zda šance na silné vítězství opozičního populistického hnutí “pěti hvězd” volajícího po vystoupení z eurozóny porostou nebo ne. Z tohoto pohledu by pro trhy bylo nejlepším řešením, kdyby nové volby byly co nejpozději (ideálně v řádném termínu na jaře 2018), přechodnou vládu by vedl znovu Mateo Renzi a ten by v mezičase dojednal oslabení většinových prvků ve volebním systému pro dolní komoru. Po silné prohře Matea Renziho je ale takový scénář tak trochu ve hvězdách. Nové volby pravděpodobně budou dříve, Mateo Renzi nepovede přechodnou vládu a je otázka, zda některý z jeho nástupců (například stávající ministr financí) dokáže dobře v mezičase vyjednat s opozicí změnu volebního zákona. Při jeho stávající podobě je riziko vzniku silné populistické vlády po nových volbách příliš vysoké.
Politická jednání pravděpodobně nastartují již dnes – míč je na straně prezidenta Matterella. Řada z politických hádanek (předčasné volby, volební zákon) ale zůstane i tak delší dobu nezodpovězena. Pro trhy tedy bude bezprostředně klíčové především to, zda nová politická nejistota výrazně neohrozí restrukturalizační plány italských bank. Důležité bude sledovat, jak si povede především Monte dei Paschi di Siena, která na trzích shání kapitál v celkovém objemu 5 mld. euro. Uvidí se také, jak v eventuální politické nejistotě trhy přijmou restrukturalizační plán největší italské banky Unicredit (13.12.). A olej do ohně může přilít ratingová agentura DBRS, pokud by se rozhodla srazit kvůli politické nejistotě rating do “béčkových” vod – to by zesláblým italským bankám mohlo zdražit financování. Především kvůli strachu z bank by tedy měla být prvotní reakce trhů negativní. Na druhé straně tu je ale ECB, která na svém zasedání (8.12.) může brzy novými opatřeními jakékoliv eskalující napětí na italském trhu mírnit.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
REKLAMA