Invesco: Tři důvody, proč bychom mohli být svědky růstu japonských akcií

Je to jen pomíjivý trend, nebo se chystá „japonská renesance“?

Japonské ekonomice a akciovému trhu jistě prospěly silné fiskální a měnové stimuly, které dostaly během pandemie. Z mého pohledu však byly základy položeny již před lety „Abenomikou“, ambiciózním ekonomickým plánem, který před více než deseti lety představil zesnulý premiér Šinzó Abe.

Tři šípy „abenomiky“

Cílem abenomiky bylo vyvést japonskou ekonomiku z desetiletí trvající stagnace. Tento plán zahrnoval tři klíčové iniciativy, známé jako tři šípy:

^REKLAMA

• Fiskální stimuly
• Velmi uvolněná měnová politika
• Strukturální reformy ke zlepšení konkurenceschopnosti a růstu ekonomiky

Jednalo by se o silnou kombinaci, která by japonské ekonomice umožnila vymanit se z deflace prostřednictvím měnových a fiskálních stimulů, přičemž strukturální reformy měly zlepšit důvěru a zajistit dlouhodobě udržitelný hospodářský růst.

• První šíp, fiskální stimul, byly jednoduše vládní výdaje, které začaly v roce 2013. Patřil k nim rozsáhlý plán výdajů na infrastrukturu, po němž brzy následoval další balíček fiskálních stimulů.
• Druhý šíp, velmi uvolněná měnová politika, zahrnovala nejen velmi nízké sazby, ale také rozsáhlé nákupy aktiv. V Japonsku rozsáhlé nákupy aktiv nezahrnují pouze kvantitativní uvolňování, kdy Bank of Japan nakupuje japonské státní dluhopisy, ale také kvalitativní uvolňování, kdy Bank of Japan nakupuje riziková aktiva, jako jsou japonské akciové fondy obchodované na burze. Jedním z cílů tohoto šípu bylo povzbudit starší obyvatele Japonska, aby raději investovali, než aby drželi aktiva na bankovních účtech jako vklady. Dalším cílem tohoto šípu bylo oslabit jen a podpořit růst vývozu.
• Třetí šíp, strukturální ekonomická reforma, se skládala z dílčích opatření, která měla zvýšit počet pracovních sil, omezit regulaci podnikání a obecně zvýšit konkurenceschopnost japonské ekonomiky. Patřila sem reforma správy a řízení společností zahájená v roce 2014, jejímž cílem bylo zlepšit kapitálovou efektivnost podniků. Zapadla sem také politika, která měla podpořit návrat většího počtu žen do pracovního procesu a povzbudit společnosti ke zvýšení mezd svých zaměstnanců.

Jak Abeho vize ovlivňuje dnešní Japonsko

Přesuneme se do dnešní doby. Lze říci, že Japonsko realizuje velkou část Abeho vizí, protože se zdá, že se strukturální reformy začínají prosazovat. Jednání o mzdách v japonském Šunto přinesla lepší výsledky, než se očekávalo. Největší japonská odborová skupina Rengo a korporace se dohodly na zvýšení mezd o 5,28 %, což je mnohem více než loňské zvýšení o 3,8 % a dokonce lépe, než očekávali ekonomové oslovení v nedávném průzkumu agentury Bloomberg, kteří předpokládali zvýšení o 4,1 %.

Kapitálová efektivnost společností kótovaných na tokijské burze se zlepšila díky reformě správy a řízení společností, která byla zahájena před deseti lety, a TSE usiluje o další pokrok. Japonsko navíc nadále podporuje dva ze tří Abeho šípů: Za současného premiéra Fumia Kišidy jsme byli svědky dalších výrazných fiskálních stimulů a premiér navíc podporuje strukturální reformy. Kišida nedávno zmírnil regulaci a zjednodušil podnikatelské postupy – umožnil zahraničním investorům vyplňovat vládní žádosti v angličtině – s cílem podpořit domácí i zahraniční investice.

Tři důvody, proč by mohly růst japonské akcie

Někteří by mohl namítnout, že silná rally na japonském akciovém trhu v uplynulém roce už započítala všechna zlepšení v japonské ekonomice. Já však tvrdím, že existují další důvody, které by mohly japonské akcie v budoucnu posunout ještě výš.

• Atraktivní ocenění. Zaprvé, navzdory silné rally v uplynulém roce vypadají japonské akcie stále atraktivně. Ocenění indexu MSCI Japan je stále nízké, poměr kumulativní ceny k zisku (P/E) činí 16,35 ve srovnání s ostatními hlavními indexy, jako je index S&P 500, který činí 22,93.3 Kromě toho dividendový výnos indexu MSCI Japan činí 1,99 %, což je výrazně více než u ostatních hlavních indexů, jako je index S&P 500, který činí 1,4 %.3
• Hotovost na vedlejší koleji. Za druhé, v Japonsku je poměrně dost hotovosti. Hotovostní vklady tvoří v Japonsku neuvěřitelných 52,5 % finančních aktiv domácností, zatímco v USA pouze 12,5 % a v eurozóně 35,5 %. Není překvapením, že domácnosti v USA a eurozóně mají víc prostředků – alokovaných do akcií. Katalyzátorem přesunu hotovosti do akcií by mohl být nový NISA (Nippon Individual Savings Account), od daně osvobozený plán investičního spoření, který byl spuštěn v lednu a který má japonské domácnosti povzbudit k přesunu peněz z bankovních vkladů do akcií.
• Normalizace měnové politiky. A konečně, rozhodnutí Bank of Japan postupně normalizovat měnovou politiku může být také pozitivní, až k němu dojde. Taková normalizace by mohla být podporou důvěry – první zvýšení sazeb po 17 letech by vyslalo silný signál, že japonská ekonomika již nepotřebuje tak vysokou míru podpory, protože je v lepší kondici a očekává se, že se bude i nadále zlepšovat. Kromě toho normalizace měnové politiky pravděpodobně způsobí posílení japonského jenu, což by mohlo být také pozitivní pro japonské akcie. To by mohlo povzbudit zahraniční investory, které odradilo oslabení jenu, jež v uplynulém roce znehodnotilo velkou část výnosů japonských akcií pro zahraniční investory.

„Již v prosinci můj kolega Daiji Ozawa, investiční ředitel a vedoucí oddělení japonských akcií, přesně předpověděl, že index Nikkei 225 vzroste nad své předchozí maximum z roku 1989.  Předpokládal, že pokud dojde k trvalému růstu nominálního hrubého domácího produktu podpořenému pečlivou normalizací měnové politiky Bank of Japan a vládními reformami s cílem posílit celý investiční řetězec, bude se japonskému akciovému trhu pravděpodobně i nadále dařit. S tímto hodnocením nelze než souhlasit a já se budu těšit se na další pozitivní vývoj japonské ekonomiky a akciového trhu,“ uzavírá Kristina Hooper, Invesco.

Komentář Kristiny Hooper, vedoucí stratéžky pro globální trhy, Invesco Ltd.