07. 05. 2024
I přes nízká očekávání dokázal průmysl zklamat
Objem tuzemské průmyslové produkce v březnu vykázal meziměsíční pokles o 1,6 %, což odpovídá meziročnímu propadu o 2,7 %. To je znatelně horší výsledek, než očekával trh, i než jaký jsme zaznamenali o měsíc dříve. Klesl i průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu (-2,0 % meziročně), jejich průměrná mzda ale naopak vzrostla o 6,6 %. Meziročně se zvýšil i nominální objem nových zakázek, a to o 5,1 %. Na tomto pozitivním výsledku se podepsal růst zakázek ze zahraničí (8,6 %), z tuzemska jich naopak ubylo (-1,1 %).
Meziročně hlásí největší růst objemu výroby sektor výroby usní (18,3 %), kategorie ostatního zpracovatelského průmyslu (18,1 %) a výroba oděvů (13,6 %). Propad naopak reportuje odvětví oprav a instalací strojů a zařízení (-15,8 %), výroba strojů a zařízení (-14,2 %) či výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství (-9,3 %). V záporu se nacházelo celkem 10 ze sledovaných 22 zpracovatelských odvětví. S přihlédnutím k váze jednotlivých sektorů na celkovém výstupu byla tahounem průmyslu kategorie ostatní zpracovatelský průmysl, která do celku přispěla 0,4 procentními body. Následuje výroba potravinářských výrobků (0,3pb) a výroba papíru a výrobků z papíru (0,2pb). Směrem dolů pak celkový výsledek stahovala netradičně výroba motorových vozidel (-1,2pb), výroba strojů a zařízení (-1,1pb) či opravy a instalace strojů a zařízení (-0,6pb).
V meziměsíčním srovnání se nejméně dařilo v sektoru výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení (-9,1 %), oprav a instalací strojů a zařízení (-8,9 %) a výroby strojů a zařízení (-4,5 %). Růst naopak hlásí výroba oděvů (8,6 %), ostatní zpracovatelský průmysl (6,3 %) či výroba usní (4,8 %).
Nad očekávání se naopak dařilo zahraničnímu obchodu, jehož přebytek dosáhl úctyhodných 39,3 mld. Kč, zatímco trh vyhlížel pouze 17,0 mld. Kč. Zdaleka největší podíl na tomto výsledku měl obchod s motorovými vozidly, který přinesl přebytek 57,6 mld. Kč, naopak v červených číslech byl tradičně obchod se základními kovy (-14,8 mld. Kč), ropou a zemním plynem (-12,4 mld. Kč) a chemickými látkami (-11,1 mld. Kč).
Do výkonu průmyslového sektoru jsme nevkládali velké naděje, přesto dokázal zklamat. Jen částečně to lze přitom omluvit efektem vysoké srovnávací základny z loňského roku, kdy enormně narostla výroba motorových vozidel, což letošní statistiku opticky zhoršuje. Totéž ovšem nelze říct o výrobě strojů a zařízení, jejíž meziroční propad není pouze statistický, nýbrž skutečný. Velice nepříjemně pak vyznívá meziměsíční srovnání, které jasně ukazuje, že průmyslový sektor své dno stále ještě hledá. Jak přitom ukazují předstihové indikátory, výraznější zlepšení není na dohled. Průmysl nadále trpí slabou poptávkou, když investiční aktivitu tlumí relativně vysoké domácí i zahraniční úrokové sazby, spotřebitelská aktivita se teprve postupně probouzí a náš hlavní obchodní partner Německo paběrkuje na hraně ekonomického poklesu. Zatímco ještě donedávna poskytovalo alespoň částečnou útěchu dohánění předchozích nahromaděných objednávek a pokles cen výrobních vstupů, oboje se již stalo minulostí. Vstupní náklady již dále neklesají a speciálně energie naopak zůstaly zaseklé na ještě před pár lety nevídaných úrovních. Velké naděje si neděláme ani pro příští měsíce a český průmysl podle nás čeká minimálně jeden další obtížný kvartál. Ve druhém pololetí by pak měla zapůsobit ožívající spotřebitelská poptávka i pokles úrokových sazeb, nicméně na dobrý rok to stačit nebude. Za nejpravděpodobnější momentálně považujeme celoroční průmyslovou stagnaci.
Autor: Vít Hradil, hlavní ekonom Cyrrus
