03. 10. 2024
Blízký východ, ropa a americké prezidentské volby
A je to tu znovu – napětí na Blízkém východě eskaluje. Na vojenskou operaci izraelské armády proti teroristickému hnutí Hizballáh zareagoval Írán masivním raketovým útokem na Izrael. Na trzích došlo k očekávané reakci – cena ropy přidala přibližně 5 % a posunula se nad 75 dolarů za barel. Jakožto bezpečnému přístavu se daří také dolaru, naopak pod viditelným tlakem jsou středoevropské měny, včetně české koruny.
Izrael v reakci na íránský útok slíbil odvetná opatření, a právě jejich rozsah a razance bude určující pro další vývoj na trzích. Výrazným vyostřením by byl útok na íránský jaderný program nebo ropnou infrastrukturu. Připomeňme, že Írán je sedmým největším těžařem na světě a v posledních letech se mu velmi daří navyšovat produkci a exporty. Od nástupu Bidenovy administrativy se díky rozvolnění sankcí íránská těžba zdvojnásobila až k aktuálním 4 mil. barelů denně.
Dopad izraelského útoku na ropný trh by byl tudíž významnější než v minulosti. Cenu ropy mohou navíc ovlivnit i technické faktory. Poprvé v historii je totiž globální ropný trh tzv. přeprodaný – převažují krátké spekulativní pozice (sázky na pokles ceny) nad těmi dlouhými (spekulace na růst cen). Za těchto okolností je trh velmi citlivý na výraznější fundamentální impulsy a cenový růst je typicky zesílen vlnou uzavírání krátkých spekulativních pozic.
Eskalace napětí v rámci íránsko-izraelského konfliktu může ovlivnit i americké prezidentské volby. Tamní domácnosti jsou totiž zvláště senzitivní na vývoj ceny benzinu a případnou drahotu si typicky spojují s vládnoucí administrativou. Výrazně vyšší ceny ropy a pohonných hmot by proto mohly být divokou kartou v rámci vrcholící volební kampaně. Čím razantnější bude izraelská odpověď vůči Íránu (a dopad na tržní vývoj), tím větší povzbuzení pro šance Donalda Trumpa na zvolení prezidentem.
Autor: Dominik Rusinko, analytik ČSOB
