Zatímco původní třetí pilíř (penzijní připojištění) patřil v Čechách k nejoblíbenějším finančním produktům a v listopadu 2012 lidé využívali do poslední chvíle příležitost ho uzavřít, do důchodového pojištění se nikdo nehrne a lidé projevují zájem spíše o jiné alternativy spoření na stáří. Kontrast mezi zájmem o druhý a třetí pilíř potvrzuje i interní průzkum finančně poradenské společnosti Broker Consulting. „Zájem našich klientů o penzijní připojištění byl v roce 2012 extrémní a s blížícím se koncem roku stále stoupal. V posledních dvou měsících, kdy bylo možné penzijní připojištění uzavřít, tedy v říjnu a listopadu 2012, sjednali naši konzultanti bezmála 10 tisíc smluv, což je čtyřikrát více, než ve stejném období roku 2011. Naproti tomu je zájem o důchodové spoření po novém roce téměř nulový, což odpovídá našim očekáváním“ říká Jan Lener ze společnosti Broker Consulting.
Je to poprvé za posledních dvacet let, kdy státem podporovaný produkt budí takovou nedůvěru, že ho lidé masově odmítají. Důvodem je jeho nesrozumitelnost, ale také vysoké politické riziko, které se Češi naučili vnímat. Po zkušenostech se stavebním spořením už si veřejnost uvědomuje, že stát může měnit pravidla i během hry a slovo „státní“ zdaleka neznamená jistotu a garanci.
Kde jsou výhody druhého pilíře?
Druhý pilíř, coby státní produkt, s sebou nese jednu nespornou výhodu, kterou jsou nízké poplatky omezené zákonem. Díky nim pak podle propočtů vychází důchodové spoření zdánlivě výhodně pro všechny, jejichž měsíční příjmy se pohybují nad hranicí kolem 30 tisíc korun. Odborníci však varují, že tento pohled na věc je velmi zkreslený a zveřejňované kalkulátory bývají často záměrně zavádějící. „Při posuzování výhodnosti je potřeba kromě prostého propočtu zhodnocení brát v potaz také rizikovost, dostupnost peněz a případě II. pilíře také snížení „státního“ důchodu z I. pilíře,“ upozorňuje analytik Broker Consulting Jan Šimek a dodává „vzhledem k politickému vývoji lze už nyní považovat druhý pilíř za mrtvý, proto je vstup do něj vysoce rizikový a pravděpodobnost, že se jeho účastníci v důchodu skutečně dočkají příjmů, které vychází v kalkulačkách, je minimální. Daleko pravděpodobnější je, že bude zrušen, nebo modifikován. Jak bude potom naloženo s penězi, které si lidé do důchodového spoření uloží, zůstává neznámou.“
