Vývoj v posledních letech byl výrazně ovlivněn dopady světové finanční, hospodářské a následně evropské dluhové krize. Česká ekonomika přestala dohánět ekonomickou úroveň eurozóny, na druhou stranu však nyní vykazuje zvýšenou sladěnost hospodářského cyklu s eurozónou.
Došlo k postupné implementaci významných institucionálních změn ve fungování měnové unie. Tyto změny zásadním způsobem upravují podmínky a závazky plynoucí z případného členství České republiky v eurozóně. Podoba rámce fungování eurozóny se vlivem probíhajících změn vzdálila od stavu, který panoval v době, kdy Česká republika vstupovala do EU. Hlavní rysy nového uspořádání eurozóny jsou nyní již definovány jasněji. Nejistota ohledně budoucí podoby základního hospodářsko-politického a institucionálního uspořádání eurozóny, která v uplynulých letech představovala zásadní překážku pro spolehlivé hodnocení přínosů a nákladů vstupu České republiky do eurozóny, se tak oproti předchozím letům snížila.
Pro přijetí společné měny již nebude postačovat udržitelné plnění maastrichtských konvergenčních kritérií doprovázené dostatečnou sladěností české ekonomiky s ekonomikou eurozóny. Vstup bude podmíněn i účastí v nově vzniklých institucích a mechanismech. Na základě současných informací by v okamžiku vstupu České republiky do eurozóny byly podstatné zejména náklady související se vstupem do Evropského stabilizačního mechanismu.
Vlastní připravenost České republiky na přijetí eura se oproti předchozím letům zlepšila. Česká republika momentálně plní kritérium cenové stability, kritérium stavu veřejných financí i kritérium konvergence úrokových sazeb. Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů ČR formálně neplní, neboť se tohoto mechanismu zatím neúčastní, a proto jej ani nelze vyhodnotit. Ve střednědobém výhledu budou pravděpodobně plněna všechna maastrichtská kritéria (vyjma účasti v ERM II).
Aby však bylo v budoucnu plnění kritérií udržitelné a celková ekonomická připravenost na přijetí eura se dále zvýšila, je potřeba posílit fiskální rámec a soustředit se na plnění střednědobého rozpočtového cíle po roce 2015. Zároveň je vhodné posílit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí v souvislosti se stárnutím obyvatelstva. V neposlední řadě je také žádoucí přijmout opatření, která zvýší flexibilitu trhu práce a sníží administrativní překážky podnikání.
REKLAMA
Co se týče hospodářského vývoje v samotné eurozóně, je oživení ekonomické aktivity zatím křehké a nadále přetrvává riziko deflace i propadu ekonomiky zpět do recese.
S ohledem na uvedené skutečnosti Ministerstvo financí a Česká národní banka dospívají k závěru, že zatím nebylo dosaženo dostatečného pokroku při vytváření podmínek pro přijetí eura, aby mohlo dojít ke stanovení cílového data vstupu do eurozóny.