Důchodová reforma: Komu se vyplatí II. pilíř?

V článku „Výnos ze spoření v rámci II. pilíře bude mít každý ve svých rukou“ jsme analyzovaly, jakého průměrného zhodnocení by z dlouhodobého pohledu měly povinně nabízené fondy dosahovat. Tyto povinně nabízené fondy budou čtyři: fond dluhopisový, nakupující téměř výhradně české dluhopisy, fond konzervativní, určený pro účastníky se silnou averzí k riziku či k zamykání výnosů ke konci aktivní účasti ve II. pilíři, a fondy vyvážený a dynamický se zastoupením rizikovějších složek portfolia.

Tabulka 1: Odhadované zhodnocení fondů v II. pilíři

Zdroj: <a>Investujeme.cz

Ve článku „Penzijní reforma: menší důchod z I. pilíře“ jsme poté vypočítali výši nákladů při vstupu do II. pilíře v podobě sníženého důchodu z I. pilíře prakticky pro každého potenciálního účastníka. A v článku „Důchodová reforma: Naspoříme si dostatek?“ jsme vypočítali výnosy z tohoto vstupu v podobě naspořené částky ve fondech II. pilíře.

Nyní porovnáme výnosy a náklady II. pilíře a zjistíme tak, pro koho zůstane výhodnější setrvat pouze v I. pilíři a pro koho bude lepší odevzdat část nejistého důchodu z I. pilíře výměnou za nejistý příjem z fondů pilíře druhého.

Výpočet provedeme zvlášť pro každý z povinně nabízených fondů a v rámci kategorie výnosů budeme počítat pouze s naspořenými částkami z převedených 3 % zaměstnavatelem. Pokud bychom započítali i 2 % spořená účastníky, výsledek by byl poté o tuto část zkreslený, neboť jde o peníze vkládané „navíc“a v případě setrvání pouze v I. pilíři by účastníci mohli tyto peníze využít jinak.

Jako datum vstupu do II. pilíře je zvoleno 1. 1. 2013.

Předmětem výpočtu je tedy porovnání budoucích příjmů z vkládaných 3 % hrubé mzdy účastníkem buď do I. pilíře penzijního systému, nebo do II. pilíře penzijního systému.

Dluhopisový fond

Porovnali jsme výši sníženého důchodu z I. pilíře s výší anuitní platby plynoucí z převedených 3 % do II. pilíře dluhopisového fondu a v Grafu 1 je uveden výsledek. Pro ročník 1951 je hraničním příjmem 22 000 Kč hrubé mzdy. Tento hraniční příjem s vyšším ročníkem postupně klesá až k ročníku 1986, ve kterém se ustálí na hladině 8 000 Kč, neboli na hladině minimální hrubé mzdy. Pro všechny příjmy rovny těmto hraničním částkám a vyšší než tyto částky se vyplatí vstoupit za naplnění očekávaného zhodnocení dluhopisového fondu v rámci penzijní reformy do II. pilíře důchodového systému České republiky.

Konzervativní fond

Konzervativní fond bude mít dle očekávaného zhodnocení menší výnosnost než fond dluhopisový. Vložený kapitál se tedy bude zhodnocovat pomalejším tempem a ani v případě nejmladších ročníků nedosáhne hraniční příjem hodnoty minimální mzdy, tj. 8 000 Kč. U ročníku 1951 se hraniční příjem opět zastavil na hodnotě 22 000 Kč, stejně jako u fondu dluhopisového. Je to způsobeno tím, že u starších ročníků nemá vložený kapitál tolik času se zhodnotit jako u mladších ročníků a důležitější roli hraje výše vložené částky oproti míře zhodnocení úspor a především nízké snížení penze z průběžného systému při přechodu do fondového.

Vyvážený fond

Křivka grafu vyváženého fondu klesá mnohem strměji než u fondu dluhopisového či konzervativního. Je to způsobeno vyšším očekávaným zhodnocením úspor v tomto vyváženém fondu, a zatímco u nejstarších ročníků, kde má zhodnocení úspor na celkově naspořenou částku malý vliv a nedochází zde k posunu hraniční částky, u mladších ročníků tak vede k dosažení minimální mzdy jako hraniční částky již pro ročníky 1971 a mladší. Jako minimální investiční horizont pro výběr tohoto fondu je doporučeno 5 let, což odpovídá ročníkům 1955 a mladším.

Dynamický fond

U dynamického fondu je pokles přímky ještě strmější, daný vyšším zhodnocením než u fondu vyváženého. Minimální mzdy jako hraniční částky pro přestup do II. pilíře zde dosahují ročníky 1966 a mladší. Minimální investiční horizont je zde doporučen 10 let, což odpovídá ročníkům 1960 a mladším. V tomto modelu není počítáno s možností zamykání výnosů realokací do méně rizikových aktiv v posledních letech účasti ve II. pilíři. Při tomto zamykání se celkový výnos II. pilíře sníží a křivka hraničního příjmu by se posunula doprava.

Dle doporučeného investičního horizontu je konzervativní fond vhodný pro ročníky 1951 až 1953. Při dosažení počítaného zhodnocení je vhodné do něho vstoupit při výši hrubé měsíční mzdy 22 000 Kč a více. Dluhopisový fond je dle doporučeného investičního horizontu vhodný pro ročníky 1953 až 1955. Těmto ročníkům odpovídá hrubá měsíční mzda ve výši 20 000 Kč až 21 000 Kč a vyšší. Vyvážený fond je dle doporučeného investičního horizontu zase vhodný pro ročníky 1955 až 1960. Těmto ročníkům odpovídá hrubá měsíční mzda ve výši 15 000 Kč až 19 000 Kč. A poslední dynamický fond je dle doporučeného investičního horizontu vhodný pro všechny ročníky 1960 a mladší. Pro ročník 1960 je hraniční částkou hrubá mzda ve výši 13 000 Kč, ta s každým mladším ročníkem klesá až k ročníku 1967, kde dosáhne minimální mzdy (nyní 8 000 Kč).

Vezmeme-li v úvahu, že plánovaná důchodová reforma je určená především pro účastníky mladší 35 let, narozené v době přestupu (1. ledna 2013) v roce 1978 a později, je po posouzení investičního horizontu pro všechny vhodné investovat v rámci dynamického fondu. Hraniční částkou při 100% výkonnosti v tomto fondu pro tyto ročníky je 8 000 Kč, čili minimální mzda. Přestup do II. pilíře v rámci penzijního systému ČR je tedy z primárně cílených skupin obyvatel vhodný pro všechny.

Jak se změní struktura výhodnosti vstupu do II. pilíře v případě nenaplnění očekávaného zhodnocení fondů? Dočtete se v příštím článku Lukáše Jeníčka.