CZK/€ 25.355 +0,10%

CZK/$ 24.337 +1,15%

CZK/£ 30.464 +0,17%

CZK/CHF 27.279 +0,12%

03. 07. 2015

0 komentářů

Subjekty:

Růst ekonomiky střední a východní Evropy v roce 2015 je částečným překvapením

 


 

Zatímco ve střední Evropě se růst upevnil, v Turecku zůstává nevýznamným a téměř nepostřehnutelným je i na západě Balkánu. To je jedno z klíčových zjištění v nejnovější čtvrtletní zprávě pro CEE, kterou každé čtvrtletí vydávají UniCredit Economics & FI/FX Research a která je věnována ekonomické aktivitě v regionu. Rusko a Ukrajina se nadále potápějí hlouběji do recese, jelikož vliv pádu cen komodit ještě umocnily jejich vzájemné geopolitické napětí a související sankce proti Rusku.

Vyhlídky na růst se stále více rozcházejí

Nehledě na obecně příznivé globální vyhlídky se růst výkonu s ohledem na výsledky za 1. čtvrtletí tohoto roku v podoblasti CEE stále více liší. Nové členské země EU ve střední Evropě (EU-CEE[1]) nejvíce těžily ze své hlubší integrace do eurozóny. Na rozdíl od posledních let měl odraz k růstu mnohem rozsáhlejší základy. Vázané investice těžily z lepších prorůstových vyhlídek a soukromá spotřeba se nakonec odlepila ode dna v reakci na zlepšující se trh práce, rostoucí skutečné příjmy a ukončování mnohaletého procesu oddlužování, který začal jako následek globální finanční krize v roce 2008. Výsledkem je, že růst tohoto regionu pravděpodobně v průměru přesáhne 3 procenta a bude více udržitelný a méně závislý na zahraniční poptávce.

Změna HDP v %

Předpověď pro 2015

Předpověď pro 2016

Členské státy EU

Bulharsko

2.1

2.4

Chorvatsko

0.3

0.8

Polsko

3.8

3.9

Rumunsko

3.7

3.4

Slovensko

3.2

3.3

Slovinsko

2.3

2.2

Česká republika

3.8

2.7

Maďarsko

3.2

2.9

Kandidáti na členství v EU a další

Bosna a Hercegovina

2.0

3.5

Rusko

–3.4

–1.6

Srbsko

0.2

1.5

Turecko

2.7

2.4

Ukrajina

–13.0

2.0

 

„Podoblast EU-CEE také těží z virtuální absence makroekonomické nerovnováhy. Inflace téměř neexistuje, běžné účty jsou v rovnováze nebo v přebytku, daňové deficity jsou dobře ukotveny pod 3 procenty HDP a místní bankovní systémy, které jsou ve velké míře ve vlastnictví zahraničních majitelů, jsou v zisku a likvidní,“ říká Lubomir Mitov, hlavní ekonom skupiny UniCredit pro oblast CEE. „Z tohoto důvodu je rizikové vnímání trhů nízké a flexibilita politiky je mnohem větší než kdekoli jinde, s malou či nulovou potřebou dalšího finančního narovnání.“ 

Naopak, fiskální politiky v Srbsku i Chorvatsku zůstanou brzdou růstu. Obě země mají rozpočtový deficit na úrovni přibližně 5 % HDP a státní dluh přesahující 80 % HDP. Chorvatsko se jako člen Evropské unie zavázalo v rámci nařízení k postupu při nadměrném schodku státního rozpočtu snížit deficit svého rozpočtu, zatímco Srbsko se zavázalo k podobnému kroku na základě dohody s Mezinárodním měnovým fondem. Horší integrace a slabší investiční prostředí společně s restriktivními rozpočtovými politikami budou hlavními důvody, proč Chorvatsko a Srbsko nebudou profitovat z pozitivního vývoje v eurozóně tak, jako ostatní členové Evropské unie v regionu. I přesto ale výzkumníci z UniCredit očekávají, že se Chorvatsko v letošním roce dostane z recese. Srbsko by se mělo také vrátit k růstu, ale ten bude na nízké úrovni, pod jedním procentem. V Turecku bude v roce 2015 růst nadále ochabovat z důvodu politické nestability, vyšší volatility trhu a velmi slabého exportu. 

Rusko a Ukrajina letos zůstanou v recesi z kombinace důvodu: pád cen komodit, dlouhodobá strukturální rigidita a důsledky konfliktu na východní Ukrajině. Nicméně ekonomický výhled je pro každou zemi značně odlišný. Na Ukrajině nyní skutečný HDP pravděpodobně poklesne až o 12 či 13 procent a jakékoli oživení je podmíněno zajištěním dodatečných oficiálních financí a dosažením trvalého řešení situace na východě země. V Rusku se recese zdá být mírnější, ale potrvá mnohem déle. To by se mělo projevit nejen stabilizací cen ropy a rublu, ale také zpožděnou reakcí na propad poptávky. Zároveň se zdá, že vyhlídky na obrat k lepšímu jsou tlumeny dlouholetou strukturální slabostí a následky mezinárodních sankcí.

Zvýšení úrokových sazeb Federálním rezervním systémem (Fed) může zpochybnit růst některých zemí CEE kvůli globální ochotě nést riziko  

Rizika poklesu v regionu ale zůstávají velká. Některá z nich by mohla ovlivnit celou oblast CEE, některá by mohla mít spíše omezenější dopad. Spolu s globálními riziky je pro oblast klíčové možné obnovení zpomalení v Evropě a dopad chystaného zvýšení úrokových sazeb ze strany Federálního rezervního systému. Možné obnovení bojů na Ukrajině a situace v Řecku jsou pak dvě rizikové události s omezenějším dopadem. „Podle našeho názoru je pravděpodobnost zpomalení v Evropě nízká, ale cítíme, že trhy mají tendenci podhodnocovat případný vliv zvýšení úrokových sazeb Fedu na globální ochotu nést riziko a kapitálové toky u rozvíjejících se trhů,“ uvedl Lubomir Mitov. Vliv sazeb Fedu bude mít více variant a mohl by se měnit podle makroekonomické zranitelnosti každé jednotlivé země.  

Možné zesílení bojů na Ukrajině nebo odchod Řecka z EU budou mít pravděpodobně relativně omezený škodlivý vliv na země, které tímto děním nebudou přímo zasaženy. Obnovení nepřátelství na Ukrajině by nejvíce zranilo právě Rusko a Ukrajinu, pokud by se nadále přerušovaly dodávky zemního plynu. Odchod Řecka z EU by zasáhl trhy v sousedících zemích, ale rozsáhlejší dopad by měl být odvrácen lokálními pobočkami řeckých bank s dobrou ochranou před věřiteli.



[1] Podoblast EU-CEE zahrnuje pobaltské země, Bulharsko, Českou republiku, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Maďarsko.

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů


Související články

Revoluce v AI – pohled napříč sektory

Od poloviny 50. let 20. století jsme byli svědky tří období výrazného růstu produktivity, která byla poháněna zaváděním nových technologií, konkrétně mainframů, osobních počítačů a webových prohlížečů. Nyní stojíme na prahu další technologické revoluce, přičemž je jasné, že umělá inteligence (AI) představuje nové technologické paradigma, které by […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

15. 11. 2024

Na jaké současné geopolitické krize se v dnešní době zapomíná a jak ovlivňují finanční trhy?

Zatímco některé geopolitické konflikty, například na Blízkém východě a ve východní Evropě, dominují titulkům novin, jiné regionální krize nemusí být z evropského pohledu tak viditelné, a přesto mohou mít významný dopad na finanční trhy. Tyto „neviditelné” konflikty nebo napětí často ovlivňují určitá odvětví nebo regiony a vytvářejí […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

14. 11. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *