CZK/€ 25.330 +0,16%

CZK/$ 24.057 +0,45%

CZK/£ 30.413 +0,26%

CZK/CHF 27.245 +0,62%

Text: Petr Zámečník

03. 05. 2012

0 komentářů

Gernot Dieter Griebling: S přijetím eura nespěchejte

 


 

Jaký je váš názor na příčiny krize v eurozóně? Co bylo hlavní příčinou vzniku krize?

Jsou dva hlavní spouštěče krize. Prvním jsou rozdíly v konkurenceschopnosti mezi jádrem, tj. ekonomicky silnými zeměmi eurozóny a periferními zeměmi, které ztratily konkurenceschopnost zejména v porovnání s Německem. Jejích mzdy vzrostly příliš rychle a produktivita práce za nimi zaostávala.

Po vzniku eurozóny nebyly žádné rozdíly v úrokových sazbách dluhopisů mezi jednotlivými zeměmi. Bylo na všechny země nahlíženo jako na země se stejnou úvěrovou kvalitou. Trh nerozlišoval vůbec mezi Německem a zeměmi jako Portugalsko, Itálie a další. A to vedlo k příliš velkému zadlužování některých zemí na jedné straně a na druhé straně, zejména v Irsku a Španělsku, k vysokému zadlužování soukromého sektoru a k vytvoření bubliny na realitním trhu s vrcholem v letech 2007 až 2008, což vedlo k problémům bankovního sektoru.

Podle toho, co říkáte, má podíl na vzniku krize v eurozóně do značné míry i soukromý sektor a investoři, kteří nerozlišovali mezi bonitními a méně bonitními zeměmi…

Ano. To je přesně ono. Trhy nerozlišovaly mezi Německem jako věřitelem a Itálií či Řeckem. To učinilo půjčky velmi levné pro periferní země, které mohly na finančních trzích snadno financovat své výdaje. Tyto země byly zvyklé na úrokové sazby kolem 7 % ve svých lokálních měnách před vstupem do eurozóny. A po vstupu do eurozóny získaly kredibilitu srovnatelnou s Německem v čele s Bundesbank za dob německé marky.

Periferní země si na základě levného financování začaly půjčovat příliš mnoho. Netýkalo se to ale jen veřejného sektoru. K vysokému zadlužování se zejména v některých zemích, jako je Irsko či Španělsko, přidal i soukromý sektor.

REKLAMA

Je nejtěžší část krize eurozóny již za námi, nebo nás ještě čeká?

To je poměrně složitá otázka, na kterou nelze odpovědět se 100% jistotou. Soudím, že nejhorší je již za námi a že nejhorší část krize byla v posledním čtvrtletí loňského roku. K tomuto přesvědčení mě přivádí, že ECB vstoupila do financování likvidity bankovního sektoru formou repo operací a koupila tím čas.

Zároveň byl již uzavřen fiskální pakt podepsaný na summitu EU a na základě něj již probíhají znatelné reformy v Itálii a Španělsku.

Fiskální pakt je ale velmi podobný Maastrichtským kritériím, která byla také přijata, ale nebyla dodržována.

To je pravda.

Fiskální pakt dává jasný závazek. Podepsaly ho i země, které jsou součástí Evropské unie, ale nejsou součástí Evropské měnové unie. Jen některé země, jako Velká Británie, fiskální pakt odmítly. Ale i ony s idejemi paktu souhlasí.

Fiskální pakt posouvá Evropskou unii k větší fiskální integraci. Rozpočty zemí budou posílány do Bruselu, který bude mít možnost intervenovat před novými požadavky na úvěrování, než o nich rozhodne místní vláda a parlament. Je to silný závazek k posunu k větší fiskální integraci a vzdání se alespoň části fiskální suverenity.

REKLAMA

Jak vidíte budoucnost eura a eurozóny? Řekl jste, že se Evropa posouvá k větší fiskální integraci. Co bude další krok? Přežije euro, nebo se rozpadne?

Podle mého názoru přežije, protože vlády všech klíčových zemích v eurozóně vědí velmi dobře, že rozpad eurozóny by byl prohrou pro všechny členské státy.

Na konci cesty bude Evropa více integrovaná a nakonec možná vznikne evropské ministerstvo financí a bude vydávat evropské vládní dluhopisy.

Je tento závěr politicky přijatelný všemi zeměmi v eurozóně? Nebo je tento vývoj prostě nevyhnutelný?

Toto není cíl, který by byl dosažitelný ve dvou či třech letech. Euro jako běžná měna také nevznikla za pár let. Její myšlenka se zrodila již v 80. letech minulého století. Byl to projekt, který postupoval krok za krokem. Jedním z kroků byl např. evropský volný trh, který vznikl v roce 1993. A po malých krocích jsme se blížili větší a větší integraci a přesouvali části národních pravomocí do Bruselu.

Zůstane součástí eurozóny také Řecko?

Řecko je z mého úhlu pohledu velmi unikátní problém. Bude záležet jen na jeho vlastním rozhodnutí, zda zůstane v eurozóně v příštích dvou až třech letech. Proč jsem ale skeptický k setrvání Řecka v eurozóně, je, že Řecko ztratilo cenovou konkurenceschopnost vůči ostatním členům eurozóny. A pokud se nestane levnější ve všech aspektech, nemá příliš mnoho šancí k ekonomickému růstu.

REKLAMA

Bankrot země je doprovázen devalvací národní měny vůči americkému dolaru a dalším pevným měnám. Řecko tuto možnost ale nemá. Kdyby ji mělo, během dvou až tří let by opět nastoupilo cestu k růstu.

A co další země jako Itálie či Španělsko. Představují hlavní problém zbytku eurozóny, nebo vidíte jiné, větší problémy?

Portugalsko je pod záchranným deštníkem až do roku 2014. Pravděpodobně Portugalsko získá další balíček. Přinejmenším se o této možnosti již diskutovalo. První záchranný balíček obsahoval 78 mld. EUR.

Itálie a Španělsko jsou země, které jsou příliš velké na to, aby trhy uznaly za důvěryhodný jakýkoli záchranný balík.

Nyní je nejnebezpečnější situace ve Španělsku, kde se kombinuje recese a obtíže bankovního sektoru s ohroženými úvěry a klesajícími cenami nemovitostí. Španělsko je příliš velké na to, aby byly tyto ohrožené úvěry sanovány.

Jak vidíte aktuální situaci ve Francii? Ta bývá také označována za rizikovou…

Francie je podle většiny ratingových agentur oceněna ratingem AAA. Jen jedna ratingová agentura ji označila ratingem AA+. Co přivádí trhy k nervozitě, jsou prezidentské volby ve Francii. První kolo proběhlo před 14 dny, další je tento víkend 6. 5. 2012.

Hlavní favorit socialista François Hollande již naznačil, že chce některé reformy dosavadního prezidenta Nicolase Sarkozyho vrátit zpátky, zejména v oblasti penzí. Nicolas Sarcozy zvýšil věk odchodu do penze na 62 let a Hollande slíbil vrátit ho zpět na 60 let. Trhy takový krok neakceptují, budou panikařit a zvýší se úrokové rozpětí mezi úroky dluhopisů v Německu a ve Francii.

Úvěrové podmínky Francie jsou nyní nejpříznivější za posledních 50 let. Ale když vezmou zpět všechny reformy, trhy začnou panikařit a náklady financování Francie se zvýší.

Měla by Česká republika přijmout euro, nebo raději podržet českou korunu?

Nyní je Česká republika v poměrně pohodlné pozici. Prochází krizí eurozóny bez vážnějších škod. Česko může počkat, až bude krize vyřešena, a pak se k eurozóně připojit. Nyní nemá potřebu se připojovat. Pokud by se připojilo nyní, bylo by automaticky zahrnuto mezi země poskytující garance a financující záchranné operace.

Problémem pro Česko by mohlo být, kdyby česká koruna posilovala příliš mnoho, což by snížilo konkurenceschopnost české ekonomiky. Ale k tomu aktuálně nedochází.

Děkuji za rozhovor.

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů


Související články


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *