Ochrana spotřebitele? Jenom když se to zrovna hodí!

Nově uzákoněný tzv. druhý pilíř penzijního systému, tedy důchodové spoření, bude představovat zcela nový finanční produkt. Je sice postaven na běžných fondech, jaké si dnes můžeme koupit např. v podobě otevřených podílových fondů, nicméně obsahuje dva nové významné prvky. Tím prvním je možnost do tohoto systému vyvést 3 % svého vyměřovacího základu z průběžného systému a vytvořit si tak osobní účet, který lze mimo jiné i dědit. To vše za podmínky, že si k těm 3 % stávajícího pojistného přidáme 2 % navíc a dobrovolně si tak snížíme svůj současný příjem ve prospěch zajištění příjmu v postproduktivním věku.

Druhým zcela novým prvkem tohoto produktu je nemožnost smlouvu jakkoliv vypovědět nebo od ní odstoupit. Takový finanční produkt zatím na trhu neexistuje. Z hlediska stability systému je to opatření pochopitelné. Nepochopitelné ovšem je, že tuto možnost nebude klient mít ani na samém začátku – zákon neobsahuje žádnou (ani minimální) ochranou lhůtu, ve které by si klient mohl podpis smlouvy o důchodovém spoření rozmyslet a své rozhodnutí změnit. 

Takovéto „ochranné“ lhůty jsou přitom zcela standardním prvkem ochrany spotřebitele. Právní úprava pojistné smlouvy obsahuje již mnoho let ochrannou dvouměsíční lhůtu, ve které lze smlouvu vypovědět se zkrácenou osmidenní výpovědní lhůtou. Přitom každou pojistnou smlouvu lze vypovědět i následně vždy k jejímu výročí, nejde tedy o smlouvu na celý život. Přesto zde ochranná lhůta uzákoněna je.  Nově byla nedávno ochranná lhůta uzákoněna i u spotřebitelského úvěru, přičemž ani to není produkt na celý život.

A nyní tu máme důchodové spoření – smlouvu na celý ekonomicky aktivní život a ochranná lhůta žádná! Najednou se ochrana spotřebitele nehodí, protože by bylo třeba se trochu více zamyslet nad systémem registrace smluv. Přitom je snad každému jasné, že zejména na počátku roku 2013, kdy nebude povinná odborná zkouška, se distribuce nepochybně chytnou různí příležitostní prodejci čehokoliv a budou smlouvy prodávat systémem „po mně potopa“. Co je platné, že mohou (možná) dostat následně pokutu od ČNB, když pro klienta už nebude cesty zpět!

Na rozdíl od Slovenska máme systém II. pilíře spolufinancovaný, nevratný podpis tedy znamená nevratné navýšení pojistného o 2 procentní body, tedy reálné snížení čisté mzdy. Uvědomí si to každý, kdo bude smlouvu podepisovat, nebo se to dozví až z nejbližší výplatní pásky? Obávám se, že druhá varianta nebude ojedinělá. Co si takový klient pak vezme na tom, kdo mu smlouvu předložil a tuto podstatnou informaci mu nesdělil? Vůbec nic!

^REKLAMA

Je tedy bohužel skutečností, že zatímco někdy jsou pod záminkou ochrany spotřebitele vymýšlena až neuvěřitelná ustanovení zákona, tak jinde, kde by to bylo opravdu namístě, najednou není spotřebitele třeba systémově chránit a je odkazováno na povinnost zprostředkovatele poskytnout úplné předsmluvní informace. A když je náhodou neposkytne nebo je klient nepochopí, má klient navždy smůlu, ledaže by o neplatnosti smlouvy rozhodl soud. Takový spor ovšem vyhraje málokdo, protože zpravidla neunese důkazní břemeno, že mu nebyly informace opravdu poskytnuty. Nehledě na čas a náklady s žalobou spojené.

Proto by měla možnost od smlouvy odstoupit v přiměřené lhůtě bez uvedení důvodů zcela zásadní význam a předešla by mnoha sporům a negativním emocím. V současné době se projednává tzv. technická novela legislativy důchodové reformy, bohužel návrh AFIZ na zavedení ochranné lhůty MF neakceptovalo.

Autor je generální sekretář AFIZ