Jak chce nakupovat generace Y nebo Z?

Během jediné generace nakupování zcela změnilo svou tvář. Tradiční modely přestaly platit. Už nerozhoduje otevírací doba obchodů ani pobídky „kup teď“. Nakupování se proměnilo ve formu zážitku, který si zejména mladá generace touží užívat 24 hodin denně. Klíčovou roli hrají doporučení od známých na sociálních sítích. Stále důležitější jsou i personalizované nabídky ušité každému zákazníkovi na míru.    

Zákazník se musí bavit

Platí to zejména v online prostředí, kde se na základě různých algoritmů a chování na sociálních sítích spotřebitelům zobrazují „na tělo“ přizpůsobené nabídky. Tuto formu péče pak spotřebitelé stále častěji očekávají i v dalších prodejních kanálech.

„Z naší studie ‚Budoucnost obchodu‘ vyplývá, že 32 %[1] mladých označovaných jako ‚Millenials‘ (‚mileniáni‘) přímo vyžaduje, aby je obchodníci – ať už v e-shopech nebo kamenných prodejnách – nějak zajímavě oslovili, překvapili či potěšili,“ uvádí Marcel Gajdoš, regionální manažer Visa Europe pro Českou republiku a Slovensko.

Rozhoduje počet „lajků“

Najít zboží na Pinterestu nebo Instagramu, nechat si poradit od kamarádů na Facebooku, vyfotit si v obchodě selfie, sledovat počty „lajků“, poté koupit – v obchodě nebo online. Možná. Zhruba tak se dnes mladí lidé velmi často o nákupu rozhodují. Důležitost sociálních sítí v rozhodovacím procesu dokládají i statistiky uveřejněné v rámci studie Visa Europe:

^REKLAMA

• 66 %[2] respondentů z generace Y (dětí narozených v letech 1986 až 1995) a Z (dětí narozených po roce 1995) uvedlo, že svůj nákup konzultují s přáteli prostřednictvím sociálních sítí;

• 39 %[3] dotázaných potvrzuje, že sociální sítě využívají jako zdroj informací před nákupem.

Zásadní roli začínají hrát sociální sítě také v budování loajality zákazníka. Ten se o koupi jakéhokoli produktu víc než kdy dřív rozhoduje na základě toho, jaké sympatie tím získá u svých přátel. Obchodníkům tak chování zákazníka na sociální síti zase umožňuje personalizovat svůj přístup a individuálně jej odměnit třeba za to, že nasdílí fotografii s jeho produktem.

Nákupy jedině s chytrým telefonem v ruce

Chytré telefony se při nakupování stávají absolutní nezbytností. Potvrzují to statistiky, podle nichž 82 %[4] jejich majitelů využívá svá zařízení při rozhodování o nákupu přímo v místě prodeje.

^REKLAMA

Další statistika Visa Europe uvádí, že více než třetina evropských uživatelů chytrých telefonů použila mobilní zařízení k nákupu produktu poté, co si jej prohlédli v kamenném obchodě. Naopak 59 % respondentů uvedlo, že mobilní telefon využívají k vyhledávání informací o produktu předtím, než si ho jdou fyzicky prohlédnout do obchodu.

„Chytré telefony vytvářejí most mezi online a offline prostředími, která v současnosti fungují jako spojené nádoby. Obchodníkům na základě chování zákazníka v online prostředí umožňují oslovit je například se zajímavou nabídkou v okamžiku, kdy procházejí kolem kamenného obchodu,“ upozorňuje Marcel Gajdoš a dodává: „Další významnou přidanou hodnotou těchto zařízení je možnost jednoduše, pohodleně a rychle zaplatit, což v naší nedávné studii o mobilním placení[5] ocenilo 43 % respondentů.“

Biometrie je žádanou novinkou

Pokud jde o placení chytrými telefony, mladá generace je bezkontaktnímu pípnutí namísto operování s hotovostí či kartou více než nakloněna. V otázkách bezpečnosti navíc fandí jakýmkoli technologickým inovacím včetně bioemtrického ověřování plateb (například otiskem prstů). Z průzkumu asociace Visa Europe mezi spotřebiteli ve Velké Británii vyplynulo, že více než tři čtvrtiny respondentů z generace Z (76 %) by takové řešení uvítaly.

„Visa Europe dělá maximum pro to, aby pro podobné inovace připravila potřebnou infrastrukturu, a troufám si tvrdit, že už nyní jsme na novou generaci plateb výborně připraveni. V Evropě je už nyní více než 2,6 milionů bezkontaktních platebních terminálů. Jen v minulém roce se jejich počet ztrojnásobil, takže třeba v porovnání s USA aktuálně v Evropě provozujeme více než desetinásobek bezkontaktních terminálů. Evropa jednoznačně udává směr,“ uzavírá Marcel Gajdoš.

^REKLAMA