Náhrada zákona o kolektivním investování slibuje přílišnou regulaci

Jak již z názvu navrhovaného zákony vyplývá, MF se opět vrací k názvu zákona o investičních společnostech a investičních fondech, který definoval oblast kolektivního investování od roku 1992 a po několika novelách až do roku 2004, kdy byl přijat zákon o kolektivním investování. Ten pak opět prošel více než desítkou novel, které však byly podle MF stále pouze dílčího charakteru a bylo těžké jej přizpůsobovat změnám na trhu, bez výrazných změn.

Nový zákon by tedy měl ctít ducha předcházejících dvou úprav, a zároveň by měl implementovat směrnice EU (AIFMD, UCITS IV, zohledňovat by měl také dosud nepřijatou UCITS V) a také se „poučit“ z právních uprav v zemích, kde má podnikání ve sféře investičních fondů největší tradici a je nejpropracovanější. Příkladem pro nový zákon v ČR je tak kromě základních směrnic EU zejména právní úprava Lucemburska a v menší míře také Malty, Velké Británie a Irska.

První změnou oproti stávající úpravě bude rozlišování mezi obhospodařováním a administrací podílových fondů. Obhospodařovatel bude mít na starosti portfolio management a řízení rizik, administrátor pak právní, účetní a daňové služby, oceňování, marketing, plnění informačních povinností apod. Jde o to, aby společnost, která obhospodařuje fond, mohla odpovědnost za některé administrativní úkony převést na administrátora. Zákon počítá se vznikem administrátorů bez oprávnění k obhospodařování, ale umožní vykonávat tuto činnost také investičním společnostem, které budou mít povolení k obhospodařování i administraci. Administrátorem ale bude moci být pouze společnost českého práva (s výjimkou standardních fondů ze zahraničí). To by mělo být zárukou toho, aby nebyly činnosti prováděné administrátorem na základě outsourcingu vykonávané zahraničními společnostmi. Podle autora návrhu by to mělo podpořit domácí trh, protože i zahraniční správcovské společnosti by mohly svěřovat administrativní činnosti českým společnostem a došlo by také ke zvýšené transparentnosti, protože tyto činnosti by vykonávaly specializované společnosti splňující náročná kritéria domácího regulátora.

Významné změny by měly podle nového zákona nastat také v oblasti fondů kvalifikovaných investorů, které by měly tvořit samostatnou skupinu fondů, oddělenou od fondů kolektivního investování. Zde vychází nový zákon z evropské směrnice o správcích alternativních investičních fondů (tzv. AIFMD), která má za cíl vyšší regulaci dosud relativně málo kontrolované oblasti kolektivního investování. Novinkou je zavedení nových právních forem, tzn. vedle dosud používaných forem, jako jsou a.s., s.r.o., evropská akciová či družstevní společnost apod., to budou akciová společnost s proměnlivým kapitálem a komanditní společnost na investiční listy. Bude zavedena hranice 100 milionů eur v majetku fondu, která bude rozdělovat fondy na ty, které budou muset mít povolení ČNB (nad limitem) a ty, u nichž bude uplatňován pouze registrační princip.

Součástí návrhu pak bude také novela zákona o daních z příjmů. 5% daň z příjmu právnických osob by pak měly uplatňovat pouze fondy kolektivního investování, jejichž akcie nebo podílové listy byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, dále otevřené podílové fondy, podfondy akciových společností s proměnlivým kapitálem a také určité zahraniční fondy nebo podfondy. Pro ostatní fondy bude platit standardní sazba daně z příjmů právnických osob, tedy v současné době 19 %.

^REKLAMA

Rozporuplné názory

Podle diskusí odborné veřejnosti je tento nový zákon na jedné straně přijímán pozitivně, protože může snížit administrativní zátěž a rovněž může pomoci přilákat některé správce fondů do ČR. Zejména v době, kdy není daleko platnost směrnice, podle níž všechny hedge fomdy, nebo fondy private euity apod., spravující peníze od investorů v EU, budou muset přesídlit do zemí Evropské unie.

Na druhou stranu se ale objevují kritiky, že zákon je příliš rozsáhlý a komplikovaný a zbytečně kombinuje úpravu v oblasti kolektivního investování pro retailové investory s oblastí alternativních a speciálních fondů, určených pro kvalifikované investory. Nová norma je tak v některých pasážích zbytečně podrobná a přichází s regulací nad rámec evropských směrnic, které implementuje.

Snahu o větší regulaci je sice možné na jednu stranu pochopit, protože MF jako předkladatel návrhu počítá s tím, že znalost finančních trhů a potažmo investic je v ČR stále ještě poměrně špatná. Regulace by tak měla působit jako ochranný prvek pro méně zkušené investory. Na druhé straně je ale potřeba si dávat pozor na jednu věc, kterou nedávno zmiňoval analytik České spořitelny, David Navrátil v Lidových novinách. Přílišná regulace, resp. regulace obecně přináší většinou falešný pocit bezpečí, který může mít v konečném důsledku opačný efekt. Určitá míra rizika je v každém směru k dobru, protože nutí lidi k opatrnosti a v případě investic k rozumnému chování, přičemž regulace přináší zdání bezpečí bez rizika.

Co na to poradci?

Podílové fondy všeho druhu jsou samozřejmě oblíbeným nástrojem také v nabídkách finančních zprostředkovatelů, nový zákon ale podle všeho na finančně poradenský byznys velký dopad mít nebude. Podle Ing. Evy Poláchové, ředitelka Analytického centra OVB a Akademie vzdělávání, „návrh zákona o investičních společnostech a investičních fondech neřeší  přímo oblast distribuce  investičních nástrojů. Myslíme si však, že může v rozumné formě aplikace pro nás být  přínosem  zejména v oblasti  sdělování klíčových informací fondem nebo investiční společností. Otázka na možný vliv tohoto znění zákona na trh je ve chvíli formování zákona, kdy návrh prochází diskuzí a může se tak finální verze velmi výrazně lišit, předčasná. Dovolím si však poznámku, že implementací evropských směrnic někde až nad jejich rámec, mi připomíná jeden z typických rysů české povahy, kterým je přizpůsobit cosi nad rámec vzoru.“

^REKLAMA

Stanislav Holeš z právního oddělení Partners Financial Services si myslí, že „návrh zákona sice navazuje na dosavadní právní úpravu kolektivního investování, zároveň však přináší řadu věcných i terminologických novinek; finanční trh jako celek bude muset v každém případě vyvinout značné úsilí, aby se jim přizpůsobil. Na výkon zprostředkovatelské činnosti na finančním trhu by nicméně návrh bezprostřední dopad mít neměl.“

Výrazných změn by se kromě zmiňované možnosti oddělení administrátora a obhospodařovatele neměly dočkat ani investiční společnosti. „Pokud jde o oblast kolektivního investování, respektive obhospodařování a administrace podílových a investičních fondů, měl by dle MF návrh zákona přinést do českého prostředí, kromě implementace směrnice AIFM, nové možnosti a postupy pro správu investic, po vzoru zejména lucemburské právní úpravy. Pro stávající subjekty kolektivního investování, zejména investiční společnosti obhospodařující standardní fondy, by měl návrh zákona znamenat minimální změny v jejich dosavadní činnosti. Doufáme, že se zákonodárci podaří tyto značně ambiciózní cíle vzájemně sladit a naplnit,“ říká Stanislav Holeš.