Vláda zakročí proti pseudoporadenství. Opravdu?
Nikdo nováčky neobeznámí se skutečností finančních a profesionálních (ne)úspěchů jejich stávajících kolegů, ani jim nepředá potřebné znalosti o finančním trhu. Mnozí tak podlehnou vábení realitu zkreslujících uvítacích seminářů, většina složí bez problémů povinnou zkoušku znalostí u ČNB, o jejíž obtížnosti svědčí průměrná úspěšnost uchazečů 98 %, a započnou s poradenstvím.
Mnozí z klientů těmto rádoby poradcům uvěří a bez promyšlení uzavírají jejich prostřednictvím nevýhodné smlouvy, které mají velmi „specifické“ podmínky. Například uzavření investičního životního pojištění je atraktivní zejména pro poradce, jehož provizi povětšinou tvoří klientovy vklady v prvních dvou letech. Atraktivita pro klienta, který vše platí, je již daleko menší. IŽP se mu vyplácí teprve po deseti a více letech pravidelných měsíčních splátek, přičemž reálná životnost těchto smluv je kolem dvou až tří let – po tolika letech se totiž většina klientů smlouvu na IŽP rozhodne vypovědět. Výsledek je více než zřejmý.
Je velmi šťastné, že se naše vláda o tento problém začala konečně zajímat. Zároveň považuji za velmi nešťastné, že tak činí teprve nyní. Nejpodstatnější je otázka, jak budou konkrétní změny vypadat. Na vládě se v těchto dnech objeví návrh zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech. Je v něm zcela správně vytknut nebývale vysoký počet (115 000!) zprostředkovatelů finančních produktů v celé ČR oproti sousedním zemím, jejich všeobecně nízká profesionální příprava a také to, že tisíce lidí s povolením od ČNB se pravidelně poradenské činnosti nevěnuje, ale evidentně pracuje ještě ve zcela jiném oboru.
Nedostatečný právní řád má na tomto tristním stavu finančního trhu značný podíl. Návrh zákona obsahuje celou řádku variant změn, není však stále jasné, zda a nakolik bude konečná podoba dokumentu v současné situaci prospěšná. Limitováním a zprůhledněním provizí pro poradenské společnosti se dá dosáhnout mnohého, přičemž zprůhledněním provizního systému pojišťoven bychom mohli dosáhnout principiálně lepší informovanosti klientů o tom, za co vlastně platí, a současně by bezpochyby posílil konkurenční prostředí na našem trhu. Z tohoto kroku by jednoznačně profitovali klienti.
Současně by zřejmě došlo k tvrdému střetu zájmů těch, kteří tuto práci dělají dobře již dnes, a těmi, kteří si z ní svými amorálními praktikami udělali zlatý důl. Pokud by tedy došlo k pouhému zavedení limitů provizí, došlo by ze strany nesolidních zprostředkovatelů k ještě větším manipulacím s náklady pojišťoven. Stejných následků se ostatně obávám i v případě druhého pilíře důchodové reformy.
REKLAMA
Velký význam spatřuji také v možnosti zavedení standardizovaného ukazatele nákladovosti pojistného produktu. Pokud by prošla tato varianta zákona, skoncovali bychom s velkou částí nepravostí ze strany některých pojišťoven. To však nebude vůbec snadný úkol, vzhledem k zájmům těchto společností a jejich akcionářů. Myslím, že nám nezbývá než si počkat na vývoj politického dohadování a doufat v budoucí zásadní a pozitivní změny dnešní fatální situace na trhu. Ty mohou mít zásadní vliv nejen na zprostředkovatele samotné, ale také – a především – na celkovou úroveň finančního poradenství v naší zemi a tím i jeho renomé.
Autor je výkonný ředitel společnosti Stone & belter