ESM s nejvyšším ratingem. Ale na jak dlouho?

O opodstatněnosti vzniku záchranného fondu ESM a jeho pozitivním vlivu na řešení krize v eurozóně se spekuluje prakticky od chvíle, kdy přišli jeho autoři s myšlenkou jeho vzniku. O tom, že fond, respektive jeho zaměstnanci mají až nepřiměřeně velké pravomoci a že jsou prakticky nedotknutelní, psal Miroslav Šimek ve svých článcích „Záchranný fond ESM: O co tu skutečně jde?“ a „ESM: Záchranný fond, nebo černá díra?“. Je skutečně podivné, proč entita, jejíž primárním cílem je řešení problémů zadlužených zemí, disponuje pravomocemi, které jí umožní dělat si cokoli a kdykoli, bez možnosti kontroly a dohledu.

Další stránku, kterou Miroslav Šimek ve svých článcích rovněž zmínil, je finanční otázka. Fond navenek disponuje sumou 700 miliard eur, které mu zajistí získání půjčky ve výši 500 miliard dolarů. Podle ratingových agentur, které ohodnotily fond nejvyšším možným ratingem AAA je právě nízká míra jeho zadlužení jedním z důvodů pro vysoké hodnocení. Je to ale všechno o příslibech. Země do roku 2014 musí zaplatit pouze 80 miliard eur, přičemž dalších 620 miliard ve fondu existuje pouze ve formě závazku, který země splní v případě potřeby. Takže reálně je ve fondu (resp. bude až v roce 2014) pouze něco více než jedenáct procent prostředků, kterými navenek disponuje, a podle nichž se počítá míra jeho zadlužení.

Dalším důvodem pro vysoký rating je skutečnost, že do něj přispívají země EU podle podobného klíče, jako přispívají do ECB a že kredibilita účastníků (zemí eurozóny) je na úrovni, která znamená velmi nízké riziko nesplácení závazků vůči ESM. Hlavní roli zde hrají zejména Německo a Francie, které mají rating AAA a jsou největšími přispívateli do fondu.

Otázkou však je schopnost dostát závazku a zaplatit v dané lhůtě všechny prostředky, které jim přísluší zaplatit, u dalších zemí. Například takové Španělsko, které bude asi první zemí, která služeb EMS využije, má do roku 2014 zaplatit do fondu 9,5 miliard eur, z toho už do patnácti dnů po vzniku fondu do něj musí odvést 3,8 miliard. Na celkové sumě 700 miliard – zmiňované fiktivní sumě – se Španělsko bude podílet sumou 83,32 miliard eur. Přitom se očekává, že v nejbližší době bude potřebovat injekci 40 až 60 miliard eur. A to se nebavíme o Řecku, Portugalsku, Itálii a dalších, kteří přijdou později, protože v případě povinnosti platit do fondu se budou nejspíš muset více zadlužovat a mohou se dostat do problémů.

Zde je ještě jeden háček, a tím je poměrně krátká doba nutná pro splacení závazků. Fond totiž může zemím přikázat zaplatit potřebnou sumu a ty je musí zaplatit do sedmi dnů. V případě nesplnění tohoto příkazu země ztrácí veškeré rozhodovací pravomoci v rámci fondu a navíc ostatní země musí adekvátně své příspěvky zvýšit. V případě výpadku vícero zemí tak ostatní budou muset platit mnohem více, než jim ukládají původní pravidla. A kostky domina začínají padat.

^REKLAMA

S mírnou nadsázkou se dá říct, že se zde opakuje situace, jíž jsme byli svědky před několika lety. I obligace kryté hypotékami měly velmi často nejvyšší rating, protože v nich byly zahrnuty i málo rizikové úvěry s vysokým ratingem, nakonec to ale všechno dopadlo trochu jinak. ESM jako organizace bez jakéhokoli dohledu a kontroly navíc může, podobně jako banky v minulosti, manipulovat se svými výkazy a prakticky nikdo nebude schopen odhalit, jak se fondu daří s prostředky hospodařit.

Kvalitu ratingu ESM dnes určuje několik zemí eurozóny, které mají nejvyšší hodnocení. Jak však agentura Moody’s nezapomněla připomenout, s výjimkou jediné mají všechny rovněž negativní výhled. Další dvě ratingovky už asi zapomněly na dobu před čtyřmi lety, kdy byly celému světu na smích, protože dávaly nejvyšší ohodnocení bezcenným cenným papírům, nebo bankám, které se blížily ke krachu. Zbývá doufat, že tentokrát se černý scénář nenaplní, i mírný pesimismus je asi na místě.