Makléři v bankách opět řádí: Jsou peníze klientů v bezpečí?

"Je možné, že UBS kvůli tomu bude za třetí čtvrtletí ve ztrátě. Ohroženy ale nejsou žádné klientské účty," komentovala ztrátu sama banka. Trhy čtvrteční oznámení o ztrátě 2 mld. USD jediným makléřem banky, který údajně porušil pravidla a prodělal na neschválených transakcí, ocenily akcie banky okamžitým poklesem o 7 %.

UBS ale rozhodně není jedinou bankou, která se kdy s podobným případem setkala. Před třemi lety se podobný případ odehrál ve francouzské Société Générale. Kauza tehdy také nedopadla přímo na klienty banky. Ztrátu 4,9 mld. EUR uhradili akcionáři. Dopad byl ale mnohem širší.

Po oznámení ztráty z neschválených obchodů Jérôme Kerviela, makléře francouzské banky Société Générale, přešly 24. ledna 2008 do omezeného režimu obchodování i akcie její dcerky – Komerční banky. Pro banku samotnou ztráta téměř 5 mld. EUR ve spojitosti s dalšími ztrátami z finanční krize po pádu Lehman Brothers znamenala nedostatek kapitálu a byla nucena vydat nové akcie.

Vydávat akcie v dobách ohromných ztrát vyžaduje upisovat je za výrazně nižší cenu, než jakou by měly za jiných okolností. Société Générale šla s cenou dokonce o 40 % níže, než kolik stály její akcie na burze. Analytici tehdy předpokládali slevu nižší – jen 30 %. Koupit upisované akcie v celkovém objemu 5,5 mld. EUR mohli tehdejší akcionáři banky.

Odhalení ztráty mělo dopad i na generálního ředitele banky Daniela Boutona – odstoupil. Nedopadl ale tak špatně, jako Jérôme Kerviel, který byl v loňském roce odsouzen k pěti letům vězení [1]. Z nich mu ale byly obratem dva roky odpuštěny. Zároveň nesmí doživotně pracovat ve finančních institucích a musí uhradit způsobenou ztrátu. To ale pochopitelně není v silách jednoho člověka, který navíc místo vydělávání na úhradu dluhu sedí za mřížemi.

^REKLAMA

Pro ztráty způsobené makléři nemusíme chodit ani za kopečky. I v Česku se podobný případ, byť nesrovnatelně nižšího rozsahu, již odehrál. Má ale přeci jen několik odlišností: V prvé řadě se jednalo o dva makléře a v druhé ztráta činila „jen“ 1,5 mld. Kč. Nutno ale podotknout, že české banky zpravidla nedisponují tak velkým kapitálem, jaký mají k dispozici velké nadnárodní finanční korporace. A tak i relativně menší ztráta může zabolet.

Klienti se v těchto případech nemají čeho obávat… do značné míry. V celé Evropské unii platí pojištění vkladů, a pokud by některá z bank „výstřelky“ svých makléřů neustála, klienti by dostali peníze z pojištění. Pokud by ale padla banka většího rozsahu, musel by fond pojištění vkladů příslušné země zadotovat její „rodný stát“, a přenesl by tím finanční tíhu na daňové poplatníky. A nutno dodat, že v případě krachu státu by lidé mohli nad svými úsporami tak sloužit zádušní mši.

V bankách ale nedělají „průšvihy“ jen makléři. Naopak. Takové případy jsou poměrně vzácné, byť díky výši škody rozduní tamtamy zpravodajských serverů široko daleko. Přibližně před rokem informovala Monika Hrušová o případu, kdy si bankéřka jedné banky půjčovala na klienty. Takto si přišla na jednom klientovi na 500 tis. Kč.

"Výsledkem mého několikaměsíčního snažení byla informace, že banka mě nijak nepoškodila. Nevysvětlili mi, jak se to vlastně mohlo stát, a ani po třech měsících nemám vyřešený výmaz osobních údajů z registru dlužníků," popisoval poškozený klient peripetie následující po zjištění podvodu. A nebyl jediný.

^REKLAMA

Peníze jsou přesto v bankách v bezpečí. Rozhodně více v bezpečí než doma v šuplíku. Krádeže vloupáním jsou mnohem častější než podvody padlých bankéřů.