Bez rychlé rekapitalizace nejsou dotčené banky solventní a malý problém těchto bank znamená velký problém pro vládu a měnu. Poslední zkušeností se v tomto ohledu stal kyperský bankovní systém. Je-li bankovní systém v poměru k hrubému domácímu produktu příliš velký, hrozí totální kolaps a ohrožení reálné ekonomiky. Vedle Islandu se Kypr stal reálným příkladem důsledků nezřízeně rozvinutého investičního bankovnictví.
Ekonomický zázrak, který pominul
Kypr je malý středomořský ostrov nacházející se ve východní části Středozemního moře, fyzicky rozdělený na řeckou a tureckou část. Turecký sever ostrova vyhlásil neuznanou nezávislost, jižní část ostrova tvořící Kyperskou republiku se v roce 2004 stala členem Evropské unie. Kyperská republika se svým necelým milionem obyvatel byla nejbohatší z deseti zemí, které do Evropské unie v roce 2004 vstupovaly.
Kyperská ekonomika pod vlivem ruského kapitálu a investic do řecké ekonomiky zdárně rostla. Vlna optimismu se odrazila i v domácí nemovitostní bublině, snížené míře úspor a makroekonomické nerovnováze v podobě pasivní obchodní bilance. Co na tom, že je reálná ekonomika závislá na dovozech a má dlouhodobě pasivní obchodní bilanci, hlavně že do země přitékají peníze.
Jenže od roku 2010 je hospodářství země slabé, turistika a doprava poklesla, vzrostla nezaměstnanost. Jak rostly výdaje na dávky v nezaměstnanosti, rostly i státní výdaje a rozpočtové deficity. Schopnost kyperské vlády financovat státní výdaje byla podkopána nemožností financovat se přístupem na kapitálové trhy, nastala doba utahování opasků. Následovaly škrty v sociálních dávkách, příspěvcích a důchodech, došlo ke zvýšení daně z přidané hodnoty, spotřební daně z tabáku, alkoholu a paliv. Holt krizi jako první pocítí řadový občan, kterému vláda snadno sáhne do peněženky.
Zbytnělý bankovní sektor v daňovém ráji
Když se v roce 2008 se Kypr stal členem eurozóny, snížení kurzového rizika a nejistot znamenalo příliv bankovních vkladů (Graf 1). Bankovní vklady se až zdvojnásobily, bankovní sektor a svým rozměrem několikanásobně přesáhl velikost reálné ekonomiky a dosáhl osminásobku HDP.
Graf 1: Kypeské bankovní vklady
REKLAMA
Zdroj: http://www.cato.org/blog/cyprus-follow-money
Nemalá část a v čase narůstající část bankovních vkladů pocházela ze zemí mimo eurozónu, v kyperských bankách jsou ve značných sumách přítomny nejen ruské, ale také britské peníze. Některé komentáře poukazují na skutečnost, že většina vkladů nepatří nějakým drobným střadatelům, ale strukturám, které potřebují peníze někde zaparkovat mimo dosah daňových a jiných úředníků. Hovoří se o penězích ruských oligarchů, špinavých penězích, které potřebují být vyprány, velkém kapitálu přilákaným nízkými daněmi a laxní legislativou.
Vzhledem k tomu, že jen velmi omezený podíl depozit mohl být půjčen na domácím trhu, kyperské banky masivně úvěrovaly Řecko nákupem tamních vládních dluhopisů. Bylo to atraktivní, vyšší výnosy při zdánlivě nulovém riziku financování jiného členského státu eurozóny.
Nesplatitelné dluhy jako začátek konce
Kyperské banky utrpěly v důsledku dluhové krize v Řecku rozsáhlé ztráty. Ve zpětném pohledu by se problémům předešlo, kdyby kyperské banky tak mohutně neúvěrovaly Řecko. Když byli držitelé řeckých dluhopisů očesáni a donuceni odepsat polovinu jejich hodnoty, kyperský finanční systém nebyl schopen absorbovat vzniklé náklady. Například expozice největší kyperské banky vůči evropskému dluhu v roce 2011 činila 3,9 miliardy eur, většina právě v podobě půjček Řecku.
REKLAMA
V návaznosti na vzniklé ekonomické potíže také bankovní sektor začal čelit nesplácení úvěru kyperského soukromého sektoru a také úvěrů poskytnutých na financování realit a jiných aktiv v Řecku. Většina úvěrů byla zajištěna kolaterálem, jako jsou nemovitosti, které ovšem spadly na zlomek původní hodnoty.
Vše komplikuje skutečnost, že jak v Řecku, tak na Kypru, jsou dlužníci zákonem chráněni proti některým typům bankrotu. Například nemohou být vystěhováni, pokud jejich rodina má v domě hlavní bydliště a pokud je celková hodnota menší než 100 tisíc eur. Některé odhady říkají, že až pětina všech půjček řeckému soukromému sektoru je aktuálně v selhání.
Kyperské banky v nouzovém režimu a bankovní prázdniny
Hlavní kyperské banky se dostaly do stavu, kdy už byly drženy nad vodou jen díky krátkodobým půjčkám ze strany úřadu Evropské centrální banky. Touto formou sem bylo podle některých zdrojů napumpováno až 10 miliard eur.
V návaznosti na postupující finanční krizi nastoupily „bankovní prázdniny“, všechny finanční ústavy byly uzavřeny. Banky zastavily převody, výběry z bankomatů byly omezeny a obyvatelstvo začalo v panice trávit čas čekáním ve frontách u bankomatů. Hotové peníze začaly být na příděl.
REKLAMA
Lze říci, že v rámci opatření na omezení odlivu kapitálu do zahraničí byl zmrazen celý kyperský bankovní systém, nikoliv pouze problémové banky. Bankomaty vydávaly jen omezené sumy, maximálně bylo možné z účtu vybrat 260 eur denně, později byl tento limit snížený na 100 eur. Obchodníci začali věřit jen platbě v hotovosti, elektronické platby platební kartou nepřipadaly v úvahu.
Fond solidarity
Pomoc eurozóny ve výši 10 milard eur vyžadovala získání 5,8 miliardy eur, které měl Kypr zajistit „vlastními silami“. Původní podmínky navržené ze strany Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu vyzývaly ke zdanění všech bankovních vkladů, a to tak, že sazbou 6,75 % měly být zdaněny vklady nižší než 100 tisíc euro a sazbou 9,99 % vklady vyšší. Následovaly informace o možnostech zdanění vkladů v různých variantách, ale zvítězilo zdanění vkladů vyšších než 100 tisíc eur vyšší sazbou.
Původní návrh zdanění všech depozit pošlapal princip pojištění vkladů až do výše 100 tisíc eur, na kterém došlo ke shodě na počátku finanční krize. Peníze pro splnění podmínek má vedle zdanění vkladů zajistit emise dluhopisů fondu solidarity, zaručené státním a církevním majetkem, zlatými rezervami a kapitálem znárodněných penzijních fondů.
Konec daňového ráje?
Kypr se stal nejen turistickou destinací, ale i místem, kam je často převáděno sídlo firmy. Zakládání společností na Kypru se stalo i středem zájmu českých podnikatelů, registrací na Kypru může do daňového ráje uprchlá česká firma ušetřit na daních. Na takovou firmu je pohlíženo jako na zahraniční subjekt, což mimo jiné znamená, že při změně českých zákonů se může bránit mezinárodní arbitráží. Údaje o počtu českých firem se sídlem na Kypru se liší, uvádí se až dva tisíce českých firem sídlících v tomto daňovém ráji.
Intuitivně bychom předpokládali, že vzhledem k podmínkám středomořského ostrovu, plážím u moře a kopcovitému a hornatému terénu ve vnitrozemí, bude ekonomika ostrovní země založena na cestovním ruchu. Chyba lávky, ekonomika Kypru se opírala o výhody v podobě útočiště pro daňovou optimalizaci a praní špinavých peněz. Vydělávání v potu reálné ekonomiky vyžaduje velké odříkání, zatímco ekonomika finanční a virtuální může vynášet více, alespoň do jisté doby.
