Většina zajištěných fondů nabízí garanci nezáporného výnosu v době splatnosti. Princip fondů je obvykle „jednoduchý“. Investiční společnost nakoupí dluhopis(y) s určitou dobou splatnosti. Ty tvoří většinu portfolia a jsou garantem zajištění. Menší část portfolia zajištěného fondu je pak investována do rizikových aktiv (opce, deriváty, akcie atd.).
Nižší míra výnosu
Zajištěné fondy jsou velmi populární zejména v době krátce po výrazném poklesu trhu. Investoři se bojí, aby opět neprodělali a tak výrazně více pořizují právě tento typ fondů. Zajištěné fondy vznikající v současnosti čelí vysoké ceně dluhopisů. To se projevuje v nízké participaci na výnosech (tedy na vývoji podkladového koše akcií). V minulosti mohla být participace na výnosech vyšší.
Průměrná doba splatnosti zajištěných fondů v České republice je pět let a tři měsíce. Fondy, které loni a letos končily a končí, vznikly v letech 2007 či 2008. To byla doba, kdy hodnoty akciových a dalších indexů lámaly historické rekordy jako na běžícím pásu.
Řada zajištěných fondů měla smůlu, že tato aktiva pořídila zrovna v době vrcholu cen těsně před krizí (i když to, že přijde krize, mnoho lidí netušilo). Na druhou stranu se některým fondům (zvláště vytvořeným v roce 2008) mohlo zadařit a mohly pořídit podkladová aktiva po prudkém propadu jejich hodnoty. Takové fondy by dnes mohly investorům přinést zajímavé zhodnocení.
Loňský rok
Bilancovat fondy, které vznikly v roce 2008 a nesou potenciál zajímavého výnosu, dost dobře nemůžeme. Ty budou končit až v letošním roce. Můžeme se však podívat na fondy, které skončily v loňském roce.
REKLAMA
Naprostá většina fondů končících v letošním roce má ve svém koši jako podkladová aktiva akcie (ať již koš akcií či nějaký index). Když se podíváme na jakýkoli graf výkonnosti akcií od roku 2007, zjistíme, že v roce 2008 v podstatě všechny akciové indexy padaly, přičemž dna dosáhly v roce 2009. Tedy fondy, které byly vytvořeny na přelomu let 2007/2008 mnoho štěstí neměly a propad akciových trhů je zasáhl naplno. Fondy, které vznikly na konci roku 2008, na tom byly o poznání lépe. Ty mnohdy mohly nakupovat akcie (indexy, opce apod.) u dna. Tyto „šťastné“ fondy budou končit v letošním roce.
Ovšem kromě samotného vývoje podkladového aktiva velmi záleží na konstrukci zajištěného fondu. Často je doba trvání fondu rozdělena do několika období, za které se počítá výnos. Pak nebude záležet na prostém vývoji hodnoty podkladového aktiva, ale na jeho vývoji v dílčích obdobích. V takovém případě nelze odhadnout skutečný výnos fondu na základě celkového vývoje podkladového aktiva.
Největším tuzemským emitentem zajištěných fondů je ČSOB. V loňském roce skončil (doběhlo období, na které byl vytvořen) fond ČSOB Světových pivovarů 1. V době svého vzniku byl o něj velký zájem. Proto za krátko následoval fond ČSOB Světových pivovarů 2. První fond vznikl v dubnu, druhý v květnu 2008. Fondy tedy zažily i propady spojené s krizí.
Fondy investující do pivovarů se ukázaly jako dobrá trefa, neboť první fond přinesl zhodnocení 5,25 % p.a. a druhý 4,76 % p.a. K takovým výnosům jim dopomohla především skutečnost, že v portfoliu měly akcie obřích světových pivovarnických koncernů. Tyto nadnárodní korporace obvykle mají nižší volatilitu a častěji vyplácejí dividendy. Tedy dá se o nich hovořit jako o hodnotových akciích. A právě tento typ akcií v časech krize obvykle méně kolísá.
REKLAMA
Zajímavé zhodnocení ještě přinesl fond ČSOB fixovaného růstu 6, který dosáhl na 4,9 % p.a. Více než jednoprocentního ročního zhodnocení ještě dosáhli fondy ESPA – ČS zajištěný fond (1,9 % p.a.), KB Ametyst 5 (1,8 % p.a.) a ČSOB Světový clic+ 23 (1,6 % p.a.).
Výsledky ostatních šestnácti zajištěných fondů, které exspirovaly v loňském roce, byly buď na nule, nebo pod jedno procento. Většinou však investoři byli na nule, a to bez ohledu na společnost, která vydala konkrétní fond. Pokud bychom však započetli vstupní poplatek, skončili by tito investoři v mínusu.
Když vezmeme v úvahu, že většina indexů se v současnosti dostala z hodnot v letech 2007 a 2008 zpět na své původní hodnoty, investoři by tedy byli na svém i bez garance. U zajištěných fondů platí „něco za něco“. V každém případě však platí historií ověřené, že pokud chce investor jistotu, nemůže čekat enormní výnos.
