CZK/€ 25.355 +0,10%

CZK/$ 24.337 +1,15%

CZK/£ 30.464 +0,17%

CZK/CHF 27.279 +0,12%

Text: Petr Gola

07. 04. 2014

1 komentář

Češi v důchodu: Všichni stejně chudí

 


 

 Z důvodu redukce při výpočtu důchodu se v Česku výše státního měsíčního důchodu u občanů s vyššími příjmy a nižšími příjmy příliš neliší. V Česku dle současné legislativy platí, že čím vyšší příjmy v produktivním životě, tím vyšší úlohu v důchodu budou hrát vlastní finanční prostředky. Rozdíly v měsíční výši důchodu jsou v Česku poměrně malé.

Jak se liší v Česku důchody?

V Česku pobírá 80 % důchodců měsíční důchod v rozmezí 8 200 Kč do 13 700 Kč. V Tabulce 1 je uveden medián důchodu v roce 2012. Polovina důchodců má starobní důchod nižší než 10 657 Kč a polovina důchodců má starobní důchod vyšší než 10 657 Kč. Rovněž máme uveden spodní kvantil a horní kvantil.

  • Spodní kvantil měsíční důchodu nám udává výši měsíčního důchodu, na kterou nedosáhne 10 % občanů s nejnižším měsíčním starobním důchodem. Deset procent starobních důchodců v Česku nemá měsíční důchod ani 8 192 Kč.
  • Horní kvantil měsíčního důchodu nám zase udává výši měsíčního starobního důchodu, na kterou nedosáhne 90 % starobních důchodců. Pouze deset procent starobních důchodců má v Česku měsíční důchod nad 13 667 Kč.

Tabulka 1: Medián důchodu v České republice

Rok

Q10

Medián důchodu

Q90

2012

8 192 Kč

10 657 Kč

13 667 Kč

2010

7 783 Kč

9 996 Kč

12 801 Kč

2008

7 521 Kč

9 528 Kč

12 057 Kč

2006

6 360 Kč

8 081 Kč

10 265 Kč

Zdroj: ČSSZ: Statistická ročenka 2012

Důchod 18 tisíc? Téměř nemožné

Měsíční důchod nad 18 tisíc Kč měsíčně pobírá v Česku pouze 12 tisíc důchodců. Důvodem je samozřejmě vysoká redukce při výpočtu důchodu. Na důchod nad 18 tisíc Kč dosáhnou OSVČ zcela výjimečně.

  • Aby měl zaměstnanec měsíční důchod 18 tisíc Kč měsíčně, tak musí při získání doby pojištění v rozsahu 39 let mít průměrnou mzdu za všechny odpracované roky 78 tisíc Kč v současné hodnotě (dle legislativy roku 2014). Dvacetitisícový státní měsíční důchod je tak pro naprostou většinu občanů nedosažitelný.
  • Výjimečné jsou v praxi již důchody nad 15 tisíc Kč, které jsou nedosažitelné pro 95 % občanů.

Redukce důchodu v praxi

Osobní vyměřovací základ (průměrná mzda za odpracované roky v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy se přepočítávají koeficientem zohledňujícím inflaci) se při výpočtu důchodu redukuje. Při výpočtu důchodu v roce 2014 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění v letech 1986 až 2013.

Ve třetí redukční hranici (od 30 093 Kč do 103 768 Kč) se započítává z 22 % a nad 103 768 Kč již jen z 3 % vyměřovacího základu. Naproti tomu v první redukční hranici se osobní vyměřovací základ započítává v plném rozsahu.

Co toto opatření znamená?

Při výpočtu důchodu je tedy zastoupen nejenom princip zásluhovosti, ale i princip solidarity (občanů s vyššími příjmy s občany s nižšími příjmy). Ve většině vyspělých zemí světa je při výpočtu důchodu zastoupen prvek solidarity a občané s vyššími příjmy mají relativně nižší důchod než občané s nižšími příjmy.

  • Občan s průměrnou mzdou za odpracované roky ve výši 12 000 Kč (při 39 letech pojištění) má měsíční státní důchod 9 108 Kč měsíčně. Naproti tomu zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou 48 000 Kč má měsíční státní důchod ve výši 14 164 Kč. Vše dle výpočtu důchodu dle legislativy roku 2014.
  • Zatímco hrubá mzda za všechny odpracované roky v současné hodnotě je vyšší 4násobně, tak měsíční důchod je vyšší pouze 1,55krát. U vyšších příjmů by byl tento nepoměr ještě vyšší.

Více klesá životní úroveň odchodem do důchodu lidem s průměrnou a vyšší mzdou, proto je vhodné této situaci přizpůsobit rodinný finanční plán.

Loading

Vstoupit do diskuze 1 komentář


Související články

Jaké zásadní změny přinesly vládní úpravy do penzijního spoření?

Konsolidační balíček účinný od letošního ledna sebou taktéž přinesl pozitivní změny v oblasti odpočtů z daňového základu pro fyzické osoby. Zásadní změna spočívá v rozšíření okruhu produktů spoření na stáří, které jsou způsobilé pro odpočet z daňového základu. Nově lze od základu daně odečíst i příspěvky hrazené poplatníkem v rámci tzv. dlouhodobého […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

16. 10. 2024

Má smysl žádat o důchod ještě letos?

Pokud patříte mezi ty, kterým vzniká nárok na odchod do starobního důchodu do konce letošního roku, pak zbystřete. Důchody přiznané v roce 2025 budou vyšší než valorizované důchody přiznané do konce roku 2024. Kdo tedy uvažuje o přiznání starobního důchodu do konce roku 2024, by měl uvažovat […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

23. 09. 2024

Další rána pro důchodce, stát jim přestal přispívat na spoření. Co s tím?

Na 750 tisíc důchodců přestalo od července dostávat státní příspěvky ke spoření na penzi, které byly jedním z hlavních taháků tohoto produktu. Obrovské množství lidí nyní řeší, jak se samotným spořením i nastřádanými prostředky naložit. Variant je hned několik. Peníze mohou začít důchodcům přilepšovat k penzi, ale lze je […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

12. 09. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • MiBi

    30 května, 2014

    Nutné je optimalizovat odvody na sociální pojištění , prostě , mít raději malou mzdu a „ušetřené“ prostředky investovat a zhodnocovat jinde, mimo systém . Solidarita ano , ale nenažranost ne. Podíl zásluhovosti na výši důchodu je směšný.

    Odpovědět