V investičním světě se např. kromě přístupu aktivního a pasivního investování rozvádí i další zajímavé dělení. Tím je odlišení hodnotového a růstového přístupu k výběru jednotlivých akcií, které jsou následně zařazeny do portfolia fondu. Dolarový Templeton Global Fund, kterému se dnes věnujeme, je typickým zástupcem právě hodnotového přístupu k investici. Za zakladatele tohoto investičního stylu je obecně považován Benjamin Graham, mezi jeho nejúspěšnější žáky patří fenomenální investor a jeden z nejbohatších můžu světa – Warren Buffett.
Hodnotové investování má mnoho různých podob, nicméně základní a spojovací myšlenkou tohoto stylu je nákup akcií, jejichž vnitřní hodnota je vyšší než aktuální tržní cena. Fond je řízen triem Peter Moeschter, Dylan Ball a Heather Arnold. Samozřejmostí je jejich velmi dlouhá praxe na kapitálovém trhu i pod hlavičkou Franklin Templeton Investments. Na trhu fond působí v současné podobě přes 20 let, byl založen v roce 1991. Patří do skupiny větších fondů (v porovnání s těmi, které mají povolení nabídky v ČR), spravuje cca 60 miliard korun.
Tabulka 1: Základní data fondu Templeton Global Fund
Základní data (31. 3. 2014) |
|
Správce fondu |
Franklin Templeton Investments |
ISIN |
LU0128525929 |
Typ fondu |
Akciový |
Vznik fondu |
28. 02. 1991 |
Velikost |
1 775 mil. USD |
Zdroj: Franklin Templeton
Portfolio a strategie fondu
Pokud bychom se blíže podívali na podstatu hodnotového investování, jedná se o nákup akcií, které mají nižší tržní cenu než svou aktuální vnitřní hodnotu. Portfolio manažeři tohoto fondu tak na rozdíl od jiných investičních strategií sázejí na minulostí prokázanou hodnotu akcie.
Mezi nejčastěji využívané metody pro vyhledávání „value stocks“ patří klasická účetní kritéria (růst ziskovosti, zadluženost, velikost podniku, apod.), P/E (price-to-earnings ratio – poměr tržní ceny akcie k zisku připadající na jednu akcii), ale také např. to, jestli existují nějaké bariéry pro vstup do odvětví, ve kterém firma působí, hodnota její značky atd.
Graf 1: Regionální složení Templeton Global Fund
Zdroj: Franklin Templeton, data platná k 31. 3. 2013
Většinou je v těchto fondech uplatňován přístup bottom-up což znamená, že jdeme ze spodu nahoru – vybíráme jednotlivé akcie bez přílišné pozornosti na regionální a sektorové rozložení. Ty jsou potom výsledkem investičního procesu.
Důsledky tohoto přístupu lze sledovat i uvnitř fondu Templeton Global, jeho rozložení se hodně odlišuje od svého srovnávacího indexu MSCI World. Výsledkem je jedna třetina portfolia v USA, zbytek je rozložen mezi vyspělými státy Evropy a popř. Japonskem, kde jsou většinou tyto hodnotové akcie kótované. Při pohledu na sektorové rozložení lze také sledovat tendence hodnotového investování, pro které jsou typické obory jako finance, spotřební zboží či zdravotnictví.
Graf 2: Sektorové složení Templeton Global Fund
Zdroj: Franklin Templeton, data platná k 31. 3. 2013
Už při pohledu na největší pozice fondu můžete nalézt známé společnosti s jasným a průhledným stylem byznysu. Počítačový a softwarový gigant Microsoft či třeba banky BNP Paribas a UniCredit. Na můj vkus je ovšem portfolio přediverzifikované a pro mě to značí určitou nekonzistenci investiční strategie.
Co nám říká statistika
Za svůj srovnávací benchmark přijal Templeton Global Fund celosvětový akciový index MSCI World. Z dlouhodobého pohledu zaostává za tímto srovnávacím ukazatelem zhruba o 2 % p.a. Důvodem jsou samozřejmě náklady na správu, které ovšem při efektu složeného úročení hrají v dlouhodobém pohledu velkou roli.
Graf 3: Vývoj hodnoty podílového listu Templeton Global Fund
Zdroj: Franklin Templeton
Průměrná volatilita 19 % p.a. na první pohled říká, že se bude jednat rizikovější fond. Při zamyšlení ovšem musíme konstatovat, že právě volatilita je přítelem hodnotového investora. Nejzajímavější investiční příležitosti se rodí na velmi kolísavých trzích. Z hlediska psychologie investora bohužel s touto volatilitou neumíme pracovat a naše emoce otáčejí tuto výhodu spíše proti nám.
Nákladovost ve formě TER je na hodnotě 1,83 % p.a., určitě v průměru akciových fondů. Ovšem opět narážíme na problém, že se nelze dívat manažerům pod ruce a dlouhodobě tak hodnotit, je-li tato nákladovost oprávněná, nebo nám pouze snižuje průměrný výnos o skoro 2 procentní body v každém roce.
Tabulka 2: Historická výkonnost fondu Templeton Global Fund v CZK
Templeton Global Fund |
|
jednotlivé roky |
|
2007 |
–4,88% |
2008 |
–42,32% |
2009 |
24,56% |
2010 |
7,42% |
2011 |
–6,80% |
2012 |
16,95% |
2013 |
39,55% |
2014 |
2,61% |
kumulované výsledky |
|
6 měsíců |
13,53% |
1 rok |
26,52% |
3 roky (p.a.) |
17,01% |
5 let (p.a.) |
16,23% |
10 let (p.a.) |
2,98% |
Zdroj: Morningstar.cz, data platná k 24. 04. 2014
Celkové hodnocení
Portfolio hodnotového fondu si představuji určitě více koncentrované. I pokud bych našel opravdu dobré a levné akcie, v tomto počtu se jejich výsledky ztrácí. Tím, že management fondů se často mění (teď myšleno obecně) a je na něj velký tlak z hlediska výkonnosti a nezaostávání v jednotlivých letech, jen stěží lze pozorovat určitou konzistenci v investičním stylu daného manažera. Za tohle si ovšem můžeme my investoři sami. Manažer fondu třeba i drží hodnotové akcie, ale v důsledku výše uvedeného je kupuje a prodává pod tlakem okolí, klientů a nadřízených. V tom důsledku se pak ten pravý význam hodnotového investování ztrácí.
Z dlouhodobého hlediska Templeton Global Fund díky své nákladovosti zaostává za tržním indexem. Pravidelné posílání prostředků do tohoto fondu je jistě lepší volbou než dlouhodobě spořit na bankovním nebo spořicím účtu (možnou nevýhodou bude dlouhodobé podstoupení měnového rizika).
Raději než tento fond bych si pasivně koupil tržní index, protože tlak na management nedovoluje sbírat ty pravé plody hodnotového investování.
Autor působí jako junior investiční poradce FINEZ Investment Management a manažer projektu Podílové-fondy.com.