ČNB neuspěla. Vláda omezení provizí nepustila
Regulace provizí je lákavé téma. Vyskytují-li se mezi finančními zprostředkovateli lidé, kteří ve snaze získat co nejvíce peněz za co nejméně práce s tímto cílem i záměrně poškozují své klienty, je nejjednodušším řešením vzít jim obživu a regulovat výši či způsob vyplácení provizí. V jednoduchosti je síla… ovšem takovouto regulací by pravděpodobně k pročištění trhu beztak nedošlo. Navíc by byly poškozeny tržní principy a smluvní volnost – a je-li jednou poškozena v jedné oblasti, nepochybně se najde mnohem více činností, které se ukáží, být vhodným kandidátem pro další regulování.
Česká národní banka (ČNB) již delší dobu prosazuje, aby pojišťovny rozkládaly provizi za sjednané životní pojištění alespoň do pěti let. „Cílem navrhovaného ustanovení je jednak zajistit takový systém vyplácení provizí, v rámci kterého bude výplata provize z časového hlediska více odpovídat placení počátečních nákladů z uzavřeného životního pojištění, a také více zohlední kvalitu činnosti zprostředkovatele. Úprava by tak měla přispět k omezení prodeje produktů životního pojištění, které svým charakterem neodpovídají potřebám klienta (tzv. misselling) a dalších nežádoucích praktik pojišťovacích zprostředkovatelů,“ zdůvodňuje svou snahu ČNB.
Posledním pokus o prosazení úpravy nařizující rozložení platby provize v rámci novely zákona o pojišťovnictví zastavila vláda. Ta se přiklonila k názoru ministerstva financí. „Zákon nemůže sloužit k omezování nabídky produktů na trhu, tím spíše těch, které podléhají regulaci podle práva EU,“ uvádí mimo jiné zdůvodnění odmítnutí regulace.
Návrh České národní banky
㤠XY
(x) Pojišťovna rozloží výplatu odměny pojišťovacímu zprostředkovateli, která souvisí se zprostředkováním životního pojištění, postupně a rovnoměrně alespoň do období pěti let; zálohu na odměnu nelze vyplatit. Je-li pojistná doba kratší než 5 let, rozloží pojišťovna výplatu této odměny alespoň do sjednané pojistné doby.
REKLAMA
(xx) Zanikne-li pojištění v důsledku právního jednání pojistníka před uplynutím období podle odstavce (x), náleží pojišťovacímu zprostředkovateli nejvýše poměrná část odměny podle odstavce (x) za uplynulou část tohoto období. K ujednání stanovícímu vyšší odměnu se nepřihlíží.“
Ministerstvo financí dlouhodobě zdůrazňuje smluvní volnost a odmítá regulaci jak výše, tak časového rozložení vyplácení provizí. V tomto případě našlo i věcné nedostatky návrhu ČNB: „Navíc návrh obsahuje věcné a legislativní nedostatky, např. nerozlišuje rezervotvorná a riziková pojištění, připojištění k životnímu pojištění, pojistné zaplacené jednorázově a běžně placené pojistné, mimořádně placené pojistné atp.“
„Přílepek“ do zákona o pojišťovnictví je pouze jednou z cest, kterou se ČNB pokouší regulaci provizí prosadit. Již dlouhou dobu připravovaný, odkládaný a předělávaný Zákon č. 38/2004 Sb, o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí je jednou z možností. I v něm ministerstvo financí prosazuje smluvní volnost.
Novelu zákona č. 38/2004 Sb. naposledy projednala Legislativní rada vlády (LRV)… a 11. 12. 2014 „projednávání návrhu zákona přerušila“.
REKLAMA
Česká národní banka se v mírnější verzi pokusila rozložení provizí prosadit svým Úředním sdělením z 19. září 2014 směřovaným distribučním sítím. Pokud pojištění mělo trvat déle než 5 let, důrazně nabádá k rozložení provizí „do adekvátního časového období, a to v závislosti na výsledku komplexního vyhodnocení rizikovosti podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele či zaměstnance“.
Ostatně v rámci své dozorové činnosti ČNB nabádá i pojišťovny, aby si v zájmu své finanční stability finanční zprostředkovatele hlídala. Ostatně i ve zdůvodnění svého návrhu změny novely zákona o pojišťovnictví uvádí:
„Rozložení provize v čase současně představuje obezřetnostní mechanismus, jehož cílem je zmírnit riziko možných finančních ztrát pojišťoven plynoucích z pohledávek za pojišťovacími zprostředkovateli z tzv. storna provizí z předčasně ukončených smluv životního pojištění, u nichž na základě tržní praxe v současné době dochází k výplatě celé provize pojišťovny zprostředkovateli jednorázově zpravidla po uhrazení první platby předepsaného pojistného. Zvolený přístup dále odstraňuje praktické problémy s obtížnou vymahatelností již vyplacených provizí od pojišťovacích zprostředkovatelů v případech, kdy je navrácení provize pouze součástí smlouvy uzavřené mezi pojišťovnou a pojišťovacím zprostředkovatelem.“
Vláda posílá novelu zákona o pojišťovnictví do Poslanecké sněmovny bez zapracování návrhu ČNB. Legislativní proces je ale pouze na začátku a v jeho průběhu může ještě zapracovat poslanecká tvořivost. A v jaké podobě z ní vyjde zákon, jehož hlavním smyslem je zapracování evropské směrnice Solventnost II (Směrnice č. 2009/138/ES), je zatím nezodpovězenou otázkou.
?