CZK/€ 25.330 +0,16%

CZK/$ 24.057 +0,45%

CZK/£ 30.413 +0,26%

CZK/CHF 27.245 +0,62%

Text: Zbyněk Prim

25. 03. 2015

4 komentáře

Nevěříte státu? Přejděte z transformovaného fondu

 


 

Je velmi zajímavá rozporuplnost lidí v názoru na stát. Téměř denně slýchám: „tady to stejně všechno rozkradou, státu nevěřím, stejně to tady krachne“ atd… podobných a zajisté ještě hodně dalších zajisté slýcháte taktéž. Ovšem ti samí lidé sborem prohlašují: „no co, mám peníze pojištěný, stát to za mě zaplatí…“ (peníze v bankách) nebo, když se vrátím tématu penzí, tak: „je tam přeci garantovaný nulový výnos, stát se o to postará …“

Když se podíváte na statistik, kam a jak prostředky transformované fondy investují, nikoho asi nepřekvapí, že valná většina prostředků je uložena v českých státních dluhopisech. Jinými slovy, čeští občané půjčují svému státu dnes za naprosto mizivý úrok.

Občan půjčí českému státu za skoro nulový úrok, z toho úroku ukousne něco málo penzijní společnost a zbytek se v podobě výnosů připíše klientovi na účet v podobě zhodnocení. Aby se neřeklo, stát přihodí nějakou tu zlatku ve formě státní podpory na klientský účet – takovou dividendu řekněme (nebo daňovou vratku?). Kdo spoří víc než 12 tis. Kč ročně, může odečíst ještě až 12 tis. Kč ročně od základu daně.

Když se poté zeptám klientů, jestli by půjčili prostředky státu za de facto nulový úrok, odpověď je vždy stejná: Nikdy! A přesto to dělají, jen nevědomky. A zásadní otázka: Může zkrachovat stát? Inu, podívejme se do historie, a to jak lehce vzdálené i blízké. O Řecku a jižních státech není třeba mluvit, Rusko také v roce 1998 bylo v platební insolvenci, Argentina, Irsko, Mexiko… a příkladů bychom našli zajisté mnoho i v moderní historii. Stát tedy zbankrotovat může. Stejně jako jakákoliv firma, je-li špatně řízena.

A tak proč nepřejít třeba do akciové strategie doplňkového penzijního spoření? Je bezpečnější, či nikoliv než bezpečné státní dluhopisy? Osobně si myslím, že je bezpečnější investovat do stovek firem a fondů než do jedné České republiky…

REKLAMA

Najít složení jednotlivých portfolií v účastnických fondech je skutečně oříšek. Prohlídnete-li si webové stránky penzijních společností, je to všude stejné. Najdete sice STATUT a Klíčové Informace, někde i ceny podílu v tabulce. Stejně tak při trošku pátrání získáte „koláč“: Akcie 50 %, dluhopisy 20 %, depozita 30 %. Podle toho se klient jen těžko asi rozhodne, jakou strategii zvolit a případně do jaké penzijní společnosti vstoupit. Jedinou světlou výjimkou je Penzijní společnost České spořitelny, která je na informace bohatší než ostatní fondy. Zde najdeme výkonnost, komentář i strukturu portfolia včetně přesných cenných papírů, které jsou nakoupeny.

Dle zákona nemusí penzijní společnosti rozkrývat své portfolio, určitě by to klientovi pomohlo v rozhodování a nám poradcům i ve vysvětlování.

Myslím, že nejen poradci, ale i penzijní společnosti nesou společně na sobě obrovský kus odpovědnosti vůči naší společnosti. Krom vzdělávání poradců v oblasti investic, fungování doplňkových penzijních fondů (kolik poradců si neudělalo zkoušky na distribuci penzijních produktů jen proto, „že se jim to nevyplatí“… na místo toho, aby rozšířili své znalosti!), leží obrovské břímě i na penzijních společnostech a bankách. Poradenství na přepážce typu „to si dejte, to je dobrý“ nebo „ona mi to paní uzavřela, že je to výhodný“ už snad brzy odpadne, stejně tak i to, že klienti uslyší na tyto „výhodné“ argumenty a produkt si uzavřou…

V každém případě spoléhat se jen na stát není rozumné. Svěřit mu průběžné penze v rámci prvního pilíře a zároveň přilepšení z penzijních společností prostřednictvím investic do státních dluhopisů není správný přístup k diverzifikaci.

Autor je exklusivní poradce ze společnosti Fincentrum.

Loading

Vstoupit do diskuze 4 komentáře


Související články

Jaké zásadní změny přinesly vládní úpravy do penzijního spoření?

Konsolidační balíček účinný od letošního ledna sebou taktéž přinesl pozitivní změny v oblasti odpočtů z daňového základu pro fyzické osoby. Zásadní změna spočívá v rozšíření okruhu produktů spoření na stáří, které jsou způsobilé pro odpočet z daňového základu. Nově lze od základu daně odečíst i příspěvky hrazené poplatníkem v rámci tzv. dlouhodobého […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

16. 10. 2024

Má smysl žádat o důchod ještě letos?

Pokud patříte mezi ty, kterým vzniká nárok na odchod do starobního důchodu do konce letošního roku, pak zbystřete. Důchody přiznané v roce 2025 budou vyšší než valorizované důchody přiznané do konce roku 2024. Kdo tedy uvažuje o přiznání starobního důchodu do konce roku 2024, by měl uvažovat […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

23. 09. 2024

Další rána pro důchodce, stát jim přestal přispívat na spoření. Co s tím?

Na 750 tisíc důchodců přestalo od července dostávat státní příspěvky ke spoření na penzi, které byly jedním z hlavních taháků tohoto produktu. Obrovské množství lidí nyní řeší, jak se samotným spořením i nastřádanými prostředky naložit. Variant je hned několik. Peníze mohou začít důchodcům přilepšovat k penzi, ale lze je […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

12. 09. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Míra

    26 března, 2015

    A vy se, pane autore, divíte, že se s penzijkama trh nijak nehýbe? Ať už z hlediska změn stávajících nebo dokonce nových smluv? S tím, že na sjednávání byla zavedena certifikace, souhlasím. Jenže realizace se chopila parta důchodců z několika VŠ a ministerstev a udělali z toho pěknou frašku, ze které měli profit zejména oni. Certifikace na PF by měla být odstrašujícím příkladem, jak taková zkouška nemá vypadat. A už vůbec ji neměli realizovat chudáci ministerští úředníci a vysloužilí pedagogové z VŠ.

    Odpovědět

  • VlK

    26 března, 2015

    Autore, vaše argumenty jsou validní, před více než rokem jsem je zvažoval. Víceméně ano, státní příspěvky a odpočty v dlouhodobém horizontu nejsou tak důležité jako možný výnos. Ale pak nevěřím státu na tolik, abych za o něco snížené správní poplatky vůbec lezl do produktu, který je ve zvýšené moci různým politickým tlakům, na to mám nejbližší produkt OPF.
    A pokud lezu do TF/DPS kvůli státním příspěvkům a daňovým odpočtům, vyšší výnos je kompenzován koncem smlouvy daným čistě politickým rozhodnutím (ve smlouvě daným 50/60 versus v zákoně daným „odchodem do důchodu“). Státní příspěvky nejsou do té doby vůbec pro pozůstalé u DPS a riziko, že se vyšší věkové hranice nedožiji je cca 20% oproti 60 letům.
    Nestačí? I ten vyšší výnos je čistě ve zlovůli politiků. Stačí nápad, aby se „uchránil“ klient před měnovým rizikem (zajištění do koruny), aby se uchránil před vysokým rizikem (snížení max. dovoleného podílu akcií) a budu na tom téměř stejně jako v TF.
    TF není žádný zázrak, ale DPS také ne.

    Odpovědět

  • Jirka

    25 května, 2015

    Strukturu majetku fondů (vklady/dluho­pisy/akcie) najdete http://www.ap­fcr.cz/ – Vybrane ekonomické ukazatele

    Odpovědět

  • Alena Martinkovičová

    25 srpna, 2017

    a ještě je tady jedna dost důležitá věc, kterou je třeba vědět. Pokud si někdo spoří nebo přejde do nového DPS – tak v případě úmrtí před 60 rokem nemá rodina(pozůstalí) nárok na státní příspěvek – což není zanedbatelná částka…A to tom se tak trošku nemluví…

    Odpovědět