Tipy pro manažery: Trpíte stresem v práci? Naučte se jej zvládat
Zainteresovaní odborníci trvají na tom, že je třeba trénovat a posilovat tzv. stresovou stabilitu. Tělo silně reaguje nejen na infekce a jejich původce – bakterie a viry – ale i na pocity, zejména pak na strach, zlost či radost.
Stresová stabilita přímo souvisí s naším vnitřním vyladěním a životním postojem. Míru svého stresu máme tedy do značné míry ve vlastních rukou. Stres je vysoce subjektivní faktor. Co pro jednoho člověka je už stresující, může druhý vyhodnotit jako zábavu. Někdy nám jsou lidé a události výzvou, jindy nás sklátí.
Nikdo z nás se stresu nevyhneme. A to je dobře. Bez něho bychom nepřežili, nenaučili se vycházet s druhými, milovat, bojovat ani těšit se. Stres je součást života.
Předejděte vyhoření. Jak na to?
Pokud lidé dlouhodobě ignorují duševní zdraví, dojde k vyhoření, depresím a agresi. Vyhoření je důsledek dlouhotrvajícího stresu. Může se vyskytnout u manažerů, majitelů středních i malých podniků. Lze ho definovat jako ztrátu zájmu, energie, chuti něco dělat nebo měnit. Jako posun v hodnotách.
Co pomáhá řešit syndrom vyhoření? Obecně – hlavně změna. Změna režimu práce, odchod z byznysu do neziskového sektoru nebo naopak, začít pracovat samostatně, osobní rozvojové programy, rotace, stáž v zahraničí, přestěhování se, práce s výzvou, nový tým. Pomoci může rovněž zajímavá, náročná, ale zvládnutelná práce, social support – síť pozitivních známostí – kontakt, lidská účast, podpora, vědomí vlastní ceny, dostatek informací, důvěra okolí a dobrá zpětná vazba.
REKLAMA
Několik „hasičů“
Proti stresu pomáhá hlavně pohyb. Malé „kancelářské“ cvičení, pokud se vám nechce trápit tělo v posilovně:
Stoupněte si za židli, těsně za zádovou opěrku. Stoj spatný, spojíte k sobě chodidla, kotníky, kolena, stehna, prsty nohou rozprostřete doširoka. Poté se předkloňte přes zádovou opěrku židle a pokuste se dosáhnout prsty rukou co nejblíže k podlaze. Vytahujete se z pasu, hlava volně visí. Dýcháte uvolněně a hluboce. Po chvíli se pokuste ještě trochu více přiblížit prsty rukou k podlaze. Poté se pomalu vzpřimujete, pohyb jde opět z pasu. Zvedáte se kulatě, obratel po obratli. Když jste zcela vzpřímeni, s nádechem vzpažíte a opět z pasu co nejvíce vytáhnete ruce vzhůru. Pohled míří za prsty rukou. S výdechem spustíte ruce do pozice modlitby. Cvičení opakujete 6×.
Antistresové strategie
Existuje poměrně hodně možností, kterými se dá ovlivnit míra naší reakce na stresogenní podnět:
- Dechová cvičení – tedy tzv. „plný jógový dech“ – kombinace bráničního a hrudního dýchání. Má vliv na celé tělo, uvolňuje zejména aktuální stres.
- Pohyb – zde je míněna zejména aerobní zátěž. Stačí cca 15 minut aerobního výkonu denně, aby se tělo zbavilo celodenní zátěže. Aerobní cvičení trvá minimálně 15 minut, není přerušované, probíhá přiměřeným tempem (vzorec pro průměrného jedince: na konci cvičení by měl váš puls dosahovat počtu 220 minus váš věk v letech krát 0,65 nebo 0,85 u sportovců).
- Jídlo a pití – jezte spíše menší porce (stále platí pravidlo, že kde se nají jeden Evropan, tam se nají 5 Indů), dobře kombinujte (principy nebo doporučení o dělené stravě), jezte podle svého aktuálního zdravotního stavu, diety nejsou zdaleka řešením pro každého.
- Spánek – jeho potřeba je velmi individuální. Spánková deprivace nastává po 2 – 3 dnech bez spánku nebo po 6 dnech s 1,5 hod. spánku nebo po 9 dnech s 3 hodinami spánku za den. Nedostatek spánku je silný stresor. Zkuste přizpůsobit cyklus svého bdění a odpočinku cirkadiánnímu rytmu (násobky 1,5 hodiny). Ve spánku se regeneruje tělo a sny jsou životně důležité pro psychické zdraví.
- Relaxace a meditace – relaxačních cvičení je celá řada, např. Oshova relaxační cvičení, Jacobsonova progresívní relaxace, zlatý bod, hudební relaxační programy. Meditace je dlouhodobější, předpokládá nerušené klidové prostředí, čas a zájem. „Meditari“ = směřování do středu, půjdete více do hloubky vlastní osobnosti. Přináší spolehlivější účinky i v oblasti boje proti negativním účinkům stresu.
- Hudba – proti stresu působí subliminály (podprahové sdělení) zaměřené k různým tématům, jeden z programů je i proti stresu. Nebo hudební nosiče nahrávané ASYS systémem, které zajistí rychlou relaxaci. Ty používejte výhradně v klidovém a bezpečném prostředí s ohledem na velmi rychlý nástup uvolněného stavu.
- Motivace a „1 auto denně“ – lidskou bytost daleko více ovlivní odměna než trest. Odměňujte se (1 auto = 1 autopotěšení denně – a dodržet), motivujte se.
A jak na problémy se zdravím blíže?
- Když si během rozhovoru s druhou osobou budete psát poznámky, daleko méně vám hrozí, že vybouchnete a začnete křičet (do poznámek se dá psát i to, kam má zmíněná osoba „jít“ a nemusí se to vůbec dozvědět).
- Bolavá záda potřebují hořčík pro výživu svalů, důsledně tlačit ramena od uší dolů, když bolí oblast krční páteře, posilovat břišní svalstvo, jestliže bolí oblast hrudní páteře a prohřívat křížovou kost, pokud bolí oblast bederní páteře.
- Křeče a tiky svalstva zmírní, nebo dokonce odstraní kombinace vápníku, hořčíku a vitamínu B.
- Obtížné usínání ulehčí prohřátí žaludku, křížové kosti a nohou.
- A jestli vás pálí žáha a nechcete používat léky, rozkousejte a spolkněte 3 lžíce máku a bude líp.
Tak se o sebe pečujte, protože největší vliv na míru stresu máme my sami.
REKLAMA
Více o stresu
Stres znamená tlak, kterému je hmota vystavena. Tato původně fyzikální definice platí v plné míře i pro člověka. První zkoumání stresu se datují od 30. let tohoto století, kdy jeho působení zkoumal slavný kanadský lékař, biolog, chemik a endokrinolog rakousko-maďarského původu Hans Selye. Stanovil tehdy, že zátěží – stresorem – může být cokoliv: hluk, málo času, přebytek času, nuda, jídlo, strach, láska, smrt, hádky, zlost, prázdninová nebo víkendová cesta atd. Divné, že? Vždyť jsou zde jmenovány i věci jasně pozitivní a příjemné. Tak jak to vlastně je?
Rozlišujeme dva druhy účinku stresu na lidský organismus:
Eustres (řecké „eu“ znamená zdravý, normální, podnětný) znamená nabuzení k výkonu – pomocí něho zvládáme konkurz, zkoušku nebo rozhovor o zvýšení platu. Souvisí tedy s aktuální situací, která trvá jenom určitý čas, organismus se s jejími důsledky snadno vyrovná.
Dysstres (řecké „dys“ – porušený, podrážděný, špatný) znamená zátěž pro organismus – díky němu se rozběhnou např. opakované migrény, vracející se záněty, vzniknou žaludeční vředy. Váže se na stavy dlouhodobé nebo trvalé, stres se stává chronickým.
Určitou míru nabuzení (eustresu) potřebujeme všichni, abychom zvládli zkoušku, konkurz nebo rozhovor o zvýšení platu. Bez této motivační injekce bychom si asi těžko hledali partnera či zaměstnání. Jenom toho podráždění nesmí být příliš. Pak ho tělo definuje jako útok (dysstres) a uvádí do chodu „mechanismus boje a útěku“.
Freeze, fight, flee neboli bojuj nebo uteč
Kdykoliv organismus reaguje na nějaký stresový faktor, tělo je mobilizováno třemi způsoby – ztuhne, bojuje nebo uteče. Hans Selye nazval tuto reakci GAS (obecný či generální adaptační syndrom). V poplachové fázi tělo spouští stresovou reakci, v adaptační fázi se za využití svého energetického potenciálu vyrovnává se stresovým podnětem a ve fázi vyčerpání se člověk zklidňuje, tělo likviduje toxiny a zplodiny látkové výměny, obnovují se poškozené buňky a zásoby energie.
