Odchod Velké Británie z Evropské unie si zvolila těsná většina Britů. Okamžitou reakcí finančních trhů byl pokles britské libry o 10 % až na 1,3230 USD/GBP, což je nejnižší úroveň od září 1985. Následně ztráty korigovala i pod vlivem prohlášení Bank of England, že libru podpoří, k hodnotám 1,36 USD/GBP. Přitom před referendem ji optimismus a spekulace na setrvání Británie v EU posílily až k 1,48 USD/GBP.
„Na trzích po středečních optimistických pohybech vládne panika. Lidé prodávají libru a vše, co je s ní spojeno,“ uvedl Ajako Sera, analytik Sumitomo Mitsui Trust Bank. Podle britské banky HSBC se Britům Brexit prodraží ještě více – do konce roku očekává oslabení libry na úroveň 1,2 USD/GBP. Proti libře posiluje i euro, které ovšem ztrácí proti dolaru přibližně 4 % na 1,1 USD/EUR. Oslabení postihlo i českou korunu vůči euru, kdy se kurz oddálil od kurzového závazku na 27,14 Kč/EUR.
Akciové trhy prudce ztrácejí. Německý index DAX zahájil s poklesem přes 9 %, pražská burza podle indexu PX propadá o 10 %. Nejhůře se z akcií obchodovaných na pražské burze daří Erste Bank, která v úvodu obchodování odepsala přes 20 %. Americké akcie podle futures ukazují na ztráty kolem 5 %. Pozitivně se na zprávu o Brexitu dívá pouze zlato, které přibližně o 5 % posílilo a aktuálně se obchoduje nad 1 320 USD/oz., nejvýše za poslední dva roky.
„V nejbližší době lze na trzích čekat zvýšenou volatilitu a pravděpodobně i pokračování výprodejů. Podle odhadů Société Générale klesne západoevropský index Stoxx 50 v reakci na Brexit postupně až o 20 %, americký S&P 500 „pouze“ o 10 %. Zámořský index by se ale později měl vrátit na úroveň před Brexitem, evropský Stoxx 50 by se ze svého dna měl zotavit přibližně o 10 %,“ odhaduje budoucnost na akciových trzích Josef Němý, akciový analytik Komerční banky.
Co bude dál?
Velkou Británii odchod z Evropské unie přijde pravděpodobně draho… stejně jako Evropskou unii. Politici se sice mohou rozhodnout nerespektovat referendum, to ale není britský styl. I tak ratingová agentura S&P již oznámila plánované snížení ratingu, což prodraží financování nejen britského státu.
REKLAMA
„V horizontu dvou až tří let lze skutečně očekávat ekonomické problémy, související s následky odchodu z EU. Britové jsou odolný národ, který krátkodobé „utažení opasků“ vydrží. V dlouhodobém horizontu se ale UK v dnešním globalizovaném světě neztratí. Posílení orientace na Commonwealth, který dnes sdružuje na základě dobrovolné spolupráce více než 50 zemí (mj. Indie, Singapur, Austrálie, Nový Zéland a další rychle rostoucí ekonomiky) s více než 2 mld. obyvateli a s mladší demografickou strukturou než má Evropa, otevírá potenciál pro britské zboží a služby, především finanční,“ hodnotí britskou budoucnost bez Evropské unie Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace.
„Výsledek referenda neznamená, že Británie již není členem EU. Opuštění Unie musí ještě odhlasovat britský parlament, který britskou vládu zaváže, aby vystoupení země z Unie vyjednala, a to včetně budoucích vztahů země se zbytkem EU. Proces upravuje článek 50 Smlouvy o EU, který také stanoví, že výslednou dohodu musí podpořit alespoň 72 procent zbývajících členů (v tomto případě tedy 20 zemí z 27), jež představují alespoň 65 procent populace,“ upřesňuje další postup Brexitu Aleš Prandstetter, hlavní investiční stratég ČSOB Asset Management.
Velká Británie nyní bude mít přibližně 2 roky na vyjednání podmínek odchodu z Evropské unie – a tyto dva roky rozhodně nebudou patřit mezi lehké. Navíc odchod jedné členské země může spustit lavinu odchodů dalších členů… i proto trhy reagují takto prudce.
„Zásadní z tohoto pohledu bude především Nizozemí, kde jsou na začátku příštího roku volby a silná antievropská opozice má v plánu také vyvolat referendum o setrvání v Unii. V jiném světle se také budou dívat trhy na víkendové volby ve Španělsku, kde ale sílící ultra-levicová strana Podemos zatím vystupuje pro-Evropsky. Horší je z tohoto pohledu situace v Itálii, kde sílící hnutí 5ti hvězdiček otevřeně volá po opuštění eurozóny. Volby v Itálii jsou v plánu sice až v roce 2018, ale premiér Mateo Renzi řekl, že pokud letos v říjnovém referendu neprojde ústavní reforma, rezignuje,“ hodnotí rizika další budoucnosti Evropské unie Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.
REKLAMA
„Brexitem vznikl zásadní precedens, že Unii lze opustit a v dohledné budoucnosti můžeme očekávat posilování separatistických tendencí v dalších zemích. V nedávné době jsme měli problémy ve Španělsku s referendem o odtržení Katalánska, Řecku by odchod z Unie též prospěl, zbavili by se svých dluhů a s EU by mohli navázat nadstandardní vztahy jako je tomu u Kypru nebo u Malty. Je jen otázkou času, kdy a kdo vyvolá další referendum o odtržení,“ doplňuje Pavel Drahotský, ředitel Saxo Bank pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.
„Čeká se na vystoupení centrálních bank, které by se měly snažit uklidnit situaci. Guvernér britské centrální banky již varoval, že odchod může způsobit recesi v zemi. Jakoby nejistoty ještě nebylo dost, o víkendu proběhnou volby ve Španělsku, které byly momentálně zastíněny britským referendem. V případě nečekaného vítězství levicových vlád se může spustit další vlna výprodejů,“ uvedla Renáta Ďurčová, analytik České spořitelny.
„Předpokládám, že jak Bank of England, tak ECB jsou připraveny finančním trhům dodat likviditu a obecně na trzích zasáhnout s cílem zmírnit výkyvy v cenách finančních aktiv a podpořit stabilitu a fungování finančního systému. V tomto kontextu se nabízí myšlenka, že ČNB nebude mít v roce 2017 důvod uspěchat ukončení svého kurzového závazku, neboť Brexit může spíše vést k obecnému změkčení měnové politiky ECB či alespoň delší zachování jejího stávajícího nastavení,“ hodnotí situaci Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments.
