Kiyosaki: Bohatí akcie nekupují, ale prodávají!

Tak nějak bychom mohli shrnout poselství knihy „Bohatý táta radí jak investovat“. Většina lidí jsou spíše než investory gamblery nebo spekulanty. Takový pohled se má týkat i marných nadějí, že trh musí a bude neustále růst a víry v mentalitu typu „kup, počkej a modli se“. Investování za účelem zbohatnutí prý vyžaduje jiný pohled na investiční příležitosti i podnikání, a uvědomění si, že jako zaměstnanci platíme za své investice zdaněnými penězi a dosažitelný výnos je limitovaný, zatímco majitelé podniků mohou investovat peníze před zdaněním a dosáhnout na výnosy, o kterých se nám ani nezdá.

Myšlením k bohatství

Příznivci Roberta Kiyosakiho v roce 2000 zajásali, vyšla totiž třetí Kiyosakiho kniha, která byla později vydána v češtině pod názvem „Bohatý táta radí jak investovat. Co, kam a jak bohatí investují a chudí ne“. Kniha měla navázat na bestseller „Botahý táta, chudý táta“ a Kiyosakiho druhou knihu „Cashflow kvadrant“. Jak moc se tato třetí kniha povedla, je otázkou do pranice.

Budete-li listovat knihou a hledat smysluplná a v praktickém životě použitelná doporučení, na převratné poselství asi ani nenarazíte a budete v tomto ohledu zklamáni. Velká část knihy je věnována otázkám nastartování podnikání a budování firmy, popřípadě tomu, jak dostat podnik na burzu – je to nahlédnutí do světa investičních bankéřů a prvních veřejných nabídek (IPO). Dokonalým investorem se prý stane ten, kdo „dokáže vybudovat z ničeho podnik a uvést ho na burzu“.

Při listování knihou narazíme na vyjmenování třech důvodů, proč lidé investují: (1) chtějí být zabezpečeni, (2) žít bezstarostně anebo (3) být bohatí. Jako čtenáři se v „kvízu duševní způsobilosti“, spočívajícím ve vyplnění tří k tomu určených prázdných řádků, máme zamyslet, nad pořadím, jak si tyto „hodnoty“ uspořádáváme.

Pointou má být pohled na svět a na stanoviska ohledně peněz, práce a bohatnutí – kdo chce skutečně zbohatnout, se má na svět dívat očima Kiyosakiho bohatého táty. Ten se díval na svět očima podnikatele, vytvářel investiční příležitosti a „dosáhl obrovského bohatství“. Naopak chudého tátu „vyhodili z místa ve státní správě a on v padesáti dvou začínal zase od začátku“.  Zatímco skutečný investor hledá obchodní příležitosti a cesty k budování podnikání, jiní hledají dobře placená pracovní místa.

Tabulka 1: Pohledy na svět očima dvou Kiyosakiho otců. Kontrast mezi zaměstnaneckými jistotami a možnostmi, které nabízí investování a vlastnění podniků.

Kdybychom měli doplnit, co diskutovaná kniha o investování vlastně z pohledu drobného investora říká, odkázali bychom na několik málo stran s přehledem investičních produktů, dělení akcií, nemovitostí, podílových fondů a pojistných produktů. Spíše než promyšlené rozdělení ovšem jde o vyjmenování různých variant přímých nebo finančních investic a pojistných produktů. O tom, že existují nějaké investiční či finanční cíle, investiční horizont a ve vztahu k tomu jsou do portfolia hledány vhodné produkty a investice, se nic nedozvíme.

Jedna kapitola je věnována analýze investic, svým zpracováním je pak spíše přehledem různých ukazatelů finanční analýzy, které mají napomoci určit, jak je „podnik výnosný, jaká je jeho rentabilita“. Vysvětlení, že návratnost investice je nutné hodnotit „podle částky, kterou musím zaplatit při zálohové platbě v hotovosti“, příliš šťastně podáno a vysvětleno není.

V souvislosti s investováním do nemovitostí je diskutována otázka, zda nemovitost „generuje kladný tok peněz“. Když se „ujistíte, že vám bude nemovitost generovat pozitivní tok peněz, budete ji muset stále podrobovat náležitému šetření“. Jak to udělat a jak postupovat už zmíněno není. Čtenář je ale opakovaně odkazován na to, aby si koupil nějakou knihu, nahrávku, nebo něco dalšího, kde se dozví více.

Nechybí konstatování, že investujeme do různých věcí, rozsáhlé rodiny, kvalitního vzdělání nebo vnějších aktiv. Z pohledu investičního přístupu prý někdo nakupuje a prodává, aby vydělal na arbitráži, jiný obchoduje cenné papíry, další věří ve střádání (hromadění). Jsou lidé, kteří si myslí, že investují, ale ve skutečnosti jsou střádaly, oběťmi, spekulanty a střadateli nebo obchodníky. Co dělat, jak dělat a které konkrétní investice a postupy by upřednostňoval bohatý táta ani slovo. Snad jen, že „levnější je být investorem postupujícím proti vlně všeobecného zájmu a módních cyklů“. Toť ve vztahu k tomu do čeho a jak investovat asi vše.

Mlácení prázdné slámy?

Kdo Kiyosakiho knihy zná a skutečně je přečetl, oprávněně bude kritický, podobně jako jedna recenzentka: „Už z toho mám pocit, že už jsem to někde četla. Je to vlastně pořád dokola to samé.“ Ano je to tak trochu mlácení prázdné slámy, která zrno už dala: mít různé druhy příjmů, protože podléhají různému způsobu zdanění a jsou různě časové náročné, chápat, že zaměstnanecké platy čelí vyšším odvodům a že zaměstnanci pracují na něčem, co zůstává zaměstnavatelům (majitelům podniků), že pro bohaté pracují jejich peníze, aktiva a schopnost využívat investiční příležitosti.

Tvrzení, že nejlepší investiční aktiva jsou ty, které peníze do naší kapsy vkládají a že většina lidí stráví celý život „tvrdou prací na peníze, které vytvářejí aktiva někomu jinému“, už byla v předchozích knihách sdělena podobně jako diskuse dobrého a špatného dluhu.

Obsah knihy naznačuje, že se čtenář nejprve zamyslí nad tím, nakolik je duševně připraven stát se investorem (tedy přemýšlet jako bohatý táta, viz Tabulka 1), pak si řekne, jakým typem investora se chce stát (tedy zda hledá jistoty nebo spíš bohatství), a zapracuje na tom, aby byl schopen „vybudovat silný podnik“ (Obrázek 1) a stal se „sofistikovaným“ investorem.

Kniha prý nutně nepojednává o investicích, je „spíše o investorech a o cestě, jak se stát sofistikovaným investorem“. Podtitul knihy sice slibuje, že čtenáři ukáže, „co, kam a jak bohatí investují a chudí ne“, skutečností ovšem je, že i po pečlivém přečtení lze jen stěží říci, co měli autoři na mysli. Skutečně rozvláčně je popisován pohled na svět očima Kiyosakiho bohatého táty, který prý „žil skromně, budoval podnikání, skupoval nemovitosti a pracoval na svém plánu“. Zatímco chudý táta přišel o práci a neměl žádný majetkový základ, bohatý táta našel cestu investičních příležitostí bohatých.

Celou knihu by šlo shrnout do několika vět. Bohatí uvažují jinak, jsou jim dostupnější investice než nám a pracují „čím dál méně, aby vydělávali čím dál více“. A tajemství toho jak zbohatnout? Chce se to naučit „jak vytvářet a skládat systémy, které by fungovaly i bez mého pracovního přičinění“. Jde o vyřešení „záhady trojúhelníku M-I“ umožňujícího „dělat čím dál míň, přičemž byste vydělávali čím dál víc“.

Obrázek 1: Kiyosakiho recept na vybudování silného podniku. Z nápadu uděláte aktivum, když máte poslání, vybudujete tým a projevíte vůdcovství. Pak to chce nabídnout žádaný produkt, zvládnout peněžní toky, komunikaci, systémy a právní stránku.  

Zdroj: Josey, J.: Learning to walk again. Blog. 

Menšina ovlivňující většinu

Až 90 procent společností nově umístěných na burzu zkrachovalo a „dokázalo přežít jen asi 10 procent,“ konstatuje Kiyosaki. Devět z deseti společností zkrachuje. Zatímco italský ekonom Vilfredo Pareto (1848 – 1923) prý přišel s tím, že „80 procent našich úspěchů pochází z 20 procent našich snah“, Kiyosakiho bohatý táta v oblasti financí věřil na jiný poměr „10 procent lidí vlastní 90 procent peněz“. Jeho mínění také podpořil jakýsi nejmenovaný článek ve Wall Street Journal, který uvedl, že „90 procent všech akcií ve Spojených státech vlastní pouze 10 procent lidí“.

Pro upřesnění jen dodejme, že Pareto byl spíše než ekonom sociolog a statistik a že si své závěry o tom, že „80 procent majetku je v rukou 20 procent obyvatelstva“ nevycucal z prstu, ale z analýzy dat pocházejících z různých zemí. Důležitá nejsou přesná čísla, ale přirozená nerovnoměrnost – mnoho událostí je způsobeno několika málo příčinami. Třeba 20 procent z našich investic vytvoří 80 výnosů. Paretův princip je všeobecně uznávaný, což dokládají i reference při vyhledávání na internetu.

Obrázek 2: Paretův princip říká, že pro mnoho událostí, platí, že zhruba 80 % z účinků pochází z 20 % z příčin. Třeba pětina klientů vytvoří asi 80 procent příjmů, nebo že 20 % úsilí ovlivní asi 80 % výsledků.

Zdroj: google.cz, výsledek vyhledávání „80 20 rule“ 

A poselství diskutované knihy? Snažte se, aby se z vás stali prodejci akcií a ne kupci akcií. Jsou to peníze, které si „můžete sami vytisknout“! Zakladatelé podniků (prvotní akcionáři) a vybraná skupina investorů může „neustále bohatnout, zatímco zbytek obyvatel se snaží nějak přežít a investuje těch několik málo dolarů navíc – pokud je mají – do nákupu akcií.“ Podobně jako „existují domy pro bohaté, chudé a pro příslušníky středních vrstev, existují i takové investiční příležitostí.“  Když víte, co děláte, „riziko je velmi malé a potenciální zisk je ohromný. (…) Běžný je 35procentní výnos z vloženého kapitálu, (…).“