Do penze později? Vyplatí se více lidem s vyššími příjmy

V důchodové legislativě je výrazným způsobem zastoupen prvek solidarity. Lidé s nižšími příjmy mají náhradový poměr při odchodu do důchodu (tj. poměr důchodu vůči příjmu dosahovanému před odchodem do důchodu) vyšší než lidé s vyššími příjmy. „Přesluhování“ je však výhodnější pro lidi s vyššími příjmy, jak si ukážeme na praktickém příkladu. Pro lidi s vyššími příjmy, kteří chtějí ještě pracovat, stojí za zvážení, zdali nepracovat na tzv. „procenta“.

Jak se zvyšuje důchod z důvodu přesluhování?

Při pozdějším odchodu do starobního důchodu je výsledný důchod vyšší. Za každých 90 kalendářních dní odpracovaných po dosažení řádného důchodového věku se zvyšuje výpočtový základ při výpočtu starobního důchodu o 1,5 %. Tato hodnota přitom standardně odpovídá jednomu celému roku pojištění. Z důvodu redukce při výpočtu starobního důchodu je získaný vyšší zápočet doby pojištění z důvodu „přesluhování“ výhodnější pro lidi s vyššími příjmy.

Praktický příklad

Paní Nováková odešla do starobního důchodu 2. ledna 2016. Průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky (osobní vyměřovací základ) má paní Nováková 11 000 Kč. Paní Nováková získá dobu pojištění v rozsahu 42 let. Dále si vypočítáme starobní důchod paní Novákové, pokud by po dosažení řádného důchodového věku nadále pracovala a odešla do důchodu 30. prosince 2016. Paní Nováková by získala zápočet do doby pojištění 4×1,5 %, neboť by odpracovala 4×90 kalendářních dní.

a) Pokud by paní Nováková odešla do starobního důchodu 2. ledna 2016, tak by její měsíční starobní penze činila 9 370 Kč. Hrubý náhradový poměr, tedy měsíční důchod v porovnání s průměrnou hrubou měsíční mzdou, je 85,18 % (9 370 Kč : 11 000 Kč). 

b) Jestliže by paní Nováková odešla do starobního důchodu až 30. prosince 2016 a od dosažení řádného důchodového věku do odchodu do starobního důchodu by řádně pracovala, tak by měla měsíční důchod 10 360 Kč. 

^REKLAMA

Z důvodu přesluhování by měla paní Nováková měsíční důchod vyšší 990 Kč a v procentním vyjádření o 10,57 %. 

Paní Dvořáková odešla do starobního důchodu rovněž 2. ledna 2016. Průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky měla paní Dvořáková 55 000 Kč. Rovněž paní Dvořáková získá dobu pojištění v rozsahu 42 let. I u paní Dvořákové si vypočítáme měsíční starobní důchod, když by odešla do řádného důchodu až 30. prosince 2016 a přitom pořád pracovala.

a) Když by paní Dvořáková odešla do starobní ho důchodu 2. ledna 2016, potom by byl její měsíční důchod 16 990 Kč. Hrubý náhradový poměr by tedy činil 30,89 % (16 990 Kč : 55 000 Kč). 

b) Jestliže by však paní Dvořáková pracovala až do 30. prosince 2016 a po celou dobu pracovala, tak by její měsíční důchod byl 19 068 Kč. Měsíční důchod by byl z důvodu „přesluhování“ vyšší o 2 078 Kč a v procentním vyjádření o 12,23 %. 

Pro paní Dvořákovou je tedy „přesluhování“ výhodnější než pro paní Novákovou.