Zlato může být vhodným doplňkem majetkového portfolia. Vždy bude mít vzhledem k jeho vzácnosti i průmyslovému využití nějakou cenu a lze i předpokládat, že si reálnou cenu bude udržovat.
V podobě mincí vydaných centrálních bankou má i jistou cenu uměleckou – taková mince pak přidává za cenu relativně malé přirážky k ceně kovu ještě hodnotu uměleckou. Takové mince navíc stejně jako slitky nepodléhají DPH.
Pozor ovšem na zlaté medaile, ty už DPH podléhají, proto bych je doporučil spíše zkušeným investorům, kteří budou s to odhadnout její uměleckou hodnotu a její hodnotu do budoucna. Nezkušený investor může být relativně lehce mínus 21 %.
Velmi důrazné varuji před nákupem maličkých slitků, které se prodávají s velikou přirážkou, která může de facto znehodnotit investici. Podívejme se na srovnání cen různých velikostí slitků a cenu komodity. 7. 9. 2016 byla cena zlata cca 32 780 Kč za trojskou unci (oz.). Konkrétní cena se může lišit podle společnosti zpracovávající zlato (Argor, Heraeus, PAMP aj.), maržemi obchodníků apod.
- Na eshopech se zlatem se ovšem malý 1g slitek prodával za cca 1 300 – 1 600 Kč, tj. 40 000 Kč – 49 000 Kč za unci,
- 2g slitek za 2 350 Kč – 2 600 Kč, tj. cca 36 500 Kč – 40 400 Kč/oz.,
- 5g slitek za 5 600 Kč – 6 600 Kč, tj. cca 34 800 Kč – 41 000 Kč/oz.,
- 10g slitek za 10 900 Kč – 12 400 Kč, tj. cca 33 900 Kč – 38 500 Kč/oz.,
- 20g slitek za 21 500 Kč – 24 600 Kč, tj. cca 33 400 Kč – 38 200 Kč/oz.,
- 31,1g slitek (tj. 1 oz.) za 33 500 Kč – 36 400 Kč.
Pokud si chce někdo za 2 tis. Kč koupit pro svůj dobrý pocit lesklý malý zatavený plíšek, tak proč ne, nicméně s investicí takový nákup mnoho společného nemá. Přijatelné marže (samozřejmě z hlediska kupujícího) začínají někde u půluncové hmotnosti.
REKLAMA
Zlaté spoření je alternativou pro ty, kteří na jednorázový nákup slitku nemají nebo si chtějí pravidelně měsíčně do zlata spořit. Jenže zde z podstaty věci musíme někomu zaplatit za správu financí, které si měsíčně odkládáme, za nákup slitku, za jeho skladování atd., tedy prémii, která je vysoká. Navíc se tím vyskytujeme kreditnímu riziku, tj. riziku, že společnost nabízející „zlaté spoření“ zkrachuje. Zbavujeme se tedy jedné z hlavních výhod zlata – ochrany v případě krize. Proč mám někam posílat měsíčně peníze, když si je mohu dát stranou, a pak si sám slitek zakoupit?
Měsíční spoření do zlata je prodáváno často ve spojení s depositem v Lichtenštejnsku či Švýcarsku. Je třeba si opět dobře spočítat celkové náklady takového řešení a opět je zde kreditní riziko (tj. riziko, že společnost, která servis zajišťuje, zkrachuje). Navíc, pokud si přímo do Švýcarska nedojedeme, nevíme, zda se ony slitky opravdu nakupují, nebo nikoliv. Ovšem pokud bychom se do Švýcarska opravdu chystali a líbil se nám tento způsob díky lety prověřené neutralitě země, bezpečnosti apod., nabízí se myšlenka, zda není lepší zajet tam, nakoupit si slitky a uložit si je do námi pronajaté schránky napřímo – bohužel levné to nebude, ale účel ochrany majetku pro nehorší časy splníme podstatně lépe.
Zlaté šperky spadají do kategorie „lepší než nic“, ale jako investici je nelze příliš doporučit. Pokud se nebude jednat o umělecky hodnotný výrobek (což opět vyžaduje velké zkušenosti a znalosti kupujícího), pak s velkou pravděpodobností při prodeji proděláme. Šperky opět nejsou osvobozeny od DPH a navíc významnou část ceny netvoří drahý kov, nýbrž práce zlatníka a marže obchodníka, která je i řádově vyšší než při prodeji zlatých slitků (v rozumné velikosti) či mincí. Pokud se podíváme na oblíbené diamantové zásnubní prsteny, pak běžně tvoří přirážka za práci a prodej 100 % ceny samotného kovu a kamene…
