Nízké úrokové sazby: Radost, nebo problém investora?

Úrokové sazby se v krátkodobém měřítku pohybují jako na houpačce. Díky geopolitickým vlivům, globálního propojení hospodářství a vlastní státní politice někdy mírně stoupají, někdy mírně klesají. Pokud se ale podíváme například na úrokové sazby hypoték s odstupem několika let, jsou nyní na dně a začíná se opět mluvit o hypoteční bublině.

Problém levných peněz

Většina lidí se zprvu raduje. Nízké úrokové sazby umožňují mít dostupnější půjčky, klient tedy může přijít k levným penězům. A v tom je právě problém. Kupní síla díky levným penězům stoupá, a protože výroba nestačí pokrýt poptávku, zboží logicky zdražuje. To je pro klienta nevýhodné.

Opačným způsobem ovlivňují levné peníze například investice firem. Pro firmy je výhodné si levné peníze půjčit třeba na rozšíření výroby nebo inovace. Díky vysoké poptávce po zboží je pravděpodobné, že nebudou mít problém se splácením úvěru. Firmám se daří, jejich zisky rostou a spolu se zisky roste i celková hodnota firem. Pokud firmy vystupují i na akciovém trhu, roste i hodnota akcií a zájem o ně – je tedy výhodné tyto akcie kupovat, protože existuje předpověď pozitivního růstu.

A opět hypotéka

Pokud nejste investor, nejlépe pochopíte vliv výše úrokových sazeb právě na hypotečním trhu. Počátkem roku 2009 se pohybovala sazba hypotečního úvěru někde okolo 5,9 %. Hypotéka byla poměrně drahá a řada lidí na ni nedosáhla. Bylo výhodnější a dostupnější platit nájem. Naopak nemovitostí bylo k dispozici mnoho, a protože kupní síla byla malá, developeři museli jít s cenou bytů dolů.

Dnes je situace zcela jiná. Úrokové sazby u hypoték padají pod 2 % a šikovný makléř dokáže sjednat hypotéku i pod 1,7 %. Kupní síla je mnohem vyšší – lidem se vyplatí více hypotéka, protože její splátka se rovná výši nájemného. V některých případech může být splátka hypotéky i nižší než nájemné v dané lokalitě.

Nízká úroková sazba nahrává klientům, protože díky ní mají dostupnější hypotéky. Každá mince má ale dvě strany. Odvrácenou stranou nízkých úrokových sazeb je dražší zboží. Bytová výstavba nestačí pokrývat poptávku a developeři tak logicky mohou jít s cenou nemovitostí nahoru. Takže jako klient sice máte dostupnější hypotéku, ale zároveň si musíte koupit dražší zboží.

Příklad z praxe

Klient ukládá vydělané peníze do nemovitostí. V loňském roce koupil v jedné z rezidenčních pražských čtvrtí 12 bytů dispozic 1+kk a 2+kk. Nájemné, které tyto byty generují, je rámcově ve výši 135 000 Kč měsíčně. Letos je situace jiná. Nízká úroková sazba hypoték a vysoká poptávka po novostavbách zvedá ceny nemovitostí. Letos proto tento klient koupil za stejnou cenu pouze 8 bytů. Měsíčně tak vydělá při stejných pořizovacích nákladech o 40 000 Kč méně. Za rok je to ztráta téměř půl milionu.

Konzervativní investice

Řadíte-li se mezi konzervativní investory, možná máte své úspory uloženy ve státních či nestátních dluhopisech. Je tedy pro vás současná situace s levnými úrokovými sazbami výhodná? Ano je. Snížení úrokových sazeb má pozitivní vliv na růst ceny dluhopisů. Tím, že úroková sazba klesá, může vydavatel dluhopisů nabízet na těchto cenných papírech také nižší úrok (logicky – proč by vám nabízel výhodnější podmínky). Pokud jste tedy koupili dluhopisy někdy v minulosti, kdy byla úroková sazba vyšší a dluhopisy měli vypsaný vyšší úrok, můžete je teď výhodněji prodat, protože vydělávají víc, než ty současné.

Příklad dluhopisů pana Romana a paní Aleny

Pan Roman si udělal radost a 12. 12. 2012 zakoupil 50 000 kusů státních reinvestičních dluhopisů s úrokovou sazbou 1 %. Výnos dluhopisů není pravidelně vyplácen, nýbrž jednou ročně ke stanovenému datu automaticky reinvestován formou připsání dalších spořicích státních dluhopisů na majetkový účet. Počet kusů spořicích státních dluhopisů se tedy každoročně zvyšuje. Reinvestované výnosy dluhopisů spolu s posledním výnosem dluhopisů jsou vypláceny k datu splatnosti daných dluhopisů.

Tabulka 1: Výnosy dluhopisů pana Romana

Paní Alena si udělala také radost, ale až o dva roky později. Její dluhopisy mají dané horší úročení.

Tabulka 2: Výnosy dluhopisů paní Aleny

Co tedy vidíme? Oproti roku 2012 byla v roce 2014 nižší úroková sazba a dluhopisy se tak skutečně vydaly také s nižší sazbou. Dále vidíme, že ke konci roku 2016 si Romanovi dluhopisy připíší 2388 Kč, zatímco Aleniny jen 126 Kč. Do konce svého období Romanovi dluhopisy vydělají 5715 Kč, zatím co Aleniny 4481 Kč. Pokud tedy oba dva budou chtít své dluhopisy nyní (rok 2016) prodat, vydělá Roman na prodeji více než Alena a jeho dluhopisy budou zřejmě žádanější.

Špatný příklad na konec

Stále ještě existují lidé, kteří mají své úspory a volný kapitál na spořicím účtu a žijí v domnění, že jejich peníze tam spokojeně odpočívají a množí se. Omyl. Opak je bohužel pravdou. Spořicí účty dnes reálně připisují od 0,01 do 2 % ročně, což je vzhledem k aktuálním prognózám ČNB hodnota inflačního cíle.

Uchovávání kapitálu na těchto účtech nejde považovat za investice v pravém slova smyslu. I přesto ale patří spořicí účty mezi nejvíce využívané způsoby spoření a odpočívá v nich přes 450 miliard Kč. Úrokové sazby ale vzhledem k politice ČNB zřejmě hned tak neporostou. Je vhodné hledat jiné optimální varianty investování svého volného kapitálu, protože na spořicích účtech peníze vhledem k inflaci nevydělávají.